Rusko se po 15 letech dočká, podá přihlášku do WTO ještě letos

Evropská unie a Rusko se ve čtvrtek dohodly, že by Moskva mohla předložit svou žádost o vstup do Světové obchodní organizace (WTO) před koncem roku. Po dnešním jednání s ruskou ministryní hospodářského rozvoje Elvirou Nabiullinovou to uvedla evropská komisařka pro obchod Catherine Ashtonová.

Podle Ashtonové bylo při jednání vzájemné pochopení pro rozdíly, které je teď potřeba překlenout. A Rusko podle svého hlavního vyjednávače vidí příležitost vstoupit do organizace během příštího roku.

Rusko se do organizace, která má 153 členů, pokouší vstoupit více než 15 let. Země je největší ekonomikou, která zatím zůstává mimo organizaci, jež dohlíží nad světovým obchodem. Rusko je největší zemí, která dosud není členem Světové obchodní organizace.

Předpokládá se, že Nabiullinová bude jednat také s americkým obchodním zmocněncem Ronem Kirkem a že se k nim Ashtonová později během dne přidá. Půjde o první Kirkovo významné jednání o vstupu Ruska do WTO od jeho nástupu do této funkce.

Moskvě uškodily dovozní cla a ozbrojený konflikt s Gruzií

Přijetí Ruska do organizace zablokovaly Spojené státy po vojenské invazi Ruska do Gruzie v minulém roce. Snahu Moskvy vstoupit do organizace ztížil i obchodní spor s Washingtonem o zákazu dovážet americké hovězí kvůli zdravotním obavám. S Bruselem má Moskva spor o cla na dovoz dřeva a aut a kvůli hrozbě, že je zavede na další zboží, napsala agentura Reuters.

Dřívější snahy Moskvy o získání členství ve WTO také zmrazil její krok uvalit clo na dovoz dřeva a automobilů z EU a hrozba dalších tarifů na jiné zboží. 

"Až do dneška Rusko odmítalo diskutovat o vývozních clech na dřevo, ale nyní se zcela otevřelo diskusi o úrovni jednotlivých celních sazeb a dalších celních pravidel," uvedl zdroj agentury Reuters obeznámený s dnešním jednáním.

"Pozitivní diskuse se stočila rovněž na téma železničních poplatků, bezpečnosti potravin a hygienických pravidel.

Ruskou ekonomiku zasáhla krize

Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno zveřejnil odhad, že ruská ekonomika letos vykáže propad asi o 6,5 procenta a ani v příštím roce se zřejmě ještě k růstu nevrátí a bude pravděpodobně jen stagnovat. Ekonomice ve výraznější zotavení podle MMF brání nižší ceny ropy a slabý příliv kapitálu.

Propad by mohl být dokonce až 8procentní, alespoň to ve svém odhadu upravilo ruské ministerstvo hospodářství. Důvodem je mimo jiné slabší poptávka proti dosavadnímu očekávání. "Bereme v úvahu potenciální pokles v rozpětí šesti až osmi procent," řekla pro čtvrteční vydání listu Vedomosti ministryně hospodářského rozvoje Elvira Nabiullinová.

"Světová ekonomika vykázala výraznější sestup, než se předpovídalo v lednu. A výrazněji se snížila spotřebitelská poptávka a investice," citovala ministryni z listu agentura Reuters.

Rusko je druhým největším vývozcem ropy na světě. MMF dosud předpokládal, že pokles ruské ekonomiky by se letos mohl pohybovat kolem šesti procent, což by bylo v souladu s vládní prognózou. Na příští rok měnový fond počítal s růstem asi o půl procenta.

Navzdory těmto chmurnějším vyhlídkám ale ruský prezident Dmitrij Medveděv podporuje současné kroky centrální banky, jejíž politiku agentura Reuters označila za kontroverzní. Banka chce postupně zavést volně plovoucí kurz rublu, což prosazuje její dosavadní šéf Sergej Ignaťjev. Medveděv podporuje jeho zvolení na další funkční období.