Zemědělství EU hrozí vážná krize. Krmivo z USA odporuje normám

Zemědělství Evropské unie hrozí vážná krize kvůli velmi rozšířenému krmivu ze sóji pro dobytek, které se dováží do Evropy ze Spojených států. Německé úřady v krmivu objevily stopy po geneticky modifikovaných plodinách, které nejsou v Unii povoleny, a tak teoreticky hrozí úplný zákaz dovozu. EU totiž v tomto případě uplatňuje politiku "nulové tolerance". Pokud by ovšem Unie dovoz zakázala, znamenalo by to nejspíš raketový růst cen krmiva a celá situace by mohla vyústit v krizi, která nemá v evropském zemědělství obdoby.

"V takovém případě by současná krize na trhu s mlékem vypadala ve srovnání s těmito problémy jako naprostá prkotina," řekla v pondělí novinářům po jednání ministrů zemědělství EU v Bruselu eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová. Ta se již delší dobu snaží přesvědčit své kolegy v komisi i členské státy, že nulová tolerance ke geneticky modifikovaným potravinám Unii poškozuje. Stejně mluví i zemědělci, kteří tvrdí, že Unie není v tomto případě konkurenceschopná.

EU je přitom na dovozu sojových krmiv z USA závislá zhruba z 80 procent a minimálně do příštího roku, kdy začne sklizeň v Jižní Americe, která je alternativním dodavatelem, se bez krmiva ze Spojených států neobejde. Situaci by nejspíš vyřešilo stanovení hranice pro množství geneticky upravených plodin v krmivech, některé státy však nevidí pěstování podobných plodin rády. Především pak Rakousko, které tradičně povolování GMO na evropské půdě blokuje.

Dovoz masa ze zahraničí 

"Je základní zodpovědností EU zajistit bezproblémový dovoz životně důležitých krmiv a zároveň tak zajistit dostatek potravin pro občany Evropské unie," napsal členským státům v dopise šéf evropské asociace krmiv (Fefac) Pedro Barroso. Boelová přitom upozornila, že celý problém by mohl skončit tím, že Unie by byla závislá na dovozu masa ze zahraničí.

Paradoxem by bylo, že maso by pocházelo ze zvířat, která jsou krmena krmivy, která EU sama zakázala.

Evropská unie pěstování geneticky modifikovaných plodin nekompromisně regulovala koncem 90. let, v roce 2006 jako první modifikovanou plodinu povolila kukuřici. Pěstitelé ale musejí dodržovat pravidla, která se týkají evidence osetých ploch a zvláštního značení produktů. Musejí také modifikovanou kukuřici pěstovat v předepsané vzdálenosti od ostatních plodin, aby nemohla nastat jejich mutace. Celá řada jinde normálně pěstovaných GMO plodin je v Unii nadále zakázána.