Srovnání krize v Česku a Maďarsku: Nevěřte Maďarům, pokud vám dluží

Maďarské statistiky jsou hluboce podprůměrné i ve srovnání například s korupcí prolezlým Bulharskem, kde včas platí polovina firem. V nejlepším Německu je vzorných 77 procent společností.

Maďarská situace se však bude dále zhoršovat, přepokládají znalci tamní ekonomiky, s tím, jak se situace země brutálně postižené krizí bude horšit.

S politiky jsou na tom Maďaři lépe 

Ironicky řečeno: v jistém ohledu je však Maďarsko nyní v lepší situaci než Česko. Politici ho sice nezodpovědně vysokými výdaji zadlužili, a tak nyní nemohou před volbami příliš slibovat.

Deficit na konci třetího čtvrtletí převýší sice čtyři procenta HDP, ale podle dohody s MMF musí být na konci roku 3,9 procenta. Vláda počítá s tím, že vybere více na DPH (tak, jak o tom uvažuje v Česku ministr Janota) a bude mít i jiné tradiční přebytky v rozpočtu.

Od roku 2006 si Maďaři utahují opasky, platí vyšší ceny za energie, důchodci přišli o třinácté důchody a od začátku července platí vyšší DPH: 25 procent místo 20.

Vláda, v jejímž čele nyní stojí bankéř Gordon Bajnai, prosadila snížení sociálních odvodů pro zaměstnavatele a nižší daně pro fyzické osoby.

"Měníme daně a zároveň škrtáme výdaje, jako jsou třinácté platy ve státní sféře. Děláme krizový management a zároveň chceme vytvořit předpoklady pro dlouhodobý růst," řekl před časem v rozhovoru pro HN Bajnai.

Tvrdý náraz 

"Zvyšování DPH je pro vládu jednoduché, ale nepopulární," říká ekonom Duronelly. "A Česko na tom není tak špatně jako Maďarsko: není tak zadlužené, může deficit lépe refinancovat. Takže čeští politici ještě mají prostor pro předvolební sliby," dodal Duronelly s ironií v hlase.

Předvolební sliby jsou nebezpečná věc, zejména v krizové situaci. Maďarsko kvůli dluhům loni tvrdě narazilo a teď může posloužit českým politikům jako užitečná lekce.

Maďaři v letech 2002 až 2006 hluboce zadlužili stát a když na ně loni na podzim ještě dolehla globální krize, musela maďarské veřejné finance zachránit zahraniční půjčka ve výši dvacet miliard.

Nejhorší rozpočtový deficit ve výši 9,2 procenta HDP z roku 2006 už Maďarsko stáhlo na 4,1 procenta. Propad ekonomiky bude přitom letos hluboký, nejspíš přes pět procent HDP.

Lhali jsme ráno i večer

Bezstarostný přístup ke státní pokladně, jaký byl v posledních letech vidět v Česku, si Maďaři odbyli v letech 2002 až 2006.

Veřejné finance se dostaly do problémů kvůli skokovému zvýšení mezd státních zaměstnanců v roce 2002 o padesát procent a dalším zvýšením výdajů, které profesor ekonomie Středoevropské univerzity v Budapešti Lászlo Csaba nazývá "utrácením ve starém stylu".

"Vládní socialisté s liberály vždy měli více sklon utrácet, protože jejich voliči patří spíš k neaktivní části populace," říká Csaba.

K moci se pravice dostane nejspíš za rok ve volbách, ale její ekonomický program je zatím nejasný. Přesto mohou konzervativci počítat nejen s podporou většiny voličů, ale i byznysu, který podle profesora Csaby byl doposud spíše nakloněn socialistům a liberálům.

"Od roku 2002 do roku 2006 nebylo žádné politické rozhodnutí utrácení zastavit," řekl Csaba s tím, že reformy premiéra Gyurcsányho po roce 2006 byly jen neúspěšné pokusy bez potřebné hloubky. "Konvergenční program (pro vstup země do eurozóny - pozn. red.) přijatý v roce 2006 po volbách přišel pozdě," řekl Csaba.