Lidé bez práce přidělávájí státu vrásky: Dávky na podporu letos přesáhnou 15 miliard

Česko se stále potýká s rostoucí nezaměstnaností, proto stát zvyšuje dávky na podpory v nezaměstnanosti a insolvenci. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny ve středu vyčlenil na tento účel dalších 1,505 miliardy korun.

V důsledku dopadů hospodářské krize na český pracovní trh tak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) odhaduje, žekvůli přibývajícímu počtu lidí bez práce dosáhnou v letošním roce výdaje na tyto dávky 15,034 miliardy korun.

Letos v březnu bylo na podpory v nezaměstnanosti vyhrazeno z rozpočtu MPSV 10,972 miliardy korun. Jen za první pololetí 2009 úřady práce již vyplatily už dvě třetiny celkové částky, tedy přes 7 miliard.

O další prostředky na podporu v nezaměstnanosti  požádal již v červenci vládu ministr práce Petr Šimerka. Kabinet opatření schválil a v souladu s platnou legislativou ho postoupil Rozpočtovému výboru PSP ČR, který s ním ve středu rovněž vyjádřil souhlas.

"Více prostředků na podpory v nezaměstnanosti přitom nebude znamenat zvýšení salda státního rozpočtu, jde o úpravu ukazatelů rozpočtové kapitoly MPSV.  Další posílení výdajů na podpory v nezaměstnanosti bude MPSV řešit ve spolupráci s Ministerstvem financí během 2. pololetí roku 2009,|" uvedla mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.  

Podívejte se na grafiku, jak se letos vyvíjí míra nezaměstnanosti v ČR
(článek pokračuje pod grafikou)

Podle ministerstva se z úspor na dávkách státní sociální podpory posílí rovněž finanční prostředky na výdaje související s insolvencí

Nezaměstnanost láme rekordy

Situace na trhu práce se rozhodně nelepší. Míra registrované nezaměstnanosti podle údajů MPSV ke 30. červnu 2009 byla 8,0 procent, to je v meziročním srovnání tříprocentní nárůst. Propad trhu práce potvrdil v úterý i Český statistický úřad. Podle jeho metodiky míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí vzrostla na 6,4 procenta, tzn. nárůst o 2,2 procentního bodu, čímž překonala všechny rekordy za posledních deset let.

I tak se ale Česko řadí mezi nejméně postižené země Evropské unie. Například oproti Španělsku, Estonsku či Lotyšsku, kde nezaměstnanost překročila 17 procent.