Kabinet Jana Fischera se na svém pondělním zasedání znovu zabýval výdaji jednotlivých kapitol státního rozpočtu na příští rok. Nad rozpočtem se vláda neformálně sešla už v neděli, diskusi ale neuzavřela. Strop pro schodek podle Fischera zůstává 230 miliard korun, ale vláda připraví legislativní změny, aby tento schodek byl snížen.
"Legislativní změny týkající se příjmové i výdajové stránky rozpočtu chceme předložit ještě této sněmovně a požádat ji o schválení. Pokud se tak nestane, bude deficit v té maximální výši," řekl Fischer. Vůči HDP to znamená, že pro příští rok by výše deficitu činila 7,4 procenta HDP. O legislativních návrzích bude vláda jednat 9. září.
Ministři jednali o návrzích ministra financí Eduarda Janoty na způsob snížení předpokládaného rekordního schodku 230 miliard korun na přibližně 165 či 170 miliard.
Na rozdíl od Janotova plánu na další úspory však ministerstva vznesla další požadavky, které by deficit státního rozpočtu dále navýšily. Po pondělním jednání vlády byly nové požadavky radikálně sníženy a ještě se o nich bude jednat.
Ministr financí Eduard Janota uvedl, že do kritické situace jsme se dostali ve velmi krátkém čase, když ještě loni v říjnu či listopadu byl pro letošní rok odhadován růst HDP.
Obsah legislativního balíčku je neznámý
Janota ani Fischer však na tiskové konferenci neupřesnili obsah chystaného balíčku legislativních změn. "Obsah balíčku bude zveřejněn až 9. září," řekl Janota s poukazem na to, že některé návrhy, které jsou brány v potaz se již objevily v médiích.
Ministra financí v v průběhu konference novinářům odtajnil uvažované změny u DPH. V návrhu by mělo být zvýšení dolní sazby DPH o 2 procenta a horní sazby o zvýšení o jedno procento. Tedy z 9 na 11 procent a z 19 na 20 procent. Nižší sazbou se daní potraviny, léky a nejběžnější služby, vyšší sazbou vše ostatní.
Janota upozornil, že proti loňsku je v letošním rozpočtu nárůst mandatorních tzv. povinných výdajů ve výši 112 miliard korun. To znamená, že podle něj by měl existovat prostor jak státní výdaje uspořit.
Politická podpora chybí
K Janotovým úsporným návrhům se také v pondělí vyjádřily na svých předvolebních brífincích politické strany ODS, ČSSD a KDU-ČSL.
Jako první se ozval před novináři šéf ČSSD Jiří Paroubek. Ten již v neděli večer odmítl přístup ministra financí k přípravě státního rozpočtu na příští roku a označil jej za styl "ber nebo nech být". Zároveň vyzval premiéra Jana Fischera k dalším jednáním, pokud po obdrží podklady k návrhům, o nichž ve čtvrtek mluvil s Fischerem a Janotou.
Sociální demokraté mají k návrhů řadu připomínek. "Za nepřekročitelnou však považujeme podmínku, že nedojde ke zvýšení spodní sazby DPH a tedy ke zdražení základních potravin a služeb, čímž bychom náklady řešení ekonomické krize primárně přenesli na sociálně slabé a střední třídu," uvedl Paroubek.
Hlavní politický rival sociálních demokratů ODS v pondělí představila " Program psaný s občany" a zahájila kampaň nabízející "řešení namísto slibů". Šéf strany Mirek Topolánek uvedl, že úspěšné zvládnutí ekonomické krize je přitom předpokladem dalšího postupu.
Občanští demokraté chtějí udržet zdravé veřejné finance a nepřipustit zvyšování zadlužení státu.Slibují také snižování daňové zátěže a zvyšování zaměstnanosti. K návrhů Janoty Topolánek uvedl, že by je znovu měla posuzovat až příští vláda, která by je předložila nové sněmovně.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
