Recese zmrazila růst platů. Průměrná mzda vzrostla jen proto, že se propouští

Průměrná měsíční nominální mzda ve druhém čtvrtletí 2009 vzrostla o 2,8 procenta na 22 922 korun, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Proti stejnému období loni jde o zvýšení o 622 korun. Průměrná reálná mzda stoupla o 1,4 procenta.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 537 korun (2,4 procenta) na 22 842 Kč, reálná mzda vzrostla o 1,0 procenta. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd vyšší, průměrná mzda se zvýšila o 971 Kč (4,3 procenta) na 23.661 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,9 procenta.

Průměrná nominální mzda na fyzické osoby, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, vzrostla v 2. čtvrtletí 2009 meziročně o 2,5 procenta.

"Ačkoliv reálná mzda si připsala 1,4 procenta meziročně oproti nízkým 0,6 procenta v 1. kvartále, neznamená to, že spotřeba poroste. Naopak. Nárůst počtu nezaměstnaných bude tlačit spotřebu dolů," uvedla. Bude totiž docházet k dalšími masivnímu propouštění, které spotřebě podle ní neprospěje. "Ti, co si práci udrží, si sice přilepší, ale počet lidí bez příjmu ze zaměstnání ještě poroste. Zdroje pro růst spotřeby budou vysychat," dodala

Na druhou stranu Horská upozorňuje, že Česko na tom není vůbec špatně v porovnání se zbytkem regionu.

V prvním čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda v Česku podle nové metodiky ČSÚ, která nově zahrnuje všechny zaměstnance a celé národní hospodářství, činila 22.328 Kč. Meziročně se tak zvýšila o 3,1 procenta, po odečtení vlivu inflace se zvýšila o procento.

Číslo za druhý kvartál se shoduje s odhady analytiků, kteří předpovídali, že průměrná mzda kvůli hospodářské krizi dopadající na české podniky vzrostla minimálně. Konsensus analytiků o růstu nominální mzdy se pohyboval kolem kolem dvou až čtyř procent.

Pavel Sobíšek z UniCredit Bank k číslu za druhý kvartál uvedl, že sice krize nepřipravila zaměstnance o růst mezd, nicméně to platí jen pro ty, kdo si své pracovní místo udrželi. "Takových ale bylo neziročně o čtvrt miliónu méně. Osmdesát procent z těch, kdo o práci přišli, byli předtím zaměstnáni v průmyslu," poznamenává.

Podle Petra Dufka z ČSOB čísla za první půlrok jasně naznačují, že letošní rok bude z hlediska vývoje nominálních mezd nejslabším v historii.

Růst mezd je jen zdánlivý

Důvodem růstu přitom není ani tak zvyšování mezd zaměstnavateli, jako spíše propouštění lidí s většinou podprůměrnými příjmy. Již dříve sami statistici přpustili, že čísla o mzdách v letošním roce ovlivňuje propouštění lidí s nejnižšími výdělky, což vylepšuje číslo průměru.

"Podle průzkumů o dopadech krize na odměňování, plánují společnosti v průměru 1,7 procenta navýšení mezd. Je to způsobeno i tím, že třetina oslovených firem nezamýšlí mzdy zvyšovat vůbec. Naopak letošní maximální růst mezd se pohybuje kolem loňských průměrných 5 procent. Celkem 90 procent společností bude navyšovat mzdy v případě povýšení zaměstnanců," uvedl Branislav Hunčík, ředitel v oddělení Poradenství pro řízení lidských zdrojů společnosti PricewaterhouseCoopers.

Analytici se při svých odhadech shodnuli, že vývoj mezd je horší než se zdá na první pohled. "Nemluvě o tom, že na průměrnou mzdou nedosáhnou více než dvě třetiny zaměstnanců," dodal Dufek.