Začíná bitva mezi USA a Čínou. Ropa se možná nebude prodávat za dolar

Arabské státy začaly tajně jednat s Čínou, Ruskem, Japonskem a Francií. Podle listu The Independent chtějí, aby se při obchodu s ropou přestal používat americký dolar.

V rámci největší změny v novodobé finanční historii Blízkého východu by dolar při obchodování s černým zlatem měl nahradit koš měn, jehož součástí bude japonský jen, čínský juan, euro, zlato a nová jednotná měna, kterou plánují zavést členské státy Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu (Gulf Cooperation Council, GCC). K členům GCC patří například Saudská Arábie, Abú Zabí, Kuvajt a Katar.

Podle britského deníku se na tajných schůzkách setkali už ministři financí a guvernéři centrálních bank Ruska, Číny, Japonska a Brazílie a pracovali na tom, aby ropa nebyla v budoucnu oceňována v dolarech. Plány potvrdily i zdroje z bankovního sektoru Perského zálivu a čínské bankovní zdroje v Hongkongu, napsaly slovenské HN.

Analytici i návrh vítají, ale zároveň vyzvihují problémy realizace tohoto plánu. "Snahy o zotavení měnového koše a komodit jsou zajímavé, ale dost těžko realizovatelné. Jsou s tím spojeny transakční náklady, transparentnost stanovení hodnoty, rozhodnutí o váze jednotlivých složek a hlavně likvidita a lehká vyměnitelnost dané měny," komentoval zprávu Martin Kadlec ze Saxo Bank.

Dolar oslabil, cena zlata roste

V reakci na uvedené informace dolar oslabil, což také podpořilo cenu ropy. Kurz eura v úterý ráno vzrostl nad úroveň 1,47 USD/EUR. V ranním obchodování se společná evropská měna prodávala za 1,4718 dolaru. To znamená, že dolar stál 0,6793 eura.

Pokles dolaru ovlivnil také růst ceny zlata, která se vyšplhala na nový rekord těsně nad hranici 1034 dolarů za troyskou unci (oz; 31,10 gramu).

Dolar vůči koši měn oslabil na 76,322 bodu. Koncem září dolar klesl až na 13timěsíční minimum 75,827 bodu. Plán je zřejmě také příčinou náhlého nárůstu ceny zlata. Američani, kteří vědí o zahájení těchto jednání, jsou přesvědčeni, že dokážou zabránit realizaci tohoto "spiknutí", na kterém se podílí i jejich doposud loajální spojenci - Japonsko a státy Perského zálivu.

Bývalý zvláštní vyslanec Pekingu na Blízkém východě Sun Bigan varoval, že tato jednání mohou vést k prohloubení sporů mezi Čínou a USA týkající se jejich mocenského vlivu v tomto na ropu bohatém regionu. "Bilaterální spory budou nevyhnutelné," uvedl Bigan. Upozornil také, že spor mocenských zájmů v regionu může ohrozit energetickou bezpečnost.

Válka mezi Čínou a USA

Podle The Independent Biganova varování jsou v podstatě prognózou hospodářské války mezi Čínou a USA o ropu na Blízkém východě, která ještě prohloubí regionální konflikty.

Zvyšování spotřeby ropy v Číně je rychlejší než v USA. Příčinou je rychlost čínské konjunktury stejně jako vyšší energetická náročnost v Číně používaných technologií.

Ekonomická moc USA se snižuje. Příčinou je finanční krize a recese americké ekonomiky. Přiznal to dokonce i šéf Světové banky Robert Zoellick.

"Jedním z důsledků této krize bude zřejmě i uznání změny mocenských poměrů v globální světové ekonomice," dodal Zoellick. Podle něj bude "multipolární světová ekonomika, tedy méně závislá na amerických spotřebitelích, stabilnější."

Zájem o "nedolarový" obchod s ropou projevily i Brazílie a Indie. nejvíce na změnu však tlačí Čína, jelikož její objem obchodu s Blízkým východem je obrovský.

Čína pokrývá až 60 procent své spotřeby ropy dovozem z Blízkého východu a Ruska. Peking má koncese na těžbu v Iráku, které do letošního roku blokovaly Spojené státy americké,  a v roce 2008 uzavřel dohodu s Íránem v hodnotě 8 miliard dolarů týkající se rozvoje rafinérských kapacit a plynových polí. Čína má také dohodu ohledně těžby ropy se Súdánem a jedná i s Libyí.

Kromě toho na čínský export připadá v každé zemi na Blízkém východě přinejmenším 10 procent jejich dovozu. Čína do regionu dováží nejrůznější produkty od potravin, textilu přes auta až po zbrojní systémy.

Peking také přemýšlí, že Spojené státy přesvědčily Británii, aby nepřijala euro, a tak zabránila dřívějšímu oslabení úlohy dolaru jako světové rezervní měny. Podle čínských bankovních zdrojů jsou jednání už v pokročilém stádiu. "Rusové nakonec zřejmě navrhnou rubl jako součást koše měn," uvedl pro The Independent prominentní hongkongský broker. Dodal, že Briti "se připojí k euru."

Uvažuje se nad rokem 2018

Podle čínských finančních zdrojů se americký prezident Barack Obama příliš soustředí na zácharnu americké ekonomiky a nemá čas zabývat se důsledky přechodu od dolaru ke koši měn, který se zrealizuje v horizontě 9 let. V současnsoti je termínem pro přechod na koš měn rok 2018.

Američtí představitelé v krátkosti hovořili o trendu směřujícího ke zmenšení úlohy dolaru i na summitu skupiny G20 v Pittsburghu. Číně dělá dolar starosti už dlouho. Hlavním problémem je, že Čína má obrovské dolarové rezervy a vlastní množství aktiv denominovaných v dolarech.

"Tyto plány změní podobu mezinárodních finančních transakcí," konstatoval jeden čínský bankéř. Dodal, že USA a Británie se těchto plánů velmi obávají.

Írán v září informoval, že od nyní bude při doplnění svých devizových rezerv preferovat euro. Bankéři připomínají, co se stalo poslední zemi na Blízkém východě, která chtěla prodávat ropu za eura. Několik měsíců po tom, jakmile irácký diktátor Saddám Husajn oznámil světu toto své rozhodnutí, Američané a Briti napadli Irák.

Uvedené informace The Independent o tajných jednáních týkajících se nahrazení dolaru při obchodě s ropou v úterý popřel guvernér saudskoarabské centrální banky Muhammad al-Jasser stejně jako tajemník ruského ministra financí Dmitrij Pankin.

Informoval o tom britský denník The Independent a agentury Reuters a DPA