Největší strašák Baracka Obamy: Vysoká nezaměstnanost

Spojené státy řeší, jak zkrotit nezvykle vysokou nezaměstnanost. Navzdory tomu, že recese již zřejmě pomalu odeznívá, je podíl lidí bez práce podle posledních údajů nejvyšší za více než čtvrtstoletí. Najít lék na tento nepříznivý trend je tak pro vládnoucí demokraty jedním z nejdůležitějších úkolů i proto, že míra nezaměstnanosti může příští rok významně promluvit do voleb do Kongresu.

Znepokojivá čísla o počtu lidí bez práce ve Spojených státech zveřejnili statistici minulý pátek. Míra nezaměstnanosti podle nich činí 9,8 procenta. Pokud se ovšem do počtů zahrnou i lidé, kteří již hledání práce vzdali, anebo pracují jen na částečný úvazek za nízkou mzdu, činí nezaměstnanost v USA dokonce již 17 procent.

Vysoká nezaměstnanost se tak vedle války v Afghánistánu stává jednou z hlavních výzev pro amerického prezidenta Baracka Obama. Zejména opoziční republikáni jej v těchto dnech kritizují, že na nepříznivé situaci na trhu práce má podíl i jeho politika. Masivní vládní stimul na podporu ekonomiky ve výši téměř 800 miliard dolarů podle nich hospodářství nepomohl. Demokraté jim ale oponují s tím, že bez stimulu by situace byla ještě horší.

Jak na nezaměstnanost bez stimulů

Obama se počátkem tohoto týdne sešel se svým ekonomickým týmem a radili se o krocích, kterými by americká vláda měla vysoké nezaměstnanosti čelit. Vládní úředníci se nicméně pečlivě dávají pozor na to, aby mluvili o dalším stimulu pro ekonomiku. Slovo totiž asociuje další vládní utrácení, na což podle televizní stanice CNN řada Američanů začíná být alergická.

"Promýšlíme všechny další možné strategie pro urychlení vzniků pracovních míst," řekl podle listu The New York Times prezidentův poradce David Axelrod.

Mezi zvažovaná opatření patří prodloužení doby, po kterou lze pobírat podporu v nezaměstnanosti. Dalším by mohly být daňové úlevy pro firmy, které vytvoří místa. Mohlo by jít o 3000 dolarů za každého nově přijatého zaměstnance. Podle některých analytiků by to ale firmy podněcovalo spíše k různým podvodům. Obamova vláda také například chce prodloužit daňovou úlevu ve výši 8000 dolarů pro lidi, kteří si kupují svůj první dům. Původně mělo být možné úlevu využít jen do konce listopadu.

List The Wall Street Journal v této souvislosti poznamenává, že míra nezaměstnanosti může napřesrok zásadním způsobem promluvit do voleb do Kongresu, v jehož obou komorách mají nyní demokraté většinu. Při volbách uprostřed funkčního období prezidenta se proti němu přízeň voličů tradičně obrací. Pokud by do voleb navíc do voleb zasáhla ještě vysoká nezaměstnanost, mohly by být důsledky pro demokraty katastrofální. "Když přijde na politiku, je nezaměstnanost klíčový ekonomický indikátor," řekl podle listu Peter Hart, který pro demokraty zpracovává průzkumy veřejného mínění.

Ekonomové, včetně bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana, přitom očekávají, že se nyní nezaměstnanost bude delší dobu držet kolem deseti procent. Podle ekonoma Marka Zandiho, který podle New York Times příležitostně radí demokratickým předákům, by do března příštího roku mohlo ztratit práci dalších 750 000 lidí. Nezaměstnanost by pak měla kulminovat v červnu 2010 na hodnotě 10,5 procenta.

Otázka je, zda je vůbec v moci demokratů nepříznivou situaci zvrátit. "Možná ani nic udělat nemůžeme," řekl deníku New York Times jen z demokratických politiků. "Nezávisle na okolnostech bude nějakou dobu trvat, než trh práce oživí," dodal.

Podle jejich kritiků jsou však demokraté málo tvůrčí. "Nepřišli s žádnými velkými nápady. Ani s dramaticky kreativními iniciativami. Prezident věnoval obrovské množství energie reformě zdravotnictví a nyní se snaží rozhodnout, co dál s Afghánistánem, ale v případě krize zaměstnanosti postrádá nutnou naléhavost," uvedl například v deníku The New York Times komentátor Bob Herbert.