Plynová krize je za rohem a podle vládní analýzy s ní musí počítat i Česko. Již v lednu by se mohly znovu uzavřít kohoutky na plynovodu z Ruska a celá země resp. Evropa by se mohla ocitnout bez této suroviny. Kabinet Jana Fischera kvůli tomu již schválil zprávu o připravenosti ČR, kterou společně vypracovaly a předložily ministerstva zahraničí, vnitra a průmyslu a obchodu.
Případnou dlouhododbou krizi by podle katastrofického scénáře na vlastní kůži pocítily miliony Čechů. Na plynu je údajně závislých až 60 procent významných zdravotnických subjektů, ale také 70 procent budov pro hasiče, policisty a záchrannou službu je vytápěno plynem.
Délka krize bude přímo úměrná přírodním podmínkám. Při velkých mrazech mohou zásoby dojít za 14 dní, při teplotách kolem bodu mrazu vydrží i měsíc a půl.
Letos v listopadu se proto uskuteční "cvičení", které vyzkouší připravenost země na možné nové přerušení dodávek plynu, které se bude týkat hlavně velkých firem a dalších významných subjektů.
Jak se může Česko ubránit plynové krizi? Pomůže listopadové cvičení větší připravenosti, aby země případně vydržela déle bez plynu než často zmiňovaných 40 dnů? Mají české firmy nějakou povinnost udržovat rezervy zásob plynu? Mělo by Česko přehodnotit svoji energetickou koncepci?
Na tyto a další otázky odpovídal Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti.
Online rozhovor
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist