USA řeší, jak zkrotit deficity. Bílý dům zvažuje zvláštní komisi

Spojené státy znepokojuje stále hrozivější rozpočtový deficit. V minulém fiskálním roce, jenž skončil v září, schodek vystoupal na poválečný rekord 1,4 bilionu dolarů. V tom aktuálním navíc zlepšení situace nelze očekávat. Rozpočet zatěžuje výpadek daňových příjmů způsobený recesí, stimuly na podporu ekonomiky i dvě války, jež USA nyní vedou. Bílý dům proto zvažuje vytvoření komise složené z demokratů i republikánů, která by navrhla citlivé škrty ve výdajích.

Komise by podle listu The Wall Street Journal mohla přijít s návrhy, jak snížit náklady například v sociálních službách a lékařské péči a zvýšit daňové výnosy. Bílému domu by zároveň pomohla ukázat, že to současný americký prezident Barack Obama myslí vážně se svými sliby, že hodlá rozpočtový schodek v budoucnu snižovat.

Vládnoucí demokraty nutí ke snaze snížit deficit mimo jiné i to, že jim jeho výše začíná komplikovat realizaci politického programu. Vysoce postavení demokratičtí politici tak například prosazují novou daň, ze které by se zaplatilo chystané zvýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu. Výdaje na jednoho vojáka působícího v této asijské zemi v současnosti činí jeden milion dolarů ročně.

Řešení: Ne škrty, ale pracovní místa

Ne všichni ale vidí omezování rozpočtových deficitů jako hlavní prioritu. Například podle šéfky demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiové je v současnosti důležitější tvorba pracovních míst, již by měl mimo jiné zajistit nový návrh zákona s daňovými úlevami pro zaměstnavatele. Bílý dům, který již na podporu ekonomiky vydal 787 miliard dolarů, se ale obává dopadu tohoto zákona na rozpočet.

Deficit, který označila za "ohromující", ale podle Pelosiové rozčiluje Američany ne svou výškou, ale tím, že jim nepřináší žádný viditelný prospěch. Pokud by byl využit například právě na zvýšení zaměstnanosti, lze jej dále zvýšit. "Schodek nikdy nesnížíme, pokud nevytvoříme pracovní místa, která přinesou státní pokladně výnosy, a pokud nebudeme stimulovat hospodářství, dokud neporoste," řekla.

Krugman: Strach z rozpočtu jen zdánlivou hrozbou

S Pelosiovou v zásadě souhlasí loňský nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, který tento týden v deníku The New York Times označil strach z rozpočtového schodku za "zdánlivou hrozbu". Největší hrozbou pro hospodářské oživení podle něj není deficit, ale poměrně malý rozsah balíčku na podporu amerického hospodářství. Obama podle něj podlehl strachu, že vysoký schodek v konečném důsledku podkope důvěru investorů a vysokému zvýšení úrokových sazeb, a zaměřil se na snižování deficitu, a ne tvorbu pracovních míst.

Krugman ale podotýká, že tváří v tvář největší ekonomické pohromě od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století je větším rizikem dělat málo než dělat hodně. Obamova administrativa by se proto měla místo snižování deficitu zaměřit na nápravu pracovního trhu. Důvěra běžných pracovníků a malých firem je důležitější než důvěra Wall Streetu, který navíc při předpovídání vývoje hospodářství v poslední době nepodával zrovna špičkové výkony, poznamenal Krugman.

Podle jiných odborníků ale vysoký rozpočtový deficit představuje časovanou bombu, která by v budoucnu mohla způsobit značné problémy při splácení půjček, kterými ho Spojené státy financují. Národní dluh nyní činí 12 bilionů dolarů. V roce 2019 by podle odhadů Bílého domu vláda jen na splátkách platila 700 miliard dolarů ročně proti letošním 202 miliardám dolarů. V současném finančním roce USA hospodaří s rozpočtem ve výši 3,6 bilionu dolarů.

Spojené státy sice nyní při půjčování využívají rekordně nízkých úrokových sazeb, příznivá situace ale po zlepšení hospodářství rychle odezní. Ministerstvo financí se proto nyní snaží vyměnit co nejvíce krátkodobých dluhopisů za dlouhodobé. "Ani chytrá strategie správy dluhu ale zcela nemůže nahradit obezřetnou fiskální politiku," varovala nedávno skupina ekonomických poradců Bílého domu.