Polský rozpočet měla zachránit privatizace. Tamní společnosti ale nikdo nechce

Když polský ministr financí Jacek Rostowski v září oznámil, že v příštím roce vzroste deficit polského rozpočtu na dvojnásobek, mnoho lidí překvapil, ale žádnou paniku nevyvolal. Zároveň totiž všechny ujistil, že vysoký schodek v hodnotě 52,5 miliardy zlotých (přes 330 miliard korun) zase sníží díky příjmům z privatizace.

Jenže sny polské vlády o tučných privatizačních příjmech se jen o dva měsíce později začaly rozplývat. Kabinet Donalda Tuska je totiž chycen v pasti. Zpomalení ekonomiky, které bylo jedním z hlavních důvodů nového rozsáhlého privatizačního plánu, jenž měl přivést stovky společností do soukromých rukou, způsobilo, že se Polákům prodej firem příliš nedaří. Nemůže totiž najít vhodné kupce, kteří by byli ochotni zaplatit požadovanou cenu.

Přehnaná očekávání

Vláda letos přišla s ambiciózním plánem získat do konce roku 2010 z privatizace 37 miliard zlotých (230 miliard korun). Jenže zatím to vypadá, že již letos se Polsku zdaleka nepodaří získat ani 12 miliard zlotých stanovených pro tento rok.

"Získat privatizací 12 miliard se nám letos pravděpodobně nepovede. Věříme však, že příští rok se to zlepší a celkový plán splníme," potvrdila HN Agnieszka Lubieńska, mluvčí polského ministerstva státního pokladu, které má privatizaci na starosti.

Jenže pokud to půjde dál jako dosud, zůstanou její slova jen zbožným přáním.

Za letošní neúspěch může především pokažená privatizace energetického gigantu Enea a varšavské akciové burzy.

Hodnota burzy se odhaduje na dvě miliardy zlotých. Cena za 67procentní podíl v Enee, který vláda původně zamýšlela prodat, je podle současného kurzu jejích akcií na burze 6,7 miliardy zlotých. A to za poslední dva měsíce akcie Eney o dvacet procent klesly.

O energetickou firmu se ucházela německá RWE, nakonec však jednání ztroskotala. Německá firma uveda, že vyhlídky polské energetické společnosti nesplňují její očekávání. Navíc se jí regulace na polském trhu zdála příliš přísná.

Polské ministerstvo tak změnilo své plány a v současné době plánuje prodat strategickému investorovi jen těsnou většinu - tedy 51 procent firmy - a zbytek zpeněžit na kapitálovém trhu.

Právě nedostatek akcií ve volném oběhu na burze mohl být jedním z důvodů, proč někteří uchazeči nakonec nechtěli většinu v Enee koupit. V současnosti je na trhu jen 2,35 procenta jejích akcií.

Zájem prý má i ČEZ

S tímto novým plánem svitla Polákům znovu naděje. Podle ministra státního pokladu Aleksandra Grada se o nákup většinového podílu stále zajímá RWE, ale i český ČEZ. Ten se v první nezdařené privatizaci rozhodl nakonec nabídku nepodat. Na druhou stranu, ani tak nemá polská vláda nic jisté, kromě toho, že se prodej neuskuteční letos.

Podobné je to i s privatizací akciové burzy. Do tendru na její nákup se totiž nakonec přihlásil jen jediný zájemce - německá Deutsche Börse. Ani s tou se však Poláci nedohodli a zvolili podobný postup jako u Eney. Teď chtějí akcie burzy nabídnout investorům na jejím vlastním parketu. Polská vláda by ostatně jako partnera pro svou burzu viděla raději Američany. Jenže představitelům největší světové burzy NYSE Euronext se podle polského tisku nezdála být na nákup varšavské burzy správná doba.

Vláda nemá plán B

I proto teď vláda čelí kritice. "Privatizace je správná věc. Jenže v této době se velké firmy prodávají velmi těžko. Vláda měla začít s 1500 malými společnostmi, které vlastní. Další peníze jí může přinést prodej 2,5 milionu hektarů vládních pozemků," řekl například polskému týdeníku Warsaw Business Journal Ireneusz Jabloński z centra Adama Smitha, které sdružuje význačné polské ekonomy a politology.

Jenže vládní plán je jasný: V prodeji velkých firem hodlá pokračovat. Příští rok je na řadě třeba energetická jednička PGE nebo uhelné doly Bogdanka. Kabinet totiž nemá připravený žádný plán B na krytí deficitů státního rozpočtu.

A tak přestože je Polsko jedinou zemí Evropské unie, jejíž HDP letos poroste, vznáší se nad ním hrozba obrovského státního dluhu v případě, že privatizace půjde dál jako dosud. Zadlužení Polska by se mělo podle odhadů v příštím roce přiblížit k 55 procentům HDP.