ČNB může poslat úroky na jedno procento. Co čekat od bankovní rady?

GRAFY

 

Zvětšit grafy

Již dnes mohou úroky v Česku klesnout na historické minimum jednoho procenta, a srovnat se tak s úroky v zemích, které používají euro. To by mohlo výrazně oslabit korunu a naopak podpořit růst cen i ožívání ekonomiky. Letos naposledy totiž zasednou centrální bankéři, aby o nastavení úroků rozhodli. Výsledek hlasování přitom bude zřejmě těsný.

Rada České národní banky je totiž, co se týče názoru, zda jít se sazbami dolů, rozdělena téměř na polovic. Pro uvolnění měnové politiky touto cestou se v rámci hlasování v sedmičlenné bankovní radě již opakovaně vyjádřili guvernér ČNB Zdeněk Tůma a viceguvernér Miroslav Singer. K nim se na posledním měnovém jednání přidal také další člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Vladimír Tomšík.

Velmi pravděpodobně tak rozhodne hlas Evy Zamrazilové, která minulý týden prohlásila, že prostor pro snížení sazeb je, ale ještě není rozhodnuta, jak se zachová.

Jasno nemají ani analytici. Třeba hlavní ekonom Patria Finance David Marek tvrdí, že úroky zůstanou tam, kde jsou. "Od minulé diskuse o sazbách se věci změnily spíše ve prospěch toho nechat úroky beze změny. Rostly mzdy, oslabila koruna a uvolněnější bude i rozpočet. To znamená více peněz do ekonomiky, což podpoří inflaci," říká Marek.

Třeba právě kurz koruny se včera propadl spolu s ostatními měnami v regionu až nad 26 korun za euro. Jako jeden z důvodů pro snížení sazeb přitom třeba Singer uváděl příliš silnou měnu, která by zabrzdila hospodářský růst i růst cen. Jenže právě dnešní rozhodnutí může být pro českou měnu velmi důležité. To se ukázalo i při minulém zasedání, kdy si většina investorů myslela, že ČNB sazby sníží. Když se tak nestalo, začala koruna rychle posilovat.

A něco opačného se může teď stát v případě, že úroky klesnou. Z průzkumu agentury Bloomberg totiž vyplývá, že většina velkých bank to nečeká. Pokud je centrální bankéři překvapí, může to vyvolat rychlý propad koruny. Už jen proto, že sazby v Česku najednou budou stejné jako v Evropě, a koruna tak rázem ztratí svou výhodu oproti euru - tedy vyšší příjmy z úroků pro investice v korunách.

Co se dá čekat od členů bankovní rady
Snížit sazby Tůma uvedl, že obavy z deflace jsou opodstatněné, což hraje pro pokles sazeb.	Neměnit sazby Nemám důvod změnit své rozhodnutí ponechat úroky tam, kde jsou, řekl minulý týden Hampl.	Snížit sazby Singer již dvakrát hlasoval pro snížení úroků. Podle něj to pomůže naplnění cíle ČNB pro inflaci.	Neměnit sazby Na minulém zasedání byl pro zachování úroků na 1,25 procentech. Od té doby nepromluvil.	Neměnit sazby Na minulém zasedání byl pro zachování úroků na 1,25 procentech. Od té doby nepromluvil.	Snížit sazby Vladimír Tomšík se v listopadu připojil k Tůmovi a Singerovi a byl pro nižší sazby. "Prostor tu je", tvrdí.	Snížit nebo nechat Pro snížení úroků je prostor, ještě ale nejsem rozhodnutá jak budu hlasovat, řekla před týdnem.

Proč by měli centrální bankéři sazby ale snížit? "Z pohledu prognózy ČNB, která byla zveřejněna dříve, je snížení úroků totiž stále opodstatněné. Proto předpokládáme, že úroky o 0,25 procentního bodu ze současných 1,25 procent klesnou. I když i tento odhad je zatížen značnou dávkou nejistoty," říká Miroslav Frayer z Komernčí banky.

Argumenty pro snížení úroků mohou být dva. Jednak jde o to přesvědčit veřejnost, že Česku nehrozí deflace - tedy pokles cen, který je spojen s útlumem hospodářství. Jenže, i když ceny skutečně v říjnu klesaly, v listopadu již zase byla inflace 0,5 procenta. Takže tento argument není tak silný.

Druhá věc je, že inflace je stále velmi nízká, a ČNB se tak nemusí bát sazby snížit. To by dávalo komerčním bankám prostor přece jen o něco snížit úroky z úvěrů a hypoték. Ty se drží totiž stále vysoko kvůli opatrnosti bank z toho, že počet nesplácených úvěrů dál poroste.

"ČNB tím vlastně nic neztratí, a naopak může situaci pomoct. Přestože to na rozhodnutí bank určitě nebude mít nijak výrazný dopad," říká Marek.

Ať už rozhodnutí dopadne jakkoli, čeká se, že v příštím roce se pokles úrokových sazeb zastaví, a naopak budou růst - společně s tím, jak se začne zvedat ekonomika. Průměrný odhad jedenácti bank oslovených Bloombergem na výši úroků na konci roku 2010 je 1,75 procenta. Třeba analytici JP Morgan čekají dokonce tři procenta.