Pád úrokových sazeb neodradil lidi od spoření, nejvyšší sazba je 2,5 procenta

Spořicí účty ztrácejí část svého kouzla kvůli snižování úroků. V některých případech je to až o polovinu za poslední dva roky.

Nízké úrokové sazby ale mohou těšit obchodníky s cennými papíry i stát, stavební spořitelny a majitele podílových fondů. Na poklesu zájmu o klasické spoření získávají. Nejdříve ale musí české klienty přesvědčit, že se pravidelné investice vyplatí.

Pohyb kolem dvou procent

Mezi bankami je jen málo stálic, které si drží relativně vysoké úrokové sazby. Jednou z nich je ING konto, zájem o spořicí účty vyvolalo v Česku jako první. Před dvěma roky začínalo s úrokovou sazbou 3 procenta. Poslední rok si drží stále zajímavou sazbu 2,5 procenta, aktuálně nejvyšší na trhu.

Sekunduje mu pouze LBBW Spořicí účet se stejnou úrokovou sazbou. U LBBW je ale nutné počítat s desetikorunovým poplatkem za výběr peněz.

Přes dvouprocentní hranici se dostane bez podmínek už jen Volksbank. Zrušila původní spoření na účtech Aktiv konto a Aktiv konto Plus a zavedla Spořicí konto. To úročí vložené prostředky sazbou 2,03 procenta ročně. Připisovaný úrok je tak více než dvojnásobný ve srovnání s jejími 0,8 procenta z března roku 2009. Poštovní spořitelna připíše úrok 2,25 procenta pouze při vkladu přesahujícím 50 tisíc korun.

GE Money Bank, která se při uvedení spořicího účtu Genius zavázala "nabízet jedny nejatraktivnější sazby na trhu", nyní zákazníkům přispěje dvouprocentním úrokem, a to pouze při vkladu vyšším než 40 000 korun. O něco lépe jsou na tom lidé, kteří si spořicí účet k běžnému kontu založili do 8. října 2009. Jim banka i nadále úročí úspory 2,8 procenta ročně.

Před dvěma lety nejvýhodnější spoření eMax od mBanky nabízelo zhodnocení peněz o 3,5 procenta. Nyní stejný účet poskytne pouze 1,3 procenta ročně. Výhodnější sazbu 2,1 procenta přináší mBank pouze klientům u produktu eMax Plus, které ale omezuje možnost vybírat vložené prostředky pouze na jeden bezplatný výběr měsíčně. Každý další stojí 150 korun.

Největší finanční ústav Česká spořitelna klasický spořicí účet nenabízí. Místo něj představila produkt Šikovné spoření, které vyžaduje pravidelné měsíční vklady ve výši 300 až 5000 korun. Produkt má dvě varianty a několik pásem úročení. Nejnižší částky zhodnocuje spořitelna jedním procentem, maximem jsou 3,2 procenta pro částky nad 250 tisíc u základní varianty produktu a 900 tisíc u varianty Plus. Z účtu je možné vybírat vždy alespoň polovinu již naspořené částky, menší výběry nejsou možné.

Exodus nehrozí

Ani výrazné snížení úrokových sazeb zatím nevedlo k masovému odchodu klientů, respektive jejich peněz ze spořicích účtů. Přispívá k tomu i nízká inflace, jež v listopadu 2009 dosáhla 1,3 procenta. Peníze na nejvýhodnějších spořicích účtech si tak i nadále udržují hodnotu. Poklidná situace na trhu bankovních depozit se ale může změnit. Ne každý je spokojený s minimálním ziskem, který ještě snižuje patnáctiprocentní srážková daň.

Lepší zhodnocení?

Nejdostupnější termínované vklady nabízejí zhodnocení většinou o pár desetin procenta vyšší než u spořicího účtu stejné banky. Zákazník se ale k penězům dostane až po uplynutí předem stanovené doby nebo zaplatí poplatek, který výnos spoření vyruší.

Investice do fondů a akcií narážejí na nedůvěru klientů kvůli krizi, přestože hodnota akciových trhů zatím stoupá. Podle analytiků však až příliš rychle. Také u akciových obchodů je nutné platit daň z výnosů. Další poplatky si účtují obchodníci, kteří nákup akcií zprostředkovávají. Vzhledem k větším možným výnosům, i kolem deseti procent, se ale zákazníci nechají přesvědčit.

Další možnost, jak zhodnotit úspory v průběhu tohoto roku, přinesou státní dluhopisy České republiky, které plánuje vydat ministr financí Eduard Janota. Dluhopisy by mohly nabídnout zhodnocení až pět procent ročně, ale jejich uvedení na trh se stále odkládá.

Největším problémem je výběrové řízení na firmu, která bude dluhopisy lidem prodávat. Na ministerstvo financí kvůli připravovanému způsobu prodeje útočí hlavně Pražská burza.