Obama zvažuje zvláštní daň pro velké banky, které dostaly státní pomoc

Americký prezident Barack Obama zvažuje zvláštní daň pro velké banky. Chtěl by tak získat až 120 miliard dolarů z peněz, o něž vláda přišla ve svém záchranném programu během finanční krize. Nová daň by tak pomohla snížit obří deficit amerického rozpočtu.

"Prezident při mnoha příležitostech mluvil o tom, že se postará o to, aby peníze, které daňoví poplatníci poskytli na záchranu našeho finančního systému, byly plně splaceny," uvedl Obamův mluvčí Robert Gibbs.

Bílý dům podle listu Wall Street Journal (WSJ) doufá, že nová daň uklidní veřejnost, kterou pobouřila vysoká vládní pomoc finančnímu sektoru i vysoké bonusy, jež nyní zachráněné banky vyplácejí, zatímco zbytek ekonomiky stále popadá dech. Program pomoci finančnímu sektoru TARP měl k dispozici 700 miliard dolarů.

Většina bank již pomoc vrátila. Ztráty z programu ve výši 120 miliard dolarů jdou na úkor pomoci finančním firmám amerických automobilek či pojišťovně AIG.

Vláda nicméně zatím nemá jasno v tom, kdo by měl platit, kdy by daň měla být zavedena, ani co dělat v případě, že by její výnos byl vyšší než částka, kterou vláda bankám původně poskytla. Uvalit ji například na automobilky, které stále zápasí o přežití, by podle vládních činitelů nemělo smysl.

Nová daň by přesto, byť jen jako návrh, měla být zahrnuta v chystaném rozpočtu na další finanční rok. Podle WSJ by její výnos představoval miliardy dolarů. Daň by mohla mít dopad i na klienty bank, pokud by ji finanční ústavy promítly do ceny svých služeb.

Podle deníku The New York Times (NYT) americká administrativa v minulosti odmítla daň z finančních transakcí, po které na prosincovém summitu volaly členské státy EU, či zvláštní daň z bonusů pro manažery bank, jakou zavedla Británie. Nejpravděpodobnější tak údajně je, že se zdanění bude zřejmě vypočítávat podle objemu a rizikovosti půjček, jež banka poskytla. Možné je také větší zdanění zisků.

Bankéři, jež Bílý dům v posledních měsících obviňuje z nedostatečné ochoty poskytovat půjčky americkému hospodářství, vnímají Obamův záměr jako další útok na svůj sektor zotavující se z finanční krize.

"Pokud by byla na (finanční) obor uvržena další zátěž, tak by to samozřejmě snížilo naší schopnost půjčovat," uvedl například předseda Americké bankéřské asociace Edward Yingling.

Program pomoci s problematickými aktivy (TARP) schválil Kongres v říjnu 2008 v reakci na vznik obrovského množství nelikvidních hypotečních aktiv, která zamořila finanční sektor a spustila hlubokou finanční krizi. Banky dosud splatily kolem 164 miliard dolarů, další splátky se očekávají letos.

Podle NYT ale nakonec ztráty z programu budou zřejmě menší, než se očekávalo. Banky totiž pomoc splácejí i s úroky a vláda také získala z prodeje záruk, které držela za své půjčky finančním institucím.