Švédsko navrhuje: Také EU by měla bankám předepsat Obamovu superdaň

Evropská unie by měla zavést určitý poplatek pro banky, vyzval švédský ministr financí Anders Borg v dopise zaslaném švédskému předsednictví. Finanční domy by podle něj měly nést svou část odpovědnosti za náklady spojené s finančními injekcemi do tohoto sektoru.

"Finanční systém by měl platit za aktuální náklady, které dělá společnosti a daňovým poplatníkům ve formě implicitních státních garancí," podotkl v dopise.

Podle Švédska by se mohla EU inspirovat ve Spojených státech, které nedávno oznámily takové opatření. Prezident USA Barack Obama počítá s tím, že nejméně 10letou daní vybere od velkých finančních domů až 117 miliard dolarů. To by mělo kompenzovat odhadovanou ztrátu ze státního programu TARP.

Evropským velmocem se Obamovu daň nelíbí

Obamův návrh se však již bezprostředně po jeho zveřejnění v Evropě setkal s chladnou odezvou. Představitelé hlavních ekonomických motorů starého kontinentu - Německa, Francie a Velké Británie - Obamovu daň, která má státu zase vrátit peníze napumpované do pomoci krachujícím bankám, ve svých zemích zavést nehodlají.

Další negativní reakce přišla i od šéfa eurozóny Jean-Claudea Junckera. Ten prohlásil, že podobná společná daň by se zřejmě v Evropě jen těžko prosazovala. "Daňové otázky jsou totiž v kompetencích národních států," řekl.

Lze tedy čekat, že chladná reakce přijde i na nový návrh Švédska. Francie a Velká Británie již uvedly, že preferují daň z bonusů bankéřů. Německo se zase kloní ke zdanění transakcí.

Vlastní inspirace

Borg nastínil, jak by evropská superdaň mohla vypadat. Švédskem navrhovaný poplatek by se měl týkat všech finančních institucí s více než 50 miliony dolarů v konsolidovaných aktivech a tvořil by 0,15 procent pokrývaných závazků.

"Podle mě má takový přístup hodně výhod," píše Borg v dopise. "Určitý poplatek finančních institucí by pomohl našemu úsilí o rozpočtovou konsolidaci, ale i zvýšit legitimitu našich opatření vůči finančnímu sektoru v očích veřejnosti," doplnil.

Kromě amerického modelu nebo by se mohla Evropa také inspirovat již zavedeným nástrojem ve Švédsku. To se rozhodlo vybrat zvláštním poplatkem až zhruba 75 miliard švédských korun (10,6 miliardy dolarů) od tamních bank. Tyto peníze pak budou vloženy do fondu, který má sloužit pro vypořádání s příštími finančními krizemi.

Seveřané se rozhodli pro přímou daň z bankovních úvěrů místo daně uvalené na transakce, jak navrhuje Německo. Tento krok totiž podle Borga při tamní bankovní krizi v 90. letech selhal. "Měli jsme daň uvalenou na finanční transakce, ale to vedlo pouze k přesunu transakcí ze země do Londýna. Ale nelze přesunout bankovní rozvahu," upozornil Borg.

MMF je pro daň

Pozitivní reakci však vyvolal "poplatek ze zodpovědnosti za finanční krizi", jak Obama daň nazval, na půdě Mezinárodního měnového fondu (MMF). "Návrh americké vlády vítám. Je důkazem toho, že politická vůle pohnout s těmito věcmi trvá," chválí šéf MMF Dominique Strauss-Kahn.

Podle agentury Reuters již MMF pracuje na konkrétních návrzích. Toto téma bude jedním z bodů jednání skupiny G7 sjednocujících sedm velkých průmyslových zemí, Světové banky a MMF koncem ledna.

Další podporu by Švédsko mohlo dostat po volbách v Británii, které se musí uskutečnit do konce května. Ačkoli totiž britská vláda vyjádřila k evropské obdobě Obamovy daně negativní postoj, britští - v současnosti opoziční - konzervativci, u kterých se všeobecně očekává po letošních volbách jejich návrat k moci, již vyjádřili podporu švédskému návrhu.

Kritici Obamu obviňují z populismu, kterým chce zmírnit hněv daňových poplatníků nad vysokým rozpočtovým deficitem, desetiprocentní nezaměstnaností a závratnými bonusy bankéřů. Někteří analytici dokonce varují, že se daň podepíše na příjmech evropských bank, které v USA působí, a může tak zpomalit oživení finančního sektoru.