MMF: Ekonomika ČR letos poroste o 1,5 procenta, musí se ale zapracovat na rozpočtu

Mise Mezinárodního měnového fondu čeká v letošním roce růst české ekonomiky o 1,5 procenta. Loňský pokles hrubého domácího produktu odhadla na 4,25 procenta. Novinářům to v pondělí řekla vedoucí delegace MMF Zuzana Murgašová s tím, že bez dalších opatření bude deficit rozpočtu přesahovat ve střednědobém horizontu pět procent HDP. 

Svůj odhad pozměnilo také ministerstvo financí. Zlepšilo odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,3 procenta z předchozích 0,3 procenta. Uvedl to ministr financí Eduard Janota. Lepší vývoj předpokládá nová makroekonomická prognóza ministerstva financí, která by měla být publikována do konce ledna.

V dosavadní říjnové prognóze počítalo MF letos právě s růstem ekonomiky o 0,3 procenta. S tímto růstem operuje i státní rozpočet. Pro loňský rok MF očekávalo v této prognóze propad ekonomiky o pět procent.

"My jsme ten růst 1,3 procenta původně předvídali, ale při přípravě rozpočtu byl náš přístup konzervativní. Nebudeme kvůli tomu měnit rozpočet. Budou-li tedy vyšší příjmy, plně je využijeme na snížení deficitu. Nesmíme je podle zákona použít na navýšení výdajů," uvedl Janota.

Boj za nižší schodek v rozpočtu

Stát má letos hospodařit se schodkem asi 163 miliard korun. Ve sněmovně jsou další návrhy ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, které by jej podle Fischera prohloubily o dalších 13 až 14 miliard korun. Premiér chce proto kvůli hrozícímu "pokusu o demontáž rozpočtu" jednat co nejdříve s představiteli parlamentních stran.

Lidovci chtějí ve sněmovně prosadit návrh na zachování výše mateřské na letošní úrovni. ČSSD a KSČM prosazují třinácté důchody, zrušení poplatků ve zdravotnictví a proplácení prvních tří dnů nemocenské.

K tomu, aby poslanci přehlasovali veto prezidenta, je potřeba 101 hlasů. Vzhledem k síle levice a náklonnosti i dalších stran chovat se před volbami populisticky, je dost pravděpodobné, že se taková síla v dolní komoře najde.