Americké banky a Řecko

18 miliard dolarů

činí půjčky a investice, které má v Řecku deset největších amerických bank jako Bank of America/Merill Lynch, JP Morgan, Goldman Sachs nebo Morgan Stanley. Dohromady mají v rizikových evropských státech - tedy v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku - deponováno 176 miliard dolarů. Vyplývá to z údajů Barclays Capital.

124,9 procenta HDP

dosáhne letos podle odhadů Evropské komise státní dluh Řecka. Povolená míra zadlužení v eurozóně je přitom 60 procent HDP.

12,7 procenta HDP

činí deficit řeckých veřejných financí za rok 2009. Povolená míra v eurozóně jsou přitom tři procenta.

Bankéři z Wall Streetu čelí další kritice. Údajně pomáhali zadluženému Řecku maskovat skutečnou výši jeho veřejného dluhu, a to prostřednictvím nestandardních obchodů.

Měli umožnit aténské vládě provádět speciální finanční operace, díky nimž Řecko získalo peníze, aniž by v jeho účetnictví vznikl dluh. Výměnou za tyto půjčky či odklad splatnosti nabídlo Řecko například práva na budoucí příjmy státu z hazardu nebo z letištních poplatků. Vznik dluhu se tak odložil do daleké budoucnosti.

Na účetních tricích se podle internetové verze deníku New York Times podílela široká škála amerických bank včetně těch největších jako JP Morgan nebo Goldman Sachs. Posledně jmenovaná pomohla podle deníku Řecku "přikrýt" dluhy ve výši několika miliard dolarů.

Banky od nabídek takových obchodů neodradila ani kulminující finanční krize. Tým bankéřů Goldman Sachs se podle New York Times vypravil se speciální nabídkou nových účetních triků do Atén ještě začátkem listopadu 2009, tedy tři měsíce předtím, než se Řecko stalo epicentrem globální finanční nejistoty.

Je libo skrýt dluhy?

Bankéři v čele s prezidentem Goldman Sachs Gary D. Cohnem chtěli Řecku umožnit naoko snížit a odsunout rostoucí schodek systému veřejného zdravotnictví. Řecko tuto nabídku sice nevyužilo, ale aféra vyvolala otázky, jakou vlastně sehrál Wall Street roli ve finančním dramatu, který otřásl evropskou měnou.

Bankéři sami nabízeli politikům způsob, jak zamaskovat další zadlužování, a to v Řecku, v Itálii a možná i v dalších zemích. Mluvčí řeckého ministerstva financí nicméně tvrdí, že se setkali s řadou zástupců bank, žádnou nabídku ale nevyužili. "Veškeré dluhové financování provádíme ve snaze o transparentnost," řekl. Banky JP Morgan ani Goldman Sachs se k problému nevyjádřily.

Podle listu New York Times sahalo Řecko k účetním machinacím už krátce po svém vstupu do eurozóny v roce 2001. Právě investiční banka Goldman Sachs tehdy podle nejmenovaných zdrojů půjčila potichu řecké vládě miliardy dolarů. Tato transakce pomohla Aténám dodržet evropské limity pro schodek veřejných financí, aniž by kabinet musel seškrtat veřejné výdaje. Veřejnost se o ní ale nikdy nedozvěděla, protože nebyla vedena jako půjčka, nýbrž jako měnový obchod.

Podobné obchody byly podle mezinárodní verze německého týdeníku Der Spiegel trendem roku 2002. "Investiční banky vládám samy nabízely tyto složité finanční instrumenty a zadlužené středomořské země nabídky ochotně využívaly," řekl deníku zdroj, který si nepřál být jmenován.

Obchody, při nichž nejsou půjčené peníze vykazovány jako půjčky, matou investory, regulátory i evropský statistický úřad.

Řecká "kreativita" v účetnictví

Řecká vláda se snažila skrývat výši dluhu především kvůli hrozbě pokuty za nesplnění maastrichtských kritérií, která státům eurozóny od roku 1999 nařizují udržet deficit veřejných financí maximálně ve výši tří procent HDP. Řecku se to v minulosti dařilo právě jen díky "kreativitě" v účetnictví. Když ale Evropský statistický úřad uvedl čísla na pravou míru, vyšlo najevo, že Řecko ve skutečnosti tuto hranici značně překračovalo. V roce 2009 přesáhl schodek veřejných financí země 12 procent HDP.

Evropský limit pro státní dluh, který nesmí přesáhnout 60 procent HDP, nesplnili Řekové nikdy. Podle posledních údajů letos překročí 124,9 procenta HDP.činí půjčky a investice, které má v Řecku deset největších amerických bank jako Bank of America/Merill Lynch, JP Morgan, Goldman Sachs nebo Morgan Stanley. Dohromady mají v rizikových evropských státech - tedy v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku - deponováno 176 miliard dolarů. Vyplývá to z údajů Barclays Capital.

dosáhne letos podle odhadů Evropské komise státní dluh Řecka. Povolená míra zadlužení v eurozóně je přitom 60 procent HDP.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru