MMF srazil cenu zlata zprávou, že prodá skoro 200 tun

Mezinárodní měnový fond prodá na trhu v brzké době 191,3 tuny zlata, které mu ještě zbyly z loňského plánu prodeje 403 tun. Noční oznámení fondu strhlo cenu zlata na asijském trhu o jedno procento dolů ke 1100 dolarům za troyskou unci.

MMF slíbil, že prodeje zlata povede postupně a tak, aby nedošlo k narušení trhu. Fond naznačil, že prodeje se nutně nemusí uskutečnit na volném trhu, ale mohou být sjednány jako dosud přímo s centrálními bankami. Obchodníci na trhu drahých kovů tipují, že velká část zlata od MMF se dostane do rukou asijských centrálních bank.

To potvrzují i středeční slova šéfa Světové rady pro zlato (WGC) Arama Šišmanjan, který při zprávě o loňském vývoji na trhu zlata prohlásil, že zájem o nákup zlata letos budou mít právě také centrální banky. "V letošním roce budou takzvanými čistými kupci, což znamená, že více zlata nakoupí, než prodají," uvedl. Podle Šišmanjana je k tomu povede jiný přístup k politice tvorby devizových rezerv.

I přímé prodeje zlatých rezerv MMF bankám by ale podle analytiků mohly ceny zlata srážet dolů.

MMF potřebuje peníze pro chudé země

Zlato ve čtvrtek v Asii oslabilo o jedno procento na 1102 dolarů za unci. Ve středečním rozkolísaném obchodování se zlato dostalo až na 1126,85 dolaru, nejvýše od 20. ledna. Za poslední dva roky cena zlata získala přes 20 procent a v prosinci dosáhla dosavadního maxima nad 1255 dolary.

MMF loni oznámil, že prodá 403,3 tuny zlata, asi osminu svých zlatých zásob, aby získal zdroje na nové úvěry pro chudší země. Až dosud toto zlato prodával centrálním bankám podle toho, která podá nabídku dřív. Celkem 212 tun loni koupily centrální banky Indie, Srí Lanky a Mauritiu.

Prodeje zlata z rezerv MMF se řídí obnovenou dohodou fondu se světovými centrálními bankami. Ta stanoví pro prodej zlata od fondu roční limit 400 tun a platí na pět let od září 2009.

Loňský propad poptávky zařídili šperkaři, i když investoři se činili

WGC ve středu informovala, že v loňském roce poptávka po zlatě klesla o 11 procent. Za jejím poklesem stál hlavně propad nákupů na výrobu šperků, ale i nižší spotřeba zlata k průmyslovým účelům. Poptávka po zlatě za investičními účely ale o sedm procent vzrostla a i nadále by se měla udržet vysoko.

Vyhlídky světové poptávky jsou podle WGC opatrně optimistické, protože spotřeba v průmyslu a klenotnictví se ke konci loňského roku začala zlepšovat. To by mohlo dodat cenám zlata podporu, a žlutý kov by tak mohl navázat na vysoké zisky z loňska. Investiční návratnost zlata loni dosáhla 35 procent, což bylo nejvíce za tři desetiletí.

"Může zde být i několik zemí (které budou prodávat zlato, aby vyrovnaly rozpočtový deficit), obecně vzato ale (centrální banky) budou čistými kupci," podotkl Šišmanjan v rozhovoru ve finanční televizi Reuters Insider Television. Za přehodnocením politiky tvorby devizových rezerv a větším zájmem o nákup zlata budou podle šéfa WGC národní zájmy.

Cenu zlata loni hnaly vzhůru obavy z propadu dolaru a z dlouhodobého růstu inflace ve světové ekonomice v důsledku vládních opatření na podporu oživení ekonomik z recese. V posledním loňském čtvrtletí klesla globální poptávka po zlatě meziročně o 24 procent na zhruba 820 tun, proti předešlým dvěma čtvrtletím však byla vyšší. To je podle analytiků známka budoucího oživení trhu, zejména v sektorech, které zažívají útlum.

Světová spotřeba zlata na výrobu šperků se loni propadla o 20 procent na 1747 tun. V Indii, která je dlouhodobě největším světovým spotřebitelem zlatých šperků, celková poptávka po zlatě klesla o 33 procent na 480 tun. V posledním čtvrtletí však poptávka tamních klenotníků už asi o 27 procent vzrostla.

Indii ve spotřebě zlata dohání Čína spolu s Tchaj-wanem a Hongkongem. Poptávka Číňanů po zlatě loni vzrostla o sedm procent na 462 tun, zejména díky silným nákupům drobných investorů.