Náklady na obsluhu státního dluhu jsou podle ministra financí Eduarda Janoty již po platech a důchodech třetí nejvyšší položkou výdajů státního rozpočtu. ČR splácí jen úroky z dluhu, které nyní činí zhruba 70 miliard korun ročně. Na setkání Slovenko-české obchodní komory to ve středu uvedl ministr Janota. Zároveň upozornil, že od roku 1993 tak Česko ze svého dluhu nesplatilo ani korunu.
Problémy s veřejnými financemi přitom podle ministra nezpůsobila samotná krize. "I kdyby krize nebyla, tak žádný ministr financí by nebyl schopen sestavit rozpočet s deficitem pod 100 miliard korun," uvedl na setkání s podnikateli ministr. Rozpočet pro letošní rok počítá s deficitem 162,7 miliardy korun; loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.
Pokud by Česko chtělo snižovat deficit, tak každý pokles o jeden procentní bod stojí zhruba 30 miliard korun. Státní dluh ČR se v loňském roce zvýšil o téměř 179 miliard na 1,178 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 112.000 korun. Předloni stát zvýšil dluh o 107 miliard korun.
Dříve jsme těžili z růstu
Relativně dobrý stav veřejných financí v předchozích letech byl podle Janoty výsledkem vysokého ekonomického růstu a obecně příznivých podmínek v ekonomice. Nyní ovšem bude třeba deficit rozpočtu snižovat, a to pomocí vyšších daní nebo pomocí úspor, uvedl ministr.
"Já osobně se spíše přikláním k roli omezeného státu. Daně by měly být jednoduché, konkurenčně schopné a měl by být přísný postih za neplnění daňových povinností," uvedl.
Návrhy takových kroků přitom Janota nastínil již ve vládou schváleném Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, hranici požadovanou Evropskou unií, v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP.
Konkrétní kroky ke snižování deficitu bude muset podle Janoty určit a uplatnit až vláda, která vzejde z květnových parlamentních voleb. Plánované snížení deficitu veřejných financí by podle jeho dřívějšího vyjádření umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.
Splácení dluhu řeší Česko vydáváním dalších dluhopisů. O prodej dalších cenných papírů, které pomáhají státu financovat dluh, se ministerstvo financí pokoušelo začátkem února. Prodej ale nakonec zastavilo, protože investoři chtěli příliš vysoké úroky, jež by splátky státního dluhu prodražily. Nyní k tomu Janota prohlásil, že zahraniční emise vládních dluhopisů připadá v úvahu v první polovině roku. Podmínil to ale tím, že musí být levnější než lokální.
Ministerstvo omezilo aukci dluhopisů, na vině je i nejistota ohledně Řecka - čtěte ZDE
Janota uklidňuje: Další dluhopisy by mohly být ještě do léta - čtěte ZDE
"Máme určitý strategický plán. Víme, že budeme muset emitovat řádově 290 miliard korun v letošním roce a určitě využijeme kombinaci emise domácích i zahraničních, myšleno eurových dluhopisů. Myslím si, že v tomto smyslu se nějak rozhodneme. Je reálné, že v prvním pololetí letošního roku bychom mohli uvažovat o emisi, ale znova zdůrazňuji, že budeme porovnávat možnosti, kapacitu a výnosy na domácím a eurobondovém trhu. Slepě nebudeme volit tu či onu variantu," řekl Janota minulý týden.
Janota: Řecký plán je nesmysl
Plán Řecka na snížení rozpočtového deficitu ze zhruba 13 procent HDP v loňském roce na tři procenta během tří let označil Janota za nesmysl. Úsporná opatření začaly Atény zavádět koncem minulého roku kvůli velkému zadlužení (300 miliard eur) a rozpočtovému schodku (12,7 procenta).
Tamní vláda naplánovala zmrazení platů ve veřejném sektoru, posun věku pro odchod do důchodu a zvýšení daně z pohonných hmot, alkoholu a tabáku. To vyvolalo uspořádání ve středu obří stávky zaměstnanců ve státním i soukromém sektoru, kterým se nelíbí úsporná opatření řecké vlády.
Problém Řecka také řeší Evropská unie, která ale nemá jasno, zda by zemi měla nějak pomoci. Pro pomoc hovoří obavy, že by bankrot Řecka otřásl stabilitou eura, což je pro evropské politiky nejvyšší priorita.Na druhou stranu se ale představitelé členských států nedokážou shodnout na případné pomoci.
