Šéf MMF: Řecko naši pomoc zatím nepotřebuje, o peníze nepožádalo

Zadlužené Řecko zatím nepožádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) o pomoc. Neexistují ani žádné bezprostřední známky toho, že má takovýto krok zapotřebí. Uvedl to v pondělí šéf MMF Dominique Strauss-Kahn při návštěvě Polska. Upozornil rovněž, že řecká krize ukazuje na nedostatečně silné ekonomické vedení v Evropské unii.

Země eurozóny se minulý týden dohodly, že Řecku v případě potřeby půjčí finanční prostředky za přispění MMF. "Doufám, že strategie EU pro Řecko bude fungovat," řekl Strauss-Kahn. "Jsme připraveni pomoci Řecku stejně jako každému ze svých členů, zatím však není zjevné, že tato pomoc bude naprosto nezbytná," dodal.

Dluhopisy za pět miliard eur 

Řecko v pondělí pověřilo pětici domácích a zahraničních bank přípravou emise nového sedmiletého dluhopisu, jež by měla přinést pět miliard eur (téměř 127,1 miliardy korun). Země se tak rozhodla po skončení pondělní aukce. Zájem o dluhopisy byl mnohem slabší než při poslední aukci začátkem března a státní agentura pro správu dluhu (PDMA) stanovila kupon na 5,90 procenta.

Pro Atény to je první test toho, jaký vliv bude mít na finanční trhy dohoda eurozóny o případné pomoci. Řecko musí během dubna a května sehnat k vyrovnání splatných dluhopisů kolem 23 miliard eur.

Řecko prodávalo dluhopisy i na začátku března, rovněž v objemu pěti miliard eur, avšak se splatností deset let. Tehdy byl ale zájem nesrovnatelně vyšší, přesáhnul 16 miliard eur a pomohl zklidnit situaci na trzích. Investoři se obávali, zda bude země vůbec schopna přilákat dostatečný počet zájemců, kteří její dluhopisy koupí. Tehdejší aukce se zúčastnilo více než 400 institucí.  

Z dohody o pomoci vyplývá, že většinu finančních prostředků by měly poskytnout země platící evropskou jednotnou měnou, a to až dvě třetiny. Jednu třetinu by pak poskytl MMF. Kompromisní text nicméně nijak konkrétně nespecifikuje rozdělení pravomocí eurozóny a MMF v Řecku.

Zapojení mezinárodního fondu má navíc v unii své odpůrce, kteří si myslí, že tímto krokem dává eurozóna neschopnost řešit krizovou situaci. Jde především o názor francouzské diplomacie a některých představitelů Evropské centrální banky (ECB).