Řekové: Vláda chce, abychom si utáhli opasky, ale odnesou to hlavně chudí

Výsledky průzkumu veřejného mínění v Řecku, který provedla tamní agentura MRB a zveřejnil týdeník Realnews ukázaly, že asi tři čtvrtiny respondentů jsou toho názoru, že negativní dopady úsporných opatření pocítí hlavně ti nejchudší. Podobný podíl dotázaných pak situaci Řecka považuje za špatnou nebo dokonce velmi špatnou.

Řecko se nyní potýká s vážnými problémy, do nichž se dostalo kvůli růstu dluhů. Země se minulý týden sice s ostatními členy eurozóny dohodla, že když nebude situaci zvládat, může počítat s pomocí. Zmíněný průzkum však ukazuje, že skoro polovina Řeků na tomto příslibu nevidí nic pozitivního a obává se, jak se bude situace dál vyvíjet.

Průzkum třeba ukazuje, že 75,2 procenta dotázaných se navrhovaná opatření vůbec nelíbí, převážně proto, že podle nich negativně zasáhnou penzisty a řadové zaměstnance. Tito respondenti si také myslí, že opatření nepřispějí k hospodářskému růstu. Kolem 72,2 procenta dotázaných si myslí, že Řecko směřuje špatným či velmi špatným směrem.

Když se vláda socialistů loni v Řecku dostala k moci, odhalila nesrovnalosti mezi vykazovanou statistikou a skutečností. Řecko tak rázem ztratilo důvěru v rámci eurozóny i mezi finančníky, což se odráží v silném růstu nákladů na obsluhu dluhu. Řecko nyní platí asi dvojnásobné úroky než Německo, což Atény považují za klíčový problém.

Loňský rozpočtový deficit vystoupil na 12,7 procenta hrubého domácího produktu, což je asi dvakrát tolik, než Řecko původně uvádělo. Pravidla EU navíc povolují deficit pouze do tří procent HDP. Vláda ve snaze zlepšit tento stav snížila mzdy ve státní správě, zmrazila mzdy a zvýšila daně. Na letošní rok slibuje deficit snížit na 8,7 procenta HDP. Proti navrhovaným úsporám se v Řecku zvedla vlna protestů.