Brusel chystá svěrací kazajku pro státy jako je Řecko. Bude nepříjemně těsná

Evropská komise 12. května přijde s návrhy největších změn v koordinaci ekonomických politik mezi členskými státy v Evropské unii od vzniku jednotné evropské měny. Píše to ve čtvrtek týdeník European Voice, podle nějž budou návrhy zahrnovat třeba vytvoření "trvalého mechanismu pro řešení krizí". Některé návrhy přitom podle týdeníku mohou vyvolat odpor členských zemí.

S pomocí trvalého mechanismu pro řešení krizí by unie měla v budoucnu zvládat potíže, jako je nynější řecký problém s masivními dluhy. Kvůli němu je v současnosti pod silným tlakem i euro, neboť Atény jsou součástí eurozóny.

European Voice píše, že návrh bude obsahovat i zpřísnění podmínek paktu stability a růstu, tedy pravidel hospodářského chování jednotlivých zemí, a také změny pravidel pro rozpočty. U návrhů rozpočtů zemí eurozóny by je totiž ministři financí tohoto bloku mohli kvalifikovanou většinou schvalovat ještě předtím, než o nich budou hlasovat národní parlamenty.

Za nedodržení pravidel se zaplatí

EK asi také navrhne, aby země, které opakovaně překračují pravidla, byly potrestány pozastavením čerpání peněz z fondů EU. To už sice umožňují současné normy, ale nikdy to nebylo využito. Komise by mohla přijít s tím, že by se k tomuto kroku přistupovalo automaticky. "Musíme si nabrousit zuby," řekl eurokomisař Olli Rehn.

Brusel bude argumentovat tím, že potíže Řecka ukázaly, že eurozóna potřebuje přísnější ekonomickou kontrolu. To už koneckonců připustil i summit EU v březnu. Některé z návrhů komise ale asi vyvolají u některých členských zemí řadu otázek.

Zmiňovaný mechanismus pro řešení krizí by měl počítat s bilaterálními půjčkami od zemí eurozóny s pevnými podmínkami, které by se stanovily předem. "Musíme tuto bezpečnostní síť poslední záchrany učinit tak neatraktivní, aby v ní žádná země nechtěla skončit," podotkl k tomu Rehn odpovědný za měnové otázky.

Rehn bude podle listu argumentovat, že mechanismus je praktičtější než plán Německa na vytvoření Evropského měnového fondu (EMF), mimo jiné kvůli tomu, že by mohl být vytvořen rychle a bez potřeby změn unijních smluv.

Eurozóna by také měla přijímat doporučení, co by konkrétně mělo být v jednotlivých rozpočtech zemí bloku obsaženo. Je možné očekávat, že to by mohlo narazit na odpor třeba Německa a jeho kancléřky Angely Merkelové. Ta už dříve varovala komisi před tím, aby politizovala procesy schvalování národních rozpočtů.