Firmy žádají miliony za špatná výběrová řízení. Pokud uspějí, bude to průlom

Případ, kdy konsorcium firem D.I.S. a Angerlehner chce odškodné za to, že nezískalo zakázku kvůli neprůhledné soutěži, není v Česku ojedinělý. S podobným požadavkem se na soudy začínají obracet i další firmy, i když v žádném případě – alespoň podle zjištění HN - dosud nepadl pravomocný verdikt.

A experti těmto žalobám dávají šanci na úspěch – i když připouštějí, že přesnou výši škody bude obtížné prokázat. Každopádně jsou přesvědčeni, že tyto spory mohou změnit zadávání zakázek v Česku. Úředníci, kteří za ně odpovídají, totiž dají pod hrozbou mnohamilionového odškodného větší pozor, aby vše bylo v souladu se zákonem.

„Takové případné precedenční rozhodnutí může výrazně zvýšit tlak na zadavatele, aby v celém procesu zadávání veřejné zakázky postupoval s maximální pečlivostí,“ potvrzuje Milan Šebesta z advokátní kanceláře MT Legal, která jeden takový případ zastupuje – ale kvůli povinnosti mlčenlivosti nechce říct podrobnosti.

A podobný případ řeší i advokátní kancelář Weinhold Legal. „Nyní je u kasačního soudu a jednáme s klientem, že pokud bude pravomocné rozhodnutí, pravděpodobně do toho také půjde,“ říká advokát Daniel Weinhold.

Podle ředitele protikorupční organizace Transparency International Davida Ondráčky se uvedenými žalobami otevírá Pandořina skříňka. „Je to mnohem vážnější hrozba pro zadavatele a veřejný sektor než desetitisícové pokuty Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ říká.

Jaký máte plán jakosti?

To, že firmy šanci mají, je přesvědčen i specialista na veřejné zakázky Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické. „Ale musí jednoznačně prokázat, že by to při správném hodnocení skutečně vyhráli,“ podotýká. Navíc upozorňuje na jeden z nešvarů českých zakázek: Složitost vyhodnocovacích kritérií, kdy cena zakázky je mnohdy jen menšinovým kritériem. A to samozřejmě efektivitě a průhlednosti nepřidává.

To je i případ zmíněné zakázky na výstavbu čistíren odpadních vod na Břeclavsku. Zde cena rozhodovala jen z 45 procent. Dvacetiprocentní váhu měla nabídnutá záruční lhůta, z patnácti procent „plán jakosti“ a po deseti procentech měla vliv výše smluvní pokuty a „plán stavby“ - tedy například to, jak dlouho bude na silnicích v okolí stavby omezen provoz.

Rozhodovat má hlavně cena

„Na základě dlouhodobých analýz se ukazuje, že když použijete stoprocentní váhu ceny, dosáhnete lepších podmínek. A pokud máte sníženou váhu ceny, tak se hlásí méně firem, protože se bojí, že je ta zakázka zmanipulovaná,“ říká Pavel. Podle něj by kritéria jako minimální smluvní pokuta, plán jakosti či omezení při stavbě jako v tomto případě měla být součástí minimálního požadavku v dokumentaci. „A soutěžit by se mělo jen o cenu či maximálně i délku záruční doby,“ říká.

Právě složité podmínky a jejich hodnocení stály za spornou zakázkou z Břeclavska, o které již server iHNed.cz informoval: Českorakouské konsorcium ve dvou soutěžích na výstavbu čistíren odpadních vod na Břeclavsku za jeden a čtvrt miliardy korun nabídlo nejnižší cenu. Ale kvůli jiným kritériím nakonec skončilo vždy druhé.

Obrátilo se proto nejdříve na Úřad pro ochranu hospodářské soutěža poté i soud. A ten po čtyřech letech uznal, že tendr byl neprůhledný. Část kritérií – zejména záruční dobu – totiž zadavatel hodnotil jinak, než uváděl v podmínkách soutěže. A mělo to vliv na pořadí firem. Protože však již zadavatel soutěže – Vodovody a kanalizace Břeclav – podepsal smlouvy s původními vítězi, úřad mu dal pouze pokutu 98 tisíc korun.

Konsorcium tvrdí, že při správném hodnocení by zakázku získalo. A nyní proto požaduje po VaKu kromě dvou milionů korun za „marně vynaložené náklady“ na účast v zadávacím řízení a právní služby i ušlý zisk 48 milionů korun.

Chtějte škodu i po konkrétním úředníkovi!

Veřejné zakázky v Česku jsou už delší dobu pod palbou kritiky. A například Americká obchodní komora iniciovala založení Platformy pro transparentní veřejné zakázky, která nyní připravuje a komplexní novelu zákona o veřejných zakázkách.

A snahu neúspěšné firmy nespokojit se s tím, že zadavatel za neprůhledný tendr dostane pokutu v řádu desítek tisíc korun, kvituje. „Nemělo by to končit tím, že zadavatel pokrčí rameny a zaplatí pokutu,“ říká advokát Daniel Weinhold, který je předsedou expertní skupiny platformy.

Podle Weinholda by navíc zadavatelé – jimiž jsou ve velké míře stát a obce – měli chtít škodu uhradit po konkrétních úřednících. „Ta by měla být vymáhána po těch, kteří porušení zákona způsobili, tedy konkrétních lidech. I samotnému zadavateli přece vznikne škoda,“ říká.