Plán Evropské komise: Nejdřív schválí rozpočet členské země Brusel, až pak poslanci

Evropská komise ve středu navrhla, aby státní rozpočty všech členských zemí EU ještě před jejich schvalováním v národních parlamentech na začátku každého roku posuzovala Evropská unie. Pokud by s návrhem souhlasily členské státy EU, unie by měla začít posuzovat rozpočty od začátku příštího roku. O plánu vypracování návrhu se EK zmínila již před měsícem.

"Členské státy by měly profitovat z brzké koordinace na evropské úrovni v době, kdy připravují národní rozpočty a národní reformní programy," uvedla Evropská komise. Podle ní by posuzování rozpočtů na začátku každého roku ulehčilo i přípravu konvergenčních programů a programů stability, které každý rok předkládají členské státy EU a země eurozóny a nastiňují v nich vývoj rozpočtů a ekonomik v příštích letech.

Evropská komise dosud připouštěla, že státní rozpočty by EU mohla posuzovat ještě před jejich hlasováním v národních parlamentech jen v případě eurozóny. Návrh však počítá se všemi státy unie. Zatím sice nejde přímo o legislativní návrh, ale pokud by měl celý systém fungovat od začátku příštího roku, musí jej komise připravit velmi brzy.

"Je jasné, že nás čeká vážná diskuse o institucionálních i procesních fiskálních pravidlech eurozóny. V tuto chvíli však do ní nepatříme, proto se jedná především o záležitost členů měnové unie," reagoval v dubnu mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Analytici: Bude potřeba přesně určit pravidla

Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Poštovní spořitelny, existují efektivnější a hlavně jednodušší metody, jak posílit fiskální disciplínu.

"Především přitvrdit v sankčním mechanismu pro ty země, které kritéria porušují, např. zastavit možnost čerpáni ze strukturálních fondů," řekl Bureš.

Naopak Pavel Sobíšek z UniCredit Bank považuje návrh z logický krok v situaci, kdy nedostatek fiskální disciplíny některých členských zemí EU přivedl eurozónu na pokraj kolepsu. "Pro Česko a další nové členské země EU by procedurální změna neměla být zásadní, neboť do Bruselu tak jako tak posílají tříletý fiskální výhled v rámci Konvergenčního programu," doplnil Sobíšek.

EU by také mohla "zkusit více vsadit na tlak trhů - umožnit do budoucna nedisciplinovaným ekonomikám projít řízeným bankrotem, tedy zavést mechanismy, který by zabraňovaly systémové nákaze. Představitelnost bankrotu by vedla i soukromé věřitele k větší preventivní penalizaci černých ovcí eurozóny," dodal Bureš.

Přísnější Pakt stability

Brusel podle očekávání navrhl i zpřísnění Paktu stability a růstu, který v podstatě zahrnuje unijní rozpočtová pravidla. Podle nich by neměl roční deficit rozpočtu překročit tři procenta HDP a celkový dluh 60 procent HDP. Tato pravidla však v současnosti porušuje drtivá většina členských států, což znepokojuje mimo jiné i finanční trhy.

Předseda Evropské komise José Barroso na tiskové konferenci připustil, že Pakt stability a růstu by měl zahrnovat nové sankce, aniž by je však konkrétně specifikoval. V současnosti je možné členské státy EU za porušování pravidel trestat finančními sankcemi, nebo zastavením přílivu evropských dotací. Unie však k takovému kroku nikdy nepřistoupila.

"Musíme se více soustředit na celkový státní dluh a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Členské státy by si měly být jisté, že mají efektivní rozpočtový rámec. Porušení paktu by mělo řešit rychleji," uvedla Evropská komise ve zveřejněných návrzích.

Brusel chce rovněž přenést do unijního práva stálý záchranný "mechanismus" pro eurozónu, který by měl zabránit opakování řecké krize a jejímu přelévání do dalších zemí. Ministři financí eurozóny zatím schválili finanční pomoc ve výši až 750 miliard eur (zhruba 19,5 bilionu korun) pro případ, že by se problémy Řecka přenesly i do jiných zemí.

Unijní smlouvy však s podobnou pomocí nejen nepočítají, ale dokonce jí i zakazují. Tentokrát však eurozóna využila takzvaného článku 122, který dovoluje přijímat rozhodnutí v případě katastrofy v podstatě bez ohledu na legislativu EU.

"Potřebujeme jasné a důvěryhodné procedury pro poskytování finanční podpory pro členské státy eurozóny, které se ocitnou pod tlakem vážných finančních problémů. Musíme zajistit finanční stabilitu eurozóny ze střednědobého i dlouhodobého hlediska," uvedla EK.

Návrh by mohl narazit

Poté, co Brusel vypracuje legislativní návrh, s ním musí souhlasit i všechny členské státy EU, což by mohl být problém. Někteří evropští politici již dali najevo, že by s podobným postupem nesouhlasili.

A ve stejném duchu se již vyjádřili i někteří experti. "V případě některých států by se mohl objevit silný odpor v případě, že jsou národní rozhodnutí přesouvána na úroveň EU," řekl nedávno internetovému serveru Fabian Zuleeg, hlavní ekonomický analytik bruselského think tanku European Policy Centre.