Evropa zastrašila spekulanty, útoky na Řecko opadly, trhy přestaly padat

Pokeroví hráči tomu říkají „all in“: vsadíte do banku vše a spoléháte na to, že vylekaný soupeř vycouvá ze hry. Výstižnější popis posledních událostí v eurozóně lze těžko hledat. Evropští politici včera ráno po týdnech váhavých kroků zaskočili všechny spekulanty na finančních trzích a vyhlásili obří záchranný plán v hodnotě 750 miliard eur.

Velké gesto se osvědčilo a kolaps finančních trhů se rázem zastavil. I přesto, že opravdové peníze zatím na stůl nikdo nedal a všichni spoléhají, že to ani nebude potřeba.

Euforie na burzách

„Evropské vlády sázejí na to, že demonstrací své síly odvrátí kolaps a umlčí spekulanty sázející na možný zánik eurozóny,“ poznamenala ke včerejšímu vývoji agentura Bloomberg.

Trhy včera záchranný balík ohromil. Širší akciový index Stoxx Europe 600 si připsal 7,2 procenta, nejvíce od konce listopadu 2008. Kurz eura v noci na pondělí, tedy těsně po skončení schůzky evropských ministrů, stoupl až na 1,31 dolaru, proti jenu euro posílilo nejvíc za rok a půl.

Prudký obrat byl patrný také na trhu s řeckými státními dluhopisy, na něž nedůvěra spekulantů dopadala nejsilněji. Výnosy dluhopisů spadly na polovinu a vrátily se na březnové hodnoty pod sedm procent, což je úrok, který by už při vydávání nových nemusel zemi zruinovat.

Schválená evropská pomoc je přitom zatím jen závazkem, stamiliardy jsou spíše virtuální. Pokud by byly skutečně potřeba, a v nejhorším případě všechny najednou, bylo by je asi velmi těžké sehnat.
Je to podobné, jako když se stát zaručí za vklady v bankách. V hypotetickém případě, že se všechny banky položí, bude mít asi těžko na vyplacení všech klientů.

Cílem je jediné: přesvědčit spekulanty, že Evropa nenechá žádnou zemi – přinejmenším v rámci eurozóny – padnout. A doufat, že trhy se uklidní, úroky opět poklesnou a Řecko, Španělsko nebo Portugalsko seženou peníze volně na trhu, což by znamenalo, že žádnou pomoc z Bruselu či Berlína nebudou potřebovat.

Tiskařský lis nespouštíme

Klíčovým bodem dohody, ke které ministři financí EU dospěli po čtrnáctihodinovém jednacím maratonu, je vytvoření zvláštního stabilizačního fondu, z něhož lze zemím, které se ocitnou v potížích, uvolnit úvěry až za 60 miliard eur.

Součástí balíku je dále poskytnutí záruk až za 440 miliard eur. „Zdrojem financování by měl být rozpočet EU a výpůjčky Evropské komise na trhu,“ uvádí Patria Finance. Mezinárodní měnový fond je připraven vyčlenit až 250 miliard eur.

Do „války“ se spekulanty vyrukovala také Evropská centrální banka. Její rada guvernérů sice minulý čtvrtek na svém řádném zasedání sdělila, že „skupování dluhopisů není na pořadu dne“, ale včera svoje stanovisko zásadně změnila. Oznámila, že začne nakupovat na sekundárním trhu státní i korporátní dluhopisy, aby dodala trhu likviditu.

To není všechno. ECB rovněž znovu zavádí neomezené půjčování peněz na tři až šest měsíců. Svoji dodatečnou nabídku peněz ale zároveň „sterilizuje“. Jinak řečeno, stahuje peníze z trhu, aby svojí politikou neroztočila inflaci.

„ECB nespouští tiskařský lis. Uplatňuje cílený, chirurgický postup. Nakupuje bezcennou veteš, které by se na trhu nikdo ani nedotkl,“ komentuje pro agenturu Bloomberg James Nixon, šéf londýnského výzkumného týmu Société Générale.

Evropská banka se vystavuje riziku, že její akce bude vyložena jako snaha pomoci vládám „zalátat“ díry v rozpočtech. To by mohlo vrhnout stín pochybnosti na nezávislost ECB. Její prezident Jean-Claude Trichet tyto úvahy včera ostře odmítl.

Balík by měl stačit

Nový záchranný plán přichází týden poté, co unie prolomila tabu poprvé a schválila pro Řecko tříletou půjčku ve výši 110 miliard eur, ačkoli s žádnými podobnými záchrannými operacemi se v době zakládání eurozóny nepočítalo.

I když částka 110 miliard eur vypadala impozantně, záhy se ukázalo, že k odvrácení útoků na Řecko a na euro nestačí. Kurz společné evropské měny během minulého týdne oslabil o 4,1 procenta, což byl nejhlubší týdenní pokles od pádu americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008. A evropské akcie ztratily nejvíce za posledního půldruhého roku, kdy burzovní index Stoxx Europe 600 spadl během pěti dnů o 8,8 procenta.

Tentokrát ale Evropská unie rozsahem svého záchranného plánu investory ohromila. „Pravděpodobnost, že by eurozóna zažila státní bankrot, byla výrazně omezena,“ uvádějí experti Patria Finance.

Pro ilustraci: Řecko potřebuje v nejbližších třech letech zajistit financování za zhruba 50 miliard eur ročně, Španělsko za 60 až 80 miliard eur. Na nejbližší roky jsou tedy potřeby těchto zemí pokryty, otázkou ale zůstává, zda se trhy skutečně uklidní.