Uplynulý týden se nesl ze začátku zejména na vlně euforie ze zasedání rady ministrů financí eurozóny o minulém víkendu. Ti se usnesli na rozsahem bezprecedentním záchranném mechanismu pro zadlužené země, které by se dostaly do podobné situace jako Řecko.

Tento mechanismus by měl vytvořit rezervu až ve výši 750 miliard eur a půjde nad rámec již schválené pomoci Řecku ve výši 110 miliard eur. Především tato zpráva zapůsobila na trhy jako injekce optimismu po nelichotivém závěru předchozího týdne. Snaha evropských lídrů o uklidnění investorů a rozhýbání trhu s dluhopisy se podařila – alespoň krátkodobě.

Všichni si zřejmě uvědomují, že je to řešení důsledků a ne příčiny a jako takové je zaměřeno na krátkodobou úlevu od paniky. O tom svědčí i fakt, že pondělí zaznamenalo enormní intradenní růsty akciových indexů při současném poklesu indexů volatility o desítky procent.

Oproti tomu v dalších dnech se trh trochu stabilizoval. Uklidnění plynoucí ze záchrany Řecka a schválení plánu Ecofinem stálo proti otázkám o tom, jak přísné budou požadavky na země, které budou chtít z obřího balíčku čerpat a jak hodlá Evropa řešit problémy zadlužených zemí dlouhodobě.

Dluhová krize je hrozbou celé Evropy

Mírnou korekci v úterý podpořil také růst inflace v Číně a ten vrací zpět do hry obavy z utahování tamní měnové politiky.

Kromě toho agentura Moody’s prohlásila, že uvažuje o dalším snížení ratingu Portugalsku i Řecku (po S&P by se tak řecké dluhopisy dostaly do spekulativní úrovně i u této agentury). Ale vzhledem k tomu, že ECB dala jasně najevo, že řecké bondy bude dále uznávat jako zástavu a navíc bude kupovat evropské dluhopisy obecně, nebyl dopad nikterak dramatický.

Navíc se ve středu vydala na cestu řecká žádost o první čerpání ze schválené částky na pomoc této zemi. Částka ve výši 20-ti miliard bude sloužit k refinancování dluhopisů splatných 19. května, které trh vyhlížel s největší obavou jako první reálnou zatěžkávací zkoušku řecké schopnosti splácet v tomto roce.

Zpomalí se ekonomické oživení?

Koncem týdne se ale ukázaly další obavy související s dluhovou krizí Evropy. Zatímco nejdříve investory potěšila v polovině týdne zpráva o plánech Španělska a Portugalska k přijetí opatření vedoucích ke snižování veřejného dluhu, tak ke konci týdne se začaly projevovat obavy z toho, že právě tato opatření mohou zpomalit ekonomický růst v Evropě.

Dle mého názoru to ale není nikterak neočekávané, vše má svou cenu a jednou z nich bude docela možně právě zpomalení ekonomiky minimálně v některých evropských regionech. Další cenou pak ale bude to, že právě díky obřímu záchrannému kruhu pro zadlužené země se měnová unie zase posunula blíže k podobě unie transferové, kde se rozdíly mezi jednotlivými regiony mohou více smazávat a proto obavy z ekonomického zpomalení na jihu Evropy může postihnout i ostatní země kontinentu silněji než dříve.

I proto lze v uplynulém týdnu na trzích pozorovat tendenci k rychlému zavírání zisků a přetrvávání opatrnosti. I přes solidní výsledkovou sezónu a uvolnění obav z bezprostředního rizika nesplácení řeckých dluhopisů zkrátka zůstává mezi investory strašák zadlužení veřejných rozpočtů a jeho dopadů a to jak na trzích s akciemi, dluhopisy i měnami (důkazem budiž páteční propad EUR/USD pod hranici 1,25).

Co nás čeká?

Příští týden bude bohatší na makrodata a dá se předpokládat, že investoři jim budou věnovat větší pozornost, než by tomu bylo v týdnu minulém. Čeká nás zejména indikátor podnikatelského sentimentu v Německu a jádrová inflace v USA.