Nová daň pro banky: Není možné, aby záchranu sektoru platili lidé, tvrdí EK

Evropská komise navrhla nové zdanění bank. Banky by měly odvádět peníze do speciálních fondů v zemích EU, které mají v budoucnosti sloužit k případné záchraně finančních ústavů. Má jít o nový "bič" na finanční ústavy, které by prevetnivně vytvořily jakýsi polštář, který by tlumil otřesy v bankovním sektoru.

Podle návrhu EK na daň by se vybrané peníze ukládaly v jednotlivých národních fondech, striktně oddělených od státního rozpočtu.  Zároveň EU ale zdůraznila, že akcionáři a věřitelé by neměli vnímat fondy jako pojistku. 

"Je nepřípustné, aby daňoví poplatníci nadále nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví. Ti by neměli stát v první linii. Věřím v zásadu, že 'platí ten, kdo špiní'. Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví," uvedl v tiskovém prohlášení eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.

Návrh má nicméně celou řadu odpůrců, mezi něž patří především banky. Někteří ekonomové varují, že by podobné opatření mohlo vést k "morálnímu hazardu", protože střadatelé a investoři by přestali vybírat finanční ústavy na základě jejich důvěryhodnosti a kvality. Dostali by totiž záruku, že v případě problémů stát vždy přijde bance na pomoc.

Evropská komise ovšem tato nařčení odmítá. "Tyto fondy by se nepoužívaly k poskytnutí finančních injekcí bankám nebo k záchraně bank, ale pouze k zajištění toho, aby byl úpadek banky předmětem řádného řízení a nedestabilizoval finanční systém," uvádí v návrhu komise.

Výše daně zatím tajná

Komise uvedla, že v této fázi nebylo jejím cílem poskytnout přesné podrobnosti o tom, jak by speciální fondy měly fungovat nebo jak velké by měly být. Brusel zatím nestanovil konkrétní výši nové daně, chce tak učinit až v říjnu letošního roku, tedy poté, co o návrhu budou od června jednat členské státy i Evropský parlament. Již v úterý ale uvedl šéf Evropské komise José Manuel Barroso, že by novou daň velice rád prosadil i v globálním měřítku na červnovém summitu skupiny G20 v kanadském Torontu.

Výši daně je možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku. Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí Evropská komise, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta a každoročně takto mají získat do stabilizačního fondu zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun). Otázka také je, zda se odváděná suma bude odvozovat ze zisku, či hodnoty bankovních aktiv.

Mezinárodní měnový fond (MMF) již dříve uvedl, že výše peněz v každém národním fondu by se pohybovala mezi 2-4 procenty HDP země, což by mělo být dostat by bylo dostatečné pro rozlišení účely. V případě Česka by to tak bylo zhruba kolem 120 až 140 miliard korun.

Barnier dodal, že by Evropa měla mít vedoucí úlohu při vypracování obecných přístupů a nabídnout model spolupráce, který by šlo využít po celém světě. "Spíše než se snažit vytvořit celoevropský fond podporuje EU harmonizvaný soubor pravidel a pravomocí, které by umožnily regulačním orgánům jkaždého státu  přijmout potřebná opatření při řešení platební neschopnosti bank,"  uvedl. 

Banky si stěžují, že jim klesnou výnosy

Finanční ústavy nicméně varují, že podobné řešení může výrazně zkrátit její výnosy. Německá Deutsche Bank očekává propad výnosů na akcii v rozmezí dvou až pěti procent.

"Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátní," řekl středečnímu vydání deníku Financial Times mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor.

Prezident České bankovní asociace Jiří Kunert upozorňuje, že nový odvod sníží ziskovost bank. "Celý systém je nastavený tak, že musí ukazovat vyšší kapitálové vybavení a dobré výdělky pro akcionáře, jinak by přišel o investory. Doplatí na to klienti," tvrdí Kunert. 

Názory na novou daň se ale liší i v samotné evropské sedmadvacítce. Námitky již vyjádřili například Britové, jejichž ministerstvo financí varovalo právě před vznikem "morálního hazardu". "Británie nepodporuje vznik ohraničeného speciálního fondu," uvedlo. Podobné postoje jako Británie obvykle zastávají i Češi.

Šance na prosazení návrhu, ale navzdory výhradám zůstávají poměrně vysoké. Evropská komise se totiž i v tomto případě uchýlila ke kontroverznímu postupu, který jí umožňuje hladší schvalování vlastních návrhů. Nové zdanění totiž zařadila pod oblast vnitřního trhu, kde se o návrzích hlasuje kvalifikovanou většinou. Pokud by návrh zařadila pod oblast daní, potřebovala by jen stěží dosažitelný souhlas všech 27 členských států EU. Komise chce, aby EU schválila návrh do poloviny příštího roku.