Řekové couvají z výrazných reforem. Chtějí je oddálit a změkčit

Řecko se snaží vyjednat si nové podmínky, za kterých má provést drastickou reformu penzijního systému. Atény se na podmínkách dohodly s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem výměnou za pomoc v objemu až 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Nyní chce Řecko slíbené reformy oddálit a změkčit.

"Memorandum (EU/MMF) dodržíme, já ale chci mít možnost vyjednávat až do konce," řekl ministr práce Andreas Loverdos. "Bojuji za to, ale neříkám, že vyhraji," dodal.

Řecko se dohodlo s ostatními zeměmi eurozóny a MMF na podmínkách záchranného plánu, v jehož rámci dostane slíbenou pomoc, ale musí zavést v příštích třech letech hluboké reformy. Prohlášení ministra práce lze podle agentury Reuters považovat za první známky problémů.

Řecko si chce například vyjednat, aby nárok na plný starobní důchod bude vznikat po 37 odpracovaných letech. V dohodnutých podmínkách reforem se přitom hovoří až o 40 letech. Atény si rovněž chtějí vyjednat, aby mohly s reformou začít až později, než původně slíbily.

Plán privatizace je na stole, začne se s monopoly

Řecká vláda ve středu nastínila také plán privatizace státního majetku, v jehož rámci má ročně získat alespoň jednu miliardu eur (asi 25,6 miliardy Kč). Penězi z prodeje majetku chce Řecko rychleji snižovat zadlužení.

Experti v této souvislosti upozorňují na to, že příjmy z prodeje majetku budou ve vztahu k celkovému zadlužení příliš nízké. Hlavní je ale podle nich to, že Řecko je připraveno s privatizací vůbec začít, což je pro trhy mnohem důležitější signál.

Jako první půjdou na řadu státní monopoly, což se týká plynárenské společnosti DEPA, mezinárodního letiště v Aténách a vodárenských podniků v Aténách a Soluni. Naposled se budou prodávat ziskové podniky.