Už došlo i na těžké váhy: Státní výdaje škrtají také Němci a Britové

Nápravu veřejných financí už nejde dál odkládat, shodují se představitelé Německa a Velké Británie, dvou největších ekonomik Evropské unie.

Němci chystají škrty ve státních výdajích a pravděpodobně i zvyšování daní. Chtějí tak ušetřit do roku 2016 deset miliard eur. Rozpočtové úspory připravuje i Británie. Ministr financí George Osborne v pondělí oznámil, jak chce srazit rekordní rozpočtový schodek.

Ještě letos uspoří díky škrtům 6,2 miliardy liber. Obě země se netají tím, že by chtěly poskytnout návodný příklad zbytku Evropy. Další potřebné peníze chtějí získat zdaněním bankovního sektoru, které chtějí prosadit  na červnovém zasedání skupiny zemí G20.

„Pokud bychom nejednali okamžitě, ohrozili bychom stabilitu ekonomiky,“ vysvětlil šéf britských financí George Osborne.

Splnit evropské závazky

Německá kancléřka Angela Merkelová, kterou už týdny zaměstnává řecká krize, se odhodlala k nápravě rozpočtového schodku. Od příštího roku chystá poměrně drastická opatření, která by měla vrátit deficit pod závaznou tříprocentní hranici, již stanoví kritéria eurozóny. Podle listu Financial Times, který se odvolal na vládní zdroje z Berlína, se nevyhne Německo ani zvyšování daní.

Ministr financí Wolfgang Schäuble naznačil, že hodlá hledat úspory i v poměrně štědrém sociálním systému. „Potřebujeme uvést rozpočtový schodek do do souladu s bruselskými kritérii už do roku 2013,“ uvedl Schäuble. Plány na úspory prosazují především Svobodní demokraté (FDP), slabší koaliční partner bloku středopravých křesťanských stran CDU/CSU.

Schäuble se brání jejich tlaku na razantnější kroky, které podporují někteří regionální lídři CDU, jako je hesenský premiér Roland Koch. Ministr Schäuble například odmítá, aby úspory zasáhly i oblast vzdělání a výzkumu. „Spoření v této oblasti by bylo vysoce kontraproduktivní,“ ujistil ministr Schäuble v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Omezení výdajů na vzdělání by podle něj ohrozilo budoucí ekonomický růst.

Zdaňte banky

Jsou ale i jiné cesty, jak získat peníze k ozdravění rozpočtu. Kancléřka Angela Merkelová přesvědčuje ostatní vyspělé země, že prostředky na řešení krizí by bylo možné získat zdaněním bank. Zatím se jí nepodařilo dosáhnout širší mezinárodní podpory tomuto kroku. Britové ale souhlasí.

„Chceme, aby banky sloužily našim ekonomikám a nikoli ekonomiky bankám,“ řekl šéf britských konzervativců David Cameron během nedávné návštěvy Berlína.

EU tak zřejmě navrhne zavedení daně z finančních transakcí na červnovém summitu zemí G20 v Torontu.

 

Konec osobních šoférů

Návod, jak srazit schodek, představili i Britové. Skončí najímání nových zaměstnanců v britské státní správě, omezí se výdaje na konzultantské firmy. Státní úředníci navíc přestanou létat první třídou, náměstci přijdou o auta s vlastním řidičem a budou si zvykat na veřejnou hromadnou dopravu. To vše ještě letos.

Britský ministr financí George Osborne v pondělí oznámil, jak chce dosáhnout rozpočtových škrtů ve výši 6,234 miliardy liber (186 miliard korun). Okamžitými úsporami chce snížit hrozivý schodek veřejných financí, který přesáhl v Británii 156 miliard liber, tedy 11 procent hrubého domácího produktu. Jen nepatrně tedy zaostává za rozpočtovým deficitem krizí zmítaného Řecka.

Osbornovi konzervativci – jako jediná z tří hlavních britských stran – slibovali škrty v rozpočtu už před volbami, které proběhly 6. května.

Labouristé a liberálové naopak voličům tvrdili, že je třeba s ozdravěním veřejných financí vyčkat až na příští rok, aby nebylo ohroženo ekonomické zotavení. Labouristé proto včera nové vládní plány ostře kritizovali. „Vystavujeme ekonomiku velkému riziku,“ řekl pro Reuters Liam Byrne, který byl v labouristické éře náměstkem na ministerstvu financí.

Na vzdělání nesahat

Liberálové, kteří vytvořili s vítěznými konzervativci koalici, nyní ustoupili. Jejich náměstek David Laws se škrty souhlasí. Oplátkou získal od ministra Osborna slib, že část uspořených peněz půjde na vzdělávací programy a sociální byty. Zatím není jisté, kolik lidí ve státní správě přijde o práci. Většinou se nebudou najímat noví lidé na místa uprázdněná odchody do důchodu. Ministr Osborne nabídl pouze přibližné cifry, kolik jednotlivé kroky přinesou úspor.

Na informačních technologiích ve státní správě spolu s omezením propagace a revizemi dodavatelských smluv se ušetří dvě miliardy liber. Stop stav pro nové zaměstnance přinese 700 milionů. Jedna miliarda liber se ušetří ořezáním cestovních výdajů. Dalších 520 milionů přinese zrušení státního příspěvku pro spořicí účty dětí. Plány v úterý oficiálně představí královna před novou sněmovnou.

Oznámené úspory jsou ale zanedbatelné ve srovnání s tím, co čeká Brity v příštích letech. Konzervativci plánují mnohem větší úspory, které se Britové dozvědí 22. června při představování provizorního rozpočtu.