Brusel uklidňuje: Z Maďarska euru nebezpečí nehrozí, Řecko je jen jedno

Ministři financí eurozóny se v podnělí na společném zasedání shodli, že Maďarsko a situace jeho ekonomiky není hrozbou pro euro. Ato ani přesto, že euro v posledních propadá na svoje čtyřletá minima. Ministři se zároveň vyjádřili, že situace se navíc nepodobá situaci v silně zadluženém Řecku.

"V případě Maďarska nevidím žádný problém. Jediný problém vidím v tom, že maďarští politici příliš mluví," řekl novinářům šéf ministrů financí eurozóny a zároveň lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

O pozdvižení se minulý týden postaral zejména mluvčí maďarského premiéra Péter Szijjártó, když podpořil vyjádření, v němž místopředseda Fideszu Lajos Kósa přirovnal maďarskou situaci k řecké. Podle Kósy vláda po svém nástupu zjistila, že veřejné finance jsou v mnohem horším stavu, než se myslelo, a že Maďarsko má jen malou šanci vyhnout se řeckému scénáři.

Státní tajemník Mihály Varga sice podobná slova zmírňoval, ale sám připustil, že Maďarsko by nemuselo dodržet pro letošní rok rozpočtový deficit ve výši 3,8 procenta HDP, k němuž se již dříve zavázalo, ale schodek státního hospodaření by mohl nakonec činit až 7,5 procenta HDP.

Že by ale nejnovější zprávy z Maďarska mohly představovat nějaké riziko i pro eurozónu odmítá i rakouský ministr financí Josef Pröll. "Nemyslím si, že by Maďarsko nějaké nebezpečí představovalo," uvedl. Stejně reagoval i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Na krátkou otázku novinářů, zda se Maďarsko může stát novým Řeckem, odpověděl jednoslovně "ne".

Podle investora Marka Mobiuse byly nešťastné výroky Maďarů namířeny zejména směrem k domácí scéně a domácí poptávce. "Byly mířeny jako příprava obyvatel země n arozpočtové škrty, nikoli mezinárodní scéně. Snaží se připravit lidi na horší časy," předpokládá Mobius. 

Budapešť slibuje utahování opasků, trhy nevěří

Maďarská vláda ve stejný den, kdy zasedají ministří financí, přislíbila snížit výdaje a celkově zlepšit stav veřejných financí, který je horší, než se dosud předpokládalo. Cílem kabinetu je ale také napravit škody, které způsobila část " prostořekých" politiků.

Vláda ale finanční trhy nepřesvědčila, o čemž svědčí pokračující propad na finančních trzích. Plány totiž postrádají podrobnosti, na které trhy čekaly nejvíce. Evropské akcie v pondlěí navázaly na propad z konce minulého týdne a přestože ráno měly snahu ztráty snižovat, odpoledne se k nim vrátily a ještě je prohloubily.

Panevropský index FTSEurofirst 300 podle předběžných údajů oslabil o celé jedno procento na 989,09 bodu. Během dne mírně zpevňoval a vystoupil až nad 1000 bodů.

Trhy jsou teď na zprávy o problémech se státními financemi velmi citlivé, což si Maďaři uvědomili až dodatečně. Mezitím se ozvaly dvě ze tří předních ratingových agentur a před podobnými výroky maďarské politiky varovaly. "Na trhu je teď velká nervozita. Na jednu stranu tady máme ta příznivá data (o německém průmyslu), ale jsou zde také obavy z toho, že Maďarsko bude na trh dál vyvíjet tlak," poznamenal analytik finanční společnosti Deutsche Postbank Heinz-Gerd Sonnenschein.

V samotném Maďarsku se ale akciový trh vzpamatoval. Zatímco ráno hlavní index BUX vykazoval asi pětiprocentní ztrátu, později začal růst a nakonec uzavřel pouze s jednoprocentní ztrátou. Kurz forintu se ve stejný den odpoutal od ročního minima k euru a vzhůru se vydaly i ceny dluhopisů. To svědčí o tom, že investoři se po víkendových a pondlěních slovech maďarských činitelů trochu zklidnili, pořád ale chtějí znát více detailů.

Vznikne záchranný fond s 750 miliardami eur?

Eurokomisař Rehn ještě před lucemburským zasedáním řekl, že věří, že se ministři financí rychle dohodnou na detailech záchranného fondu ve výši 750 miliard eur (zhruba 19,5 bilionu korun). Na vytvoření fondu, který má bránit šíření současné dluhové krize a podpořit důvěru zemí platících eurem na finančních trzích, se ministři financí EU dohodli již na začátku května.

Investory ovšem znepokojuje, že unie o garančním fondu dosud nezveřejnila žádné detaily. Není například vůbec jasné za jakých podmínek budou moci jednotlivé členské státy eurozóny čerpat případnou pomoc. Většina zemí chce, aby země získávaly úvěry s úrokem, který by se odvíjel od průměrné ceny výnosů u dluhopisů v eurozóně. Německo však chce po zemích, které by se mohly dostat do problémů, běžný úrok, který platí v jednotlivých případech na finančních trzích. Ekonomové ale upozorňují, že by celý garanční fond pak ztratil smysl.

"Jsem přesvědčen, že dohoda bude," řekl Rehn před příjezdem na jednání v Lucemburku. S jeho názorem v rozhovoru pro agenturu Reuters souhlasil i finský ministr financí Jyrki Katainen. "Bariéry, s nimiž jsme se potýkali během posledních několika týdnů, byly převážně technického rázu," uvedl. Podle něj eurozóna na úrovni národních expertů veškeré překážky již odstranila a tak by dnešní dohodě nemělo nic bránit.

Fond jako vzpruha pro euro

Pokud by se šéfové státních pokladen na detailech garančního fondu skutečně dohodli, evropská jednotná měna by se na finančních trzích mohla odpoutat od současných dlouhodobých minimálních úrovní. Euro se dnes dokonce v jednu chvíli obchodovalo pod hranicí 1,1900 vůči dolaru.

"Nejistota kolem detailů o garančním fondu přispěla minulý týden k propadu evropských finančních trhů. Dalším zdrojem nestability byla německá média, která informovala o tom, že francouzské banky údajně odprodávají ve velkém řecké dluhopisy Evropské centrální bance," napsal v pondělním deníku Financial Times novinář a analytik Wolfgang Münchau. Přestože pro tvrzení německých médií neexistují v současnosti žádné důkazy, a zároveň neexistují žádné důkazy, které by podobnou praxi vyvracely.

Francouzské banky v rámci eurozóny drží vůbec nejvíce řeckých dluhopisů za mnoho desítek miliard eur a v případě, že by Řekové svůj dluh restrukturalizovali, musely by finanční ústavy valnou část svých investic odepsat.Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet takové obvinění nicméně odmítl. "To vůbec není pravda. Veškerá naše rozhodnutí přijímá Rada guvernérů, aby byla zajištěna řádná aplikace měnové politiky," řekl.

Němci ale podle francouzského deníku Le Mondu mají obavy, že pokud by Řekové skutečně svůj dluh restrukturalizovali a uznali, že nemohou dostát svým závazkům, na pomoc ECB, která by rovněž přišla o své investice, by musel znovu přispěchat Berlín. Německá vláda přitom již nese největší podíl na záchraně Řecka a na vytvoření takzvaného garančního fondu, který počítá se 750 miliardami eur na případnou záchranu zemí, do nichž se přenese řecká krize.

Do garančního fondu mají celkem 440 miliardami přispět země eurozóny, 250 miliardami Mezinárodní měnový fond a 60 miliard má plynout z rozpočtových rezerv EU.