Každý šestý Evropan tvrdí, že má pravidelně potíže s placením účtů za domácnost a tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že se v jejich zemích zvýšila chudoba. Takové jsou závěry aktuálního průzkumu Eurobarometr zkoumajícího dopady ekonomické krize, který Evropská komise zveřejnila v úterý. V Česku v uplynulém roce mělo minimálně jednou problém zaplatit pravidelné účty či koupit si jídlo nebo běžné spotřební zboží 15 procent domácností, tedy přibližně každý sedmý Čech. Česko se umístilo lehce nad průměrem celé EU, kde potíže přiznalo v průměru 17 procent jejích obyvatel.

Slovenské domácnosti na tom v tomto směru byly ještě o něco hůře než ty české, neboť jich tam podobné finanční potíže mělo dokonce 22 procent, což je osmé nejvyšší číslo v rámci 27členné EU. ČR patří 16. pozice.

Největší potíže měly podle respondentů rodiny v Rumunsku. Tam totiž 43 procent lidí uvedlo, že jejich domácnost nemohla nějaký účet v uplynulých 12 měsících zaplatit. Naopak v Rakousku, v Dánsku či v Lucembursku se do obdobných potíží dostalo jen zhruba sedm procent z nich.

Průzkum také ukázal, že zhruba tři čtvrtiny Evropanů jsou přesvědčeny o tom, že se za poslední rok v jejich zemích zvýšila chudoba. Šest z deseti Evropanů soudí, že narostla v jejich bezprostředním okolí a stejný počet, tedy 60 procent dotazovaných, je přesvědčeno o nárůstu chudoby v celé Evropské unii.V dluhovou krizí stiženém Řecku je o nárůstu chudoby v zemi přesvědčeno 85 procent obyvatel.

Vážný problém

"Výsledky průzkumu potvrzují, že chudoba je v EU závažným problémem a současné hospodářské a finanční klima danou situaci jen zhoršují. Krize si vybírá svou daň a velká část Evropanů žije v současnosti od výplaty k výplatě," prohlásil eurokomisař László Andor k výsledkům průzkumu. Ten se uskutečnil v květnu mezi 25.600 občany států EU.

Komisař taky připomněl novou "desetiletku", na jejíchž obrysech se dohodl nedávný summit EU. Podle tohoto plánu by měla unie do roku 2020 pomoci vymanit se z chudoby 20 milionům Evropanů.

Na otázku, zda očekávají další zhoršení finanční situace domácností, odpovědělo pozitivně 7 z deseti Řeků a Rumunů. V ostatních zemích ale oproti minulému průzkumu došlo k pozitivnímu posunu. Zhoršení očekává například jen 32 procent Litevců (oproti 58 procentům v roce 2009) a 20 procent Maďarů (ve srovnání s 48 procenty v červenci 2009).

Bohatým se dařilo

Na druhou stranu se i v době krize podařilo nejbohatším lidem planety dále rozmnožit své bohatství, a to přesto, že globální ekonomika klesla o dvě procenta. Počet dolarových milionářů ve světě loni ve srovnání s rokem 2008 stoupl skoro o šestinu na 10 milionů a v souhrnu vlastnili majetek za 39 bilonů dolarů, meziročně o 19 procent více.

Vyplývá to z úterní zprávy společnosti Merrill Lynch-Capgemini, která vychází z průzkumu mezi více než 1100 movitými investory, jimž majetek spravuje třiadvacet bank či fondů. 

 
 
Odpovědi respondentů na dotaz, zda jejich domácnosti někdy v uplynulých 12 měsících došly peníze na placení běžných účtů či nákup potravin nebo dalšího denního spotřebního zboží.  

Země Procento kladných odpovědí
Rumunsko 43
Lotyšsko 37
Litva 33
Bulharsko 33
Maďarsko 30
Řecko 29
Estonsko 26
Slovensko 22
Polsko 20
Kypr 19
Portugalsko 18
EU 27 17
Španělsko 16
Francie 16
Finsko 16
Itálie 16
ČR 15
Irsko 15
Británie 13
Malta 13
Německo 12
Slovinsko 12
Belgie 10
Švédsko 9
Nizozemsko 8
Rakousko 7
Dánsko 7
Lucembursko 7
Zdroj: Eurobarometr

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist