Nositel Nobelovy ceny varuje: Světu hrozí třetí velká hospodářská krize

"Obávám se, že jsme v rané fázi třetí krize," napsal Krugman v NYT s narážkou na předchozí velké americké krize, které začaly v letech 1873 a 1929. "Tato třetí krize bude primárně politickým selháním," varoval.

Nezaměstnanost a deflace

Krugman v televizním rozhovoru pro CNN tvrdí, že světová finanční krize, která začala v roce 2007 a vrcholila v roce 2008, může přejít v dlouhé období recese, pokud nedojde ke změně politiky.

Podle Paula Krugmana je nezbytné peněžně stimulovat ekonomiku a podpořit tak zaměstnanost dříve, než globální ekonomiku v čele se Spojenými státy stáhne nebezpečný vír vysoké nezaměstnanosti a pokračující deflace. Ta vede ke stagnaci ekonomiky, protože spotřebitelé čekají na snížení cen a odkládají nákup zboží a služeb.

"Pokud člověk nepracuje tři, čtyři roky, je pro něj velmi těžké se dostat zpátky," řekl Krugman. "Pokud takhle budeme pokračovat, každým rokem se blížíme k deflaci."

Americká vláda by se v tuto chvíli měla podle něj soustředit mnohem více na podporu zaměstnanosti, než na rozpočtové škrty. Nositel Nobelovy ceny z roku 2008 tvrdí, že díky nízkým úrokovým sazbám si může vláda půjčovat poměrně levně a rozpočtové škrty by poškodily výkon ekonomiky, takže by ke snížení deficitu nakonec stejně nepomohly.

Úspory jsou podle Krugmana nutné, ale nyní na ně není vhodná doba. Domnívá se, že "strašení" příkladem Řecka není adekvátní, jeho problémy jsou podle něj "zvláštní případ", v mnoha směrech odlišné od USA či Británie. 

Názor, že by bylo vhodné se škrty počkat, zastává i americký prezident Obama a jeho ministr financí Geithner. V tomto bodu se názorově střetli s německou kancléřkou Merkelovou. Na toto zásadní téma se nedávno vedl i mediální střet miliardáře Sorose a šéfa Evropské centrální banky Tricheta.

Krugmanovy obavy sdílí i další laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. "Je předčasné snižovat podporu fiskálních politik a je téměř jistě předčasné snižovat podporu bankovního sektoru," řekl CNN.

Přístav bezpečný jako Pearl Harbor

Někteří ekonomové ale upozorňují na to, že fiskální stimuly se mohou minout účinkem, jak se už v USA stalo. Niall Ferguson, historik a ekonom z Harvardské univerzity tvrdí, že USA si nemohou myslet, že jsou vůči "řecké krizi" imunní.

"Budeme stále dokola hrát keynesiánskou kartu a zkoušet další fiskální stimuly, nebo se postavíme realitě, že je nutné brzy zvýšit daně a škrtat výdaje, pokud si chceme udržet důvěru mezinárodního trhu dluhopisů?" ptá sel Fergusson.

Podle hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu (MMF) Oliviera Blancharda se nyní jeví, že světová ekonomika se recesi ve tvaru písmene W vyhne, ale záleží na mnoha faktorech, jako třeba vývoji dluhové krize v Evropě. Vlády podle něj musí snižovat dluhy.

"Musí dojít k fiskální konsolidaci, s takovými deficity, jaké máme, nemůžeme pokračovat. Ale musí k tomu dojít na základně věrohodného, střednědobého plánu. Plánu, který bude potřebovat několik let, aby nastolil stabilní poměr dluhu k HDP.

Jeho předchůdce v MMF a nyní profesor veřejných financí na Harvardu Kenneth Rogoff souhlasí. "Nemůžete to (ozdravení financí) provést rychle. To bych neradil. Ale myslet si, že budete utrácet a utrácet až zmodráte, jen proto, že možná hrozí velká krize? To je myslím šílené," řekl Rogoff.