Slunce a voda farmářům letos nepřejí. Obilí se sklidí o desetinu méně než loni

Agrární komora odhaduje, že letošní sklizeň základních obilovin bude o deset procent nižší než loňská, která činila 6,927 milionu tun a patřila k rekordním. Odhad předpokládá nižší úrodu než červnová prognóza Českého statistického úřadu. Tajemník Zemědělského svazu Martin Pýcha očekává propad výnosů až 15 procent.

V důsledku jarních záplav bude slabší úroda v celé střední Evropě, což povede k růstu cen. "Cena obilovin jde nahoru a půjde nahoru," řekl na tiskové konferenci ve čtvrtek viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla.

Pěstitelé obilí bojují se zasycháním, nyní je totiž období, kdy se tvoří objemová hmotnost. To znamená, že se rozhoduje se o tom, jak velké budou klasy a zrna. Sucho a vedro na úrodu ale působí extrémně špatně.

Kombajny už vyjely

Sklízet se bude o pár týdnů dřív, než je zvykem. Jako první vyjely na pole kombajny na Břeclavsku a Znojemsku, řekl Šnejdrla. V některých regionech, například v Hradeckém kraji už začaly žně ječmene. "Příchod veder letošní žně velmi urychlil. Obilí podeschlo, a zejména na těžkých půdách se zadusilo. Případné deště již nic nezachrání," řekl ředitel hradecké agrární komory Jindřich Fryš.

Loňská sklizeň obilovin včetně kukuřice na zrno 7,832 milionu tun byla o 6,4 procenta nižší než v roce 2008, ale z dlouhodobého hlediska byla nadprůměrná. Výsledek skutečné sklizně se může od červnových odhadů poměrně výrazně lišit. První loňský odhad ČSÚ předpovídal o 12 procent nižší sklizeň, ve skutečnosti byl pokles zhruba poloviční proti odhadu.

Celková výměra obilných polí letos klesla o 4,5 procenta na 1,46 milionu hektarů. Luskovinami bylo oseto 31.000 hektarů, o 2000 více než loni. Stejný nárůst ploch nastal u okopanin, které zaujímají 84.000 ha. Meziročně mírně vzrostla také plocha olejnin na 490.000 hektarů a technických plodin na 500.000 ha. Pícniny zaujímají letos 406.000 hektarů orné půdy, o 10.000 více než v roce minulém.

Vinaři: Takové počasí 50 let nepamatujeme

Problém s horkým sluncem řeší i pěstitelé řepy, zelí nebo raných brambor. Nejdřív jejich úrodu ničily deště a povodně, teď je trápí horka. Například Petr Ševčík ze zemědělského podniku ZP Otice, známého výrobou Otického kysaného zelí, čeká propad výnosu, a tedy i tržeb z hektaru o 30 až 40 procent. Hlávky zelí budou menší a sklidí se jich míň. U raných brambor se obává propadu až o 60 procent.

Vinařům, kteří nestříkali úrodu proti plísním, spálil prudký nástup slunečného počasí listy vinné révy. "Kolegům, kteří nestihli zastříkat, se tu listy spálily na tabák. Někteří ztratili sto procent úrody. Takové počasí tady nepamatujeme od roku 1960," řekl vinař z Velkých Pavlovic Lubomír Zborovský. Největší problémy budou mít biovinaři, kteří na svoji vinnou révu postřiky vůbec nepoužívají.

Kdo si mne ruce jsou investoři. Horko totiž žene vzhůru například ceny pšenice, s kterou se obchoduje na burze v Chicagu. Cena kontraktů na pšenici vzrostla za poslední dva týdny o téměř osmnáct procent. Žhavé počasí zasáhlo v posledním týdnu především obilí v západní Evropě, Rusku a Kazachstánu, což donutilo země snížit odhady letošní úrody. Ukrajinu zase zasáhly silné deště, které ztížily sklizeň.

Země Evropské unie, Turecko a země bývalého Sovětského svazu přitom vyvážejí 45 procent veškeré světové produkce pšenice.