Eduard Tesař: Pražská burza připomíná Rybaření na poušti

Obchodování na pražské burze se dá poslední obchodní seance přirovnat ke stejné zábavě jako k rybaření na poušti. Velcí kapříci v podobě akcií Čezu, TO2, … jsou velice líní a obchodování s nimi je spíše o tom, že když na ně „nahodíte“ do větší hloubky, tak si asi budete muset déle počkat než se chytí, a nebo pokud koupíte na současných hladinách, budete opět asi muset dlouho čekat, než se vám v podobě zlaté rybky je podaří vytáhnout na hladinu. Spousta investorů je stále přesvědčena, že se jim akcie Čezu vrátí na 1.400 CZK, nebo alespoň 1.110,-. Což se dá opravdu přirovnat k nahození udice na poušti.
 
Na druhou stranu spekulativní investory, „sportovní rybáře“ , lákájí malé grundle, se kterými si lze „hrát“. To jsou CETV a NWR. Většinu hráčů s těmito papíry nezajímá co daná společnost dělá, v čem podniká, jaké má výsledky, … ale sledují jen technickou analýzu (pokud se vůbec na pražské burze dá nějaká taková udělat) a nahazují udičku do hloubek, ve kterých dříve chytili onu sardinku, aby ji mohli o kousek výše opět pustit. A tak stále dokola.

Samozřejmě, když si představíme tedy onoho dlouze sedícího prvního dlouhodobého investora čekajícího bez záběru na onoho velkého kapra, nebo toho co chytil ale ví, že bude dlouze čekat až se mu podaří na hladinu v podobě zlatého kapra dostat… Jak kouká na ty sportovní rybáře, jak mají zábavu v podobě záběrů od sardinek, které ale hned pustí, protože žádný větší požitek z toho nemůže být, tak občas zahodí udici do písku na té duně v poušti a vrhnou se na lov sardinek…

No a tím začíná soudný dlouhodobý hráč,  investor, se stávat spekulativním hráčem a v sardinští zátoce začíná být přehuštěno. Samozřejmostí je, že zábavných záběrů pár přijde, ale pouze do doby, než jim nějaké větší hejno, zpřetrhá vlasce.