Co mj. navrhuje Drábek
Výpovědní lhůta
Dnešní dvouměsíční výpovědní lhůtu měnit nechce.
Zkušební doba
Chce ponechat stejnou tříměsíční zkušební dobu jako dnes.
Odstupné
Zaměstnanec, který pracuje ve firmě méně než rok, by měl dostat jednoměsíční odstupné. Pokud bude u své firmy od 1 do 2 let, měl by mít dvouměsíční odstupné a pokud tam bude více než 2 roky, bude mít stejně jako dnes tříměsíční odstupné.
Plánovaná debata o změnách v zákoníku práce vyvolala ostré debaty jak na úrovni zainteresovaných stran, tak i mezi politickými špičkami. Zatímco zaměstnavatelé požadují komplexní novelizaci zákoníku, odborářům připadá současná podoba dostačující.
Další debatu odstartoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který již předložil návrh změn, kterými by měl zákoník práce projít.
Rozsah změn se ale zdá nedostačující premiérovi Petru Nečasovi, který dříve ministerstvo práce řídil. Premiér se nechal slyšet, že Drábkův zákoník práce je málo ambiciózní a vykastrovaný. A navrhl, aby se resort vrátil k původní verzi zákoníku, kterou loni připravil sám.
S tím ale narazil u koaličních partnerů. Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce nařkl Nečase z toho, že nedodržuje koaliční dohodu o reformě pracovního trhu, která má firmám zjednodušit nabírání a propouštění zaměstnanců. A připomněl, že Drábek nenavrhuje nic jiného, než co je napsané v koaliční smlouvě.
V diskusích kolem zákoníku nejde ale jen o to, jak se v Česku změní podmínky pro zaměstnávání a propouštění lidí. Je na něj navázána také zásadní změna v odměňování lidí placených z veřejných rozpočtů, kterou Drábek představil předminulý týden.
Počítá v ní s buď úplným, nebo výrazným omezením vlivu délky praxe na výši tarifního platu. Jeho výrazné snížení by se dotklo nejen úředníků, ale i lékařů nebo učitelů. Pokud se ale změna zákoníku práce zdrží, budou platy lidí ve veřejné sféře zřejmě od ledna prozatím jen plošně sníženy o deset procent. K tomu stačí jen nařízení vlády.
Jaké změny v zákoníku práce jsou nutné? Je třeba ho opravdu měnit, nebo má zůstat vše při starém? Dočkáme se dalších odborářských bouří? Jaký je český zákoník práce v porovnání se zahraničím? Jaký je rozdíl mezi Drábkovou a Nečasovou variantou?
Na tyto a další otázky týkající se pracovně-právních vztahů odpovídali odborníci: Klára Valentová, specialistka na pracovní právo advokátní kanceláře Ambruz & Dark a Jan Malý, odborník na efektivitu organizační struktury, PricewaterhouseCoopers ČR
Online rozhovor
Dobrý den,
co si myslíte o návrhu Jaromíra Drábka na změny v zákoníku? Měly by být změny rozsáhlejší jak chce nečas, nebo spíše ještě měkčí jak chtějí odbory?
Díky a hezký den
Dobrý den všem čtenářům.
Ačkoli původní záměry vlády a obecné návrhy MPSV vypadaly nadějně a vítali je zaměstnavatlé i odborná veřejnost, nyní to vypadá, že výsledek asi zdaleka nebude takový, jaký se očekával. MPSV směřuje spíše ke kosmetickým úpravám, které ve skutečnosti nepřinesou potřebné změny. Z tohoto důvodu se přikláním k rozsáhlejším změnám, které navrhuje např. i premiér Nečas.
Není to celé pružné pracovní právo jen o tom, jak se levně zbavit zaměstnanců?
Rozhodně není, např. konta pracovní doby naopak umožní zaměstnavateli i při výpadku zakázek zaměstnance nepropouštět a umožnit mu, aby si odvedl svou práci v době, kdy zakázky jsou. Pružné pracovní právo umožní firmám udržet si zaměstnance, s nimiž mají dlouhodobé dobré vztahy a zkušenosti a do nichž investovali nemalé prostředky. Zároveň umožní přijmout firmám i v nejisté době člověka, kterého nemají úplně "vyzkoušeného".
Dobrý den,
1. Jakým způsobem se změny v zákoníku práce dotknou mě jako studenta, který pracuje brigádně přes prázdniny?
2. Je podle Vás v pořádku, že student, který si chce přivydělat může na dohodu o provedení práce odpracovat jen 150 hodin?
Děkuji za odpovědi
1. Současně navrhované změny zákoníku práce se nedotýkají specificky jen studentů, ale na zaměstnávání studentů může mít vliv návrh změny úpravy dohody o provedení práce, kde se má zvýšit stanovený limit ze 150 hodin na 300 hodin. Na druhou stranu se buď navrhuje omezit dobu trvání dohody na 3 měsíce, nebo omezit práce, na které je možné dohodu uzavřít, což nepovede k rozšíření využívání této dohody.
2. Dle mého názoru je v současné době zvýšení limitu ze 150 hodin na 300 hodin přínosné jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance.
Vidíte nějaký racionální důvod pro existenci zákoníku práce? Sdílíte stejný názor jako politici, že tento zákoník musí existovat, protože lidé nedokážou podepsat pracovní smlouvu a sami v ní nastavit takové podmínky, které budou pro obě strany nejprůchodnější (a proto za ně většinu podmínek musí nastavit stát)?
Zakoník práce jako samostatná norma má své opodstatnění, a to především z dúvodu nerovného postavení zaměstnaců a zaměstnavatelů v rámci pracovněprávních vztahů, a tedy je nutné zaměstnacům poskytnout zákonnou ochranu. Navíc zvláštní právní úprava v rámci pracovněprávních vztahů je vyžadována právem EU (tj. stanovení základních práv a povinností).
Co říkáte na zákoník práce ve zdravotnictví- kde se léta nedodržuje, protože kdyby se dodržoval, tak by zdravotnictví krachlo. Např. lékaři slouží i 80 hodin v kuse ( od pátku rána do pondělka odpoledne), nemají možnost na odpočinek po noční službě atd. Jsou měsíčně i 300 hodin v práci. Dali byste se operovat chirurgem v pondělí ráno, který je v práci od pátku rána a na sobotu, neděli, pondělí toho moc nenaspal?
Oblast zdravotnictví má svá specifika a současné problémy nesouvisejí jen s úpravou zákoníku práce.
Dobrý den, jste také pro větší volnost smluvních vztahů mezi firmou a zaměstnancem. Podle mě tohoto budou firmy zneužívat. Co si o tom myslíte? Díky za odpověď.
Zaměstnanec potřebuje práci stejně, jako firma potřebuje zaměstnance. Mohou existovat společnosti, které se nechovají fér vůči svým lidem a vědomě obcházejí zákony. Příliš přísná regulace smluvních vztahů často dlouhodobě naučí firmy zákon různým způsobem obcházet. Po volnějších smluvních vztazích volají zodpovědné společnosti, které si chtějí se zaměstnanci nastavit vztah, který odpovídá tržní situaci a možnostem firmy i zaměstnanců. Z našich zkušeností víme, že firmy, které mají nejlepší výsledky, mají zpravidla i dobré vztahy se svými lidmi. A transparentní personální politika se již stává standardem stále většího počtu firem.
Dobrý den paní Valentová, všiml jsem si, že se angažujete ve výzvě Pružné pracovní právo. Téma nás zajímá a zvažujeme, že bychom se také připojili. Co je skutečně Vašim cílem? Děkuji
V rámci naší iniciativy chceme shromáždit od zaměstnavatelů jejich názory k současnému českému pracovnímu právu a sjednotit jejich postoje při přípravě souhrnného dokumentu, který by obsahoval seznam požadovaných změn a opatření, které by měly být provedeny zejména v zákoníku práce. Zveřejněním tohoto dokumentu a dalších informací o činnosti iniciativy chceme pomoci zaměstnavatelům prosazovat jejich návrhy, které povedou ke zpružnění pracovního práva. To je žádoucí nejen pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance.
Dobré odpoledne. Přiměje podle Vás pružnější pracovní právo firmy používat šedé praktiky? Děkuji.
Po zpružnění pracovního práva volají právě ti féroví zaměstnavatelé, kteří v současné době mnohdy nemají možnost, jak uzavřít se zaměstnancem pracovní vztah, který by vyhovoval oběma stranám. Navíc mnozí z těch, kteří v současné době používají šedé praktiky, by zjistili, že se jim vyplatí fungovat i naprosto legálně.
Změní se současný stav, kdy zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu,(prostě si našel něco lepšího tak jde, když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém půjde k lékaři, ten ho uzná), ale zaměstnavatel musí hledat zákonný důvod? Přestože zaměstnavatel propouští přeci vždy z nějakého důvodu
(nemá práci, firma nevydělá tolik, aby měla na výplaty, zaměstnanec nedělá dobře a pod.)
Změní se to, že zaměstnankyni na mateřské dovolené (
28 týdnů) vzniká nárok na celou dovolenou na zotavenou? Z čeho se bude zotavovat, z dovolené mateřské? A může si dovolenou vybrat i po třech letech pobírání rodičovského příspěvku, co je to za nesmysl? ZP uvádí zaměstnance a zaměstnavatele uzavřením pracovní smlouvy do nerovného vztahu, narovná se to novelou?
Novela zákoníku práce připravenou panem ministrem Drábkem žádnou z těchto záležitostí neřeší. Výpověd bez udání důvodu byla zvažována při přípravě tzv. koncepční novely v roce 2009, ale v současné době není zřejmě na pořadu dne.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se v novém zákoníku práce náhodou nepočítá se zvýhodněním sester u lůžka, která je těžší než sester v ambulancích.Zvlášť sester v sociálních službách.Často zvedají klienty samy bez pomoci sanitářů, protože je často vůbec nemají k dispozici.Práce ve ztížených podmínkách (1-3st.) byla dávno zrušená.Policisté mají výsluhy, sestry nic.Za každých 10 let u lůžka by si zasloužily též "výsluhy".Děkuji za odpověď.
S ničím takovým vládní novela zákoníku práce ani jiných právních předpisů nepočítá.
Dobrý den, skutečně se domníváte, že kratší výpovědní lhůty nebo menší odstupné pro lidi, kteří v práci budou jen rok, přiměje firmy opět nabírat?
Právě v současné době se firmy obávají přijmout zaměstnance, protože na základě nedávných zkušností se obávají, zda pro ně za několik měsíců budou mít práci. Pokud práci mít nebudou, bylo by pro ně finančně nákladné se s nmi rozloučit či jim platit, i když pro ně nebudou mít uplatnění, raději obětují zisk, který by jim v nejbližších měsících mohli přinést. Pokud by bylo možné dát mu delší zkušební dobu nebo vytvořit konto pracovní doby, které využije, až budou zakázky, bylo by to výhodné pro obě strany. I pro nezaměstnaného je výhodnější práce „na zkoušku“ či na pár měsíců než pobírat doma podporu v nezaměstnanosti.
Dobrý den, dvě otázky: četl jsem, že DPP se sice zvýší až na 300 hodin, ale zaměstnavatelé to nebudou využívat? Proč? A druhá optázka: Zabrání pružné pracovní právo šedým praktikám zaměstnavatelů? Děkuji.MP
1. V novele se sice navrhuje zvýšit limit ze 150 hodin na 300, ale na druhou stranu se buď navrhuje omezit dobu trvání dohody na 3 měsíce, nebo omezit práce, na které je možné dohodu uzavřít, což rozhodně nepovede k rozšíření využívání této dohody.
2. Sebelepší zákoník práce nedokáže zabránit šedým praktikám některých zaměstnavatelů. Pružněší pracovní právo ale v principu vytváří méně příležitostí, aby se zaměstnavatelé k šedým praktikám uchylovali.
Jak si vysvětlujete , že v zemích ,kde je pracovní právo svázano přísněji, nemají takové problémy s krizí ? Skandinavie , německy hovořící země..
Dopady krize nesouvisejí jen s pružností pracovního práva v dané zemi. A zrovna konkrétně v Německu byl dopad krize na zaměstnanost větší než u nás. Mimochodem pokud je mi známo, pracovní právo ve zmiňovaných zemích je srovnatelné se současným stavem v ČR.
Uvazuje se u nas o zavedeni kurcarbeitu jako v Nemecku? Jak by to fungovalo?
Pokud vím, tak se o zavedení "kurzarbeitu" neuvažuje, možná i proto, že představuje zátěž pro státní rozpočet. Naposledy jeho zavedení požadovala ČMKOS v průběhu srpna letošního roku.
Mame stale zakonik prace ze 60. let nebo jsou to reci zamestnavatelu, kteri chteji snadno vyhazovat?
Ačkoli je nový zákoník formálně založen na zásadě smluvní volnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve skutečnosti jde z velké části o přepsaný původní zákoník práce z roku 1965.
Dobrý den, zajímalo by mě, proč se nějaká advokátní kancelář angažuje v problematice zákoníku práce. Co tím sledujete, pro koho pracujete, kdo vás za tuto iniciativu platí. Nebo je to jen součást vašeho PR? Děkuji.
Iniciativa Pružné pracovní právo sdružuje více než dvě desítky subjektů (mj. i další advokátní kanceláře), kteří se společně snaží kultivovat pracovní právo. Není to záležitost pouze advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Členem inciativy je mj. také Česko-neměcká obchodní a průmyslová komora, která reprezentuje 3500 firem, tedy zaměstnavatelů.
Co si myslíte o výpovědi bez udání důvodu? V kterých státech kolem nás to funguje?
Výpověď bez udání důvodu bylo jedno z navrhovaných řešení pro zpružnění rozvazování pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, ale v současnosti není asi toto řešení průchodné. Pokud vím, tak z evropských států funguje např. v Rakousku, Švýcarsku nebo Belgii.
Dobrý den, zajímalo by mě, proč se vaše kancelář angažuje v problematice zákoníku práce. Co tím sledujete, kdo to po vás chtěl, kdo vás platí. Nebo je to jen PR, jak vaši kancelář zviditelnit?
Iniciativa Pružné pracovní právo sdružuje více než dvě desítky subjektů (mj. i další advokátní kanceláře), kteří se společně snaží kultivovat pracovní právo. Není to záležitost pouze advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Členem iniciativy je mj. také Česko-neměcká obchodní a průmyslová komora, která reprezentuje 3500 firem, tedy zaměstnavatelů.
Dobrý den,
v říjnu 2010 bych se měla vrátit z rodičovské dovolené (čerpání do 3 let věku dítěte) zpět do práce kde jsem pracovala 15let. Zaměstnavatel moji pozici obsadil a jiné místo pro mne nemá. Navrhl mi abych požádala o rok neplaceného volna s tím že když se nějaké místo uvolní, přijmou mě v říjnu příští rok. Pokud by se místo neuvolnilo pak bych obdržela výpověď s odstupným.
Může nový zákoník ovlivnit změnu - výši odstupného, krerá by mě náležela v r.2011 po vyčerpání neplaceného volna? Bude po dobu neplaceného volna za mě někdo hradit sociální a zdravotní pojištění?
Kdy se počítá, že by začal platit nový zákoník práce?
Pokud se vracíte z rodičovské dovolené, zaměstnavatel je povinen Vás zaměstnat podle pracovní smlouvy. To, že Vaši pozici obsadil jiným zaměstnancem, není důvodem pro rozvázání Vašeho pracovního poměru výpovědí. Taková výpověď by byla neplatná, protože u zaměstnavatele nedošlo k žádné organizační změně.
V současné době se neuvažuje o novém zákoníku práce, ale pouze o novele, která by mimo jiné měla zavést odstupné odstupňované podle délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Pokud bude novela účinná od 1. ledna 2011, bude se podle nového znění postupovat ve všech případech skončení pracovního poměru v roce 2011.
Pokud jde o dobu neplaceného volna a hrazení sociálního a zdravotního pojištění, tak zaměstnavatel nebude odvádět pojistné na sociální zabezpečení, protože nebudete mít od něho žádný příjem.
U pojistného na zdravotní pojištění je situace složitější. V zásadě pokud budete příjemcem rodičovského příspěvku, pak plátcem pojistného bude stát, a pokud nebudete příjemcem rodičovského příspěvku, musí odvést pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel(ledaže byste u příslušní zdravotní pojišťovny doložila, že jste osobou celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku).
Zákoník dává nadstandardní ochranu odborářským bossům, kteří jsou prakticky nevyhoditelní. Asi to má nějaký smysl, ale pak mě nadzvedne, když toho využije nějaký vykuk, kterému hrozí vyhazov a rychle si založí vlastní odbory - jako například před časem jeden z hlavních protagonistů mafie na plzeňských právech (naštěstí se to snad tak nezneužívá). Jak z toho?
Řešením je zrušit nebo alespoň omezit imunitu členů orgánů odborové organizace tak, aby byla v praxi obtížněji zneužitelná. Imunita by mohla být omezena pouze na ty odborové funkcionáře, kteří se aktivně účastní jednání se zaměstnavatelem a jsou zaměstnavateli předem známi.
V současné době zaměstnavateli nezbývá nic jiného než imunitu odborového předáka respektovat nebo přes nesouhlas odborové organizace jeho pracovní poměr ukončit a čekat, zda v případě soudního sporu soud nerozhodne, že výpověď nebo okamžité zrušení je platné, jelikož po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby odborového funkcionáře dále zaměstnával (to může být ale pro zaměstnavatele velmi riskantní).
Vzhledem k tomu, že toto byl poslední dotaz, přeji všem čtenářům příjemný zbytek dne a děkuji za položené dotazy.
Klára Valentová
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
