Evropská komise představila ve středu v Bruselu svůj průlomový návrh sankcí. Ty by měly dopadnout na země, které používají společnou evropskou měnu a které poruší dohodnutá rozpočtová pravidla. Státy, jejichž deficit překročí limit tří procent hrubého národního produktu, by musely složit sumu až ve výši 0,2 procenta HDP.
Pro Slovensko by to znamenalo asi 126 milionů eur (3,15 miliardy korun).
Ve stejný den do města, kde sídlí instituce Evropské unie, dorazily včera desítky tisíc odborářů z celého kontinentu. Toto datum si vybrali právě proto, aby vyvinuli tlak na hospodářství sedmadvacítky a ministry financí, kteří se tu dohadovali, jak utužit rozpočtovou disciplínu.
Česko zatím v eurozóně není, už dnes ho však zajímá, jak by mohly vypadat sankce pro nečleny. Praha hájí názor, že pokud by se rozpočtovým hříšníkům měl omezit přístup k unijním fondům, tak ke všem. Současné návrhy však hovoří pouze o některých fondech, což premiér Petr Nečas považuje za diskriminační přístup.
O definitivní podobu sankcí se svede urputný boj, jehož první etapu zahájili včera ministři financí a hospodářství. Ti se sice shodují, že po řecké jarní krizi je nezbytné utužit rozpočtovou disciplínu, ale dělí je názor na to, kdo má mít při jejich udílení poslední slovo. Německo a spolu s ním také Česko jsou pro takřka automatické spuštění sankcí.
Země jižního křídla, především Francie, naopak hájí názor, že poslední slovo mají mít politici – zástupci jednotlivých států.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
