Banky řeší zásadní problém. Nemají místo, kam dávat zlato

Ve světě bankovnictví se rozjíždí nový lukrativní byznys - provozování zlatých trezorů. Stále více klientů amerických bank totiž v době ekonomické nejistoty sahá po zlatých prutech, mincích a cihlách. Banky už poklady svých zákazníků nemají kam dávat, a otevírají proto nové sejfy nebo alespoň ty staré, které dlouho napoužívaly.

Zlatá horečka vypukla již na konci roku 2009. Už tehdy byly trezory přeplněné, a americké banky dokonce vyzývaly své drobné klienty, aby si své zlato ze sejfů vyzvedli. Kdo tak neučinil, tomu banky cihly chtě nechtě dovezly až domů.

Teď je ale všechno jinak. Například banka JP Morgan minulý měsíc znovu otevřela podzemní zlatý trezor, který zakonzervovala v 90. letech, a zároveň postavila nový sejf v Singapuru. Deutsche Bank a Barclays Capital zase chtějí otevřít nové trezory v Londýně.

Některé trezory ale zlaté cihly už nikdy neuvidí. Například newyorský sejf postavený v roce 1902 pro banku JP Morgan se mezitím proměnil ve steakhouse.

Výhodný byznys

Většina komerčních bank se svých rozlehlých trezorů zbavila v 80. a 90. letech a dnes se předhánějí o to, kdo jich bude mít víc a nabídne tak svým klientům lepší servis. Zvýšená poptávka po zlatých prutech, cihlách i mincích totiž udělala z bankovních trezorů dobrý byznys.

Za uskladnění zlatých pokladů si banky účtují malé procento z hodnoty uloženého drahého kovu, což ale při vysokých cenách zlata znamená zajímavé příjmy.

Zlato je totiž nyní nejdražší v historii. Minulý pátek podražilo až na 1320,70 dolaru za trojskou unci, což je absolutní rekord. Poté mírně zlevnilo a obchodovalo se kolem 1313 dolarů za unci, ale v úterý se vrátilo ke svému rekordnímu tažení a ve večerních hodinách vyskočilo až nad 1340 dolarů. Přesně před třemi lety ale jedna unce zlata stála kolem 730 dolarů.

Zájem o zlato větší než o jiné produkty

Místa se nedostává hlavně proto, že lidé si kupují raději zlaté cihly místo toho, aby své peníze investovali do finančních kontraktů podložených cenou zlata nebo akcií těžebních společností. Soukromí střadatelé podle konzultantské společnosti GFMS drží 30 tisíc tun žlutého kovu, což představuje více než šestinu světových zlatých zásob.

Poprvé v historii je tak v rukách drobných klientů více zlata, než vlastní centrální banky.

Zlato láká obchodníky také kvůli stagnující americké ekonomice, která ve druhém čtvrtletí rostla nejpomalejším tempem za poslední rok. Společně se zlatem stoupá i cena stříbra, která se nyní pohybuje kolem 22 dolarů za unci, což je o třetinu více než před rokem.

Poptávku po zlatu posilují i fondy, které nabízejí stále více podílových listů, jež jsou kryté zlatem. Banka JP Morgan například ve svých sejfech skladuje zásoby fondu iShares Gold Trust společnosti BlackRock, který drží téměř 100 tun zlata v hodnotě 4,2 miliardy dolarů (75 miliard korun).

"Pozorujeme zvýšený zájem fondů, korporátních klientů i bohatých jedinců o uskladnění drahých kovů," potvrdil listu Financial Times Peter Smith, který se v JP Morgan stará o úložné prostory.