Švýcaři zdaní tajná konta Němců a Britů. Země získají miliardy eur

Hned dvěma evropským zemím se během tohoto týdne podařilo částečně zažehnat roztržku se Švýcarskem kvůli nezdaněným penězům jejich občanů na tajných účtech ve švýcarských bankách. Pouhý den poté, co tak učinil britský ministr financí George Osborne, uzavřel německý ministr Wolfgang Schäuble se svým švýcarským protějškem Hansem-Rudolfem Merzem v Bernu předběžnou dohodu "o řešení sporů týkajících se daňových úniků a bankovního tajemství".

Z ní vyplývá, že švýcarská vláda uvalí srážkovou daň na výnosy z vkladů a dalších peněžních investic Němců v alpské konfederaci. Podrobnosti smlouvy začnou země projednávat až po Novém roce.

Švýcaři přitom nebudou muset zveřejnit podrobné údaje o kontech a jména jejich vlastníků a zachovají si tak tradiční institut švýcarského bankovního tajemství.

Sazba srážkové daně zatím není jasná. Podle švýcarského ministra financí Merze se bude lišit podle jednotlivých zemí. Dosud se spekulovalo až o 35 procentech, Švýcaři jsou ale více naklonění sazbě 25 procent.

Němci mají podle údajů dvou největších švýcarských bank UBS a Credit Suisse ve švýcarských finančních institucích uloženo zhruba 200 miliard eur (pět bilionů korun). V případě britských klientů se hovoří o celkové sumě až 125 miliard liber (zhruba 3,5 bilionu korun).

Zatím nebylo rozhodnuto, jakým způsobem budou klienti švýcarských bank muset platit svým státům. Podle německého deníku Der Spiegel budou banky Němcům a Britům strhávat z kont určité sumy jednorázově, a to v závislosti na předpokládaných výnosech.

Podle listu Financial Times (FT)jsou s dohodou spokojeny všechny obě strany. Analytici ji označují za pragmatický kompromis. Pro Švýcarsko je zavedení daně výhodné, protože kombinuje ochranu soukromí se zamezením daňových úniků. Německo, které se Švýcarskem sousedí a Němci patří k největším klientům švýcarských institucí, zase díky dohodě nepřijde o daňové příjmy.

FT soudí, že dosažení dohody mezi Švýcarskem a evropskými zeměmi je ovlivněno aktuálním politickým ovzduším. Švýcarský ministr financí Merz má brzy opustit svůj post a chce tak údajně učinit s "velkou slávou". V Berlíně i Londýně zasedly nové vládní koalice pravého středu, které jsou nakloněny smírnému řešení.

Berlín se začal o své občany s tajnými konty v zahraničí zajímat už s nástupem finanční krize. Předchozí vláda sice dosažení dohody se Švýcarskem blokovala, v uplynulých dvou letech byli ale Němci ochotni platit obrovské částky za kradená data o lidech a firmách, kteří si schovávají své peníze ve švýcarských bankách, aby si na ně úřady mohly došlápnout. Už letos v létě se objevily odhady, podle nichž by mohlo Německo v letošním roce na dodatečně vybraných daních získat až dvě miliardy eur (téměř 50 miliard korun).

Plánované zavedení srážkové daně ale nebude mít podle odborníků výrazně pozitivní efekt. Ti, kdo chtějí "ulívat" své peníze, tak podle nich mohou dál činit v jiných zemích, jako je Monako či Andorra.

Česko podle informací HN zatím o podobné bilaterální dohodě se Švýcarskem neuvažuje. Podle náměstka ministra financí Martina Jareše nemá ministerstvo k dispozici aktuální odhady, kolik Čechů má ve Švýcarsku uloženy své peníze a o jaké jde sumy. Podle odhadů se ale řádově jedná o miliardy, nikoliv desítky či stovky miliard korun.

Dohoda je vítězstvím švýcarského bankovnictví.
Patrick Odier, předseda asociace švýcarských bankéřů

DAŇOVÝ KOMPROMIS
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble (vlevo) a jeho švýcarský protějšek Hans-Rudolf Merz podepsali v Bernu předběžnou dohodu o dani z vkladů.
FOTO: REUTERS