Hádání v Bruselu: Zatímco všechny státy šetří, úředníci chtějí víc peněz

Otázka možnosti odebrání hlasovacích práv případným rozpočtovým hříšníkům v Evropské unii zůstává otevřená i po unijním summitu, který v pátek skončil v Bruselu. Řada zemí včetně Česka přitom takové opatření odmítá. Prezident EU Herman Van Rompuy novinářům na závěrečné tiskové konferenci řekl, že bude v tomto případě zkoumat postoje jednotlivých členských států, ale závěry jednání v letošním roce již nezveřejní.

Čtvrteční jednání summitu Evropské unie se protáhlo. Evidentně unavení šéfové států a vlád opouštěli budovu Evropské rady kolem jedné hodiny ráno.

Shodli se na tom, že se začne připravovat stálý mechanismus krizového managementu pro případ další krize. „S tím jsou spojené úvahy o případných změnách Lisabonské smlouvy,“ řekl český premiér Petr Nečas.

Souběžně s tím budou v nadcházejících týdnech probíhat konzultace předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye s jednotlivými členskými státy. Nad přípravou stálého mechanismu krizového managementu bude pracovat také Evropská komise. Vše by se mělo vyhodnotit na prosincové Radě, kde se ovšem bude o těchto problémech dále diskutovat.

Ke změnám Lisabonské smlouvy zřejmě dojde, ale jenom  ve vazbě na vytvoření krizového mechanismu. Podle českého premiéra Petra Nečase je stále ve hře varianta, že žádné změny nenastanou. Země se totiž nejprve musejí dopracovat k onomu stálému mechanismu, který ještě není ani vymyšlen.

Hlavní práce EU teprve čeká

Ta hlavní práce členské země EU a bruselskou exekutivu i Evropský parlament tedy teprve čeká. Český postoj je jasný: krizový mechanismus by se měl vytvořit, aniž by se muselo jakkoli zasahovat do Lisabonské smlouvy, tedy primárního práva EU.

Bylo řečeno, že konkrétní návrhy a představy mají být připraveny k prosincovému summitu EU. Není ale jisté, zda se to skutečně podaří, neboť veškerá práce je teprve na začátku.

Na summitu neprošel německo-francouzský návrh na přechodné odnětí hlasovacích práv zemí, které vážně poruší rozpočtovou kázeň. A to přesto, že by se takový postih uplatnil pouze vůči zemi „trvale ohrožující finanční stabilitu“.

Mezi odpůrci je také Česko. „Já to vidím spíše jako hypotetickou možnost,“ řekl hodinu po půlnoci českým novinářům Petr Nečas.

Slovní přestřelka

Ostrá debata na Radě se rozpoutala kolem návrhu unijního rozpočtu na příští rok. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek by chtěl zvýšit výdaje o šest procent na 130 miliard eur. Kvůli tomu se na zasedání rozpoutala slovní půtka mezi ním a britským premiérem Davidem Cameronem.

Buzkův návrh neodmítla jenom Británie, ale také další „těžké váhy“ EU – Německo a Francie. Ostře laděný dopis, který nesouhlasí s návrhem na zvýšení rozpočtu EU,  podepsalo také Česko. „V situaci, kdy se všude škrtají rozpočtové výdaje, není možné, aby EU žila na nějakém izolovaném ostrově bez ohledu na to, že se všude šetří,“ poznamenal premiér Nečas.  

Státníci v pátek debatují o tom, jak započítávat náklady na penzijní reformu do rozpočtového hospodaření, o klimatických změnách. Na programu je také příprava EU na nadcházející summit skupiny G-20 v jihokorejském Soulu.