Pod tlakem "horkých peněz". Vše, co musíte vědět o summitu G20

Světové hospodářství je z nejhoršího venku, ale na summitu zemí skupiny G20, který dnes začíná v jihokorejském Soulu, se přesto očekává tuhé vyjednávání.

Každá ze zúčastněných zemí má svou prioritu. Němce nyní nejvíce straší riziko obchodního ochranářství. Brazílie, Indonésie a další rozvojové země se zase bojí "války" svých posilujících měn se slábnoucím americkým dolarem.

Je za tím "globální nerovnováha", která se projevuje po krizi značnými obchodními přebytky u jedněch zemí (Číny, Japonska, Německa), naopak hlubokými schodky jinde (Spojené státy, ale také EU jako celek).

"Některé země s obchodními přebytky mají velmi vysokou míru úspor, zatímco jiné spoří jenom nepatrně. V důsledku toho jsme svědky nebezpečného přelévání peněz z jednoho konce světa na druhý," upozornil během své přednášky před studenty Pekingské univerzity britský premiér David Cameron.

Každý za sebe? Snad ne

Devatenáct zemí a zástupci Evropské unie se v Soulu pokusí nalézt společný recept na zmírnění oné globální nerovnováhy.

Skupina G20 se během krizových let 2008-2009 vcelku snadno shodla na tom, že vlády musejí ozdravit finanční sektor a poté povzbudit poptávku v ekonomice rozpočtovými injekcemi.

Celosvětově to přišlo zhruba na pět bilionů dolarů. Svět se díky tomu dočkal hospodářského ozdravení. Ale je stále křehké a jeho tempo v jednotlivých regionech krajně nerovnoměrné.

Proto hrozí, že země, jimž bobtnají schodky na běžném účtu platební bilance, sáhnou po dovozních clech či jiných opatřeních komplikujících dovoz.

Nejvíce bije na poplach Německo, vicemistr světa ve vývozu zboží (po Číně). "V současné době nás nejvíce ohrožuje protekcionismus. Stále nepodnikáme dostatečné kroky, abychom zajistili opravdu volný obchod," prohlásila spolková kancléřka Angela Merkelová v interview pro britský list Financial Times.

Spojené státy na říjnové schůzce ministrů financí a guvernérů centrálních bank G20 prosazovaly, aby země onoho klubu během několika let omezily své přebytky či schodky v obchodu se zbožím a službami na sumu odpovídající čtyřem procentům hrubého domácího produktu.

Za to se jim dostalo ve skupině G20 břitké kritiky. Američané proto svůj požadavek stáhli a prezident Barack Obama přijíždí do Soulu s návrhem vytvořit jakýsi varovný mechanismus, který by včas signalizoval hrozbu prohlubující se obchodní nerovnováhy.

Tahanice kolem měn

U jednacího stolu v Soulu dojde i na kurzy měn. Po rozhodnutí americké centrální banky (Fedu) se tato otázka ještě vyostřila.

Jsou to především rozvojové země, jimž se vůbec nelíbí, že Fed hodlá největší světovou ekonomiku rozhýbat dalšími 600 miliardami dolarů (předtím to bylo dokonce 1,7 bilionu dolarů).

Nový proud peněz však bude tlačit na další oslabování dolaru. Investoři hledající možnosti ke zhodnocení svého kapitálu nepůjdou za slabým dolarem do USA, ale tam, kde jim kyne lepší zhodnocení - na rozvíjející se trhy, jako jsou Brazílie, Indonésie nebo vyspělejší J. Korea.

To je důvod, proč se rozvojové země v G20 obávají ještě prudšího přílivu krátkodobého kapitálu. Ten povede k posilování brazilského realu, indonéské rupie a dalších měn, a to se všemi neblahými důsledky pro vývoz. Náhlý odliv těchto "horkých peněz" pak může pořádně zamávat kurzem národních měn. "Ve světě se odhadem točí 10 bilionů dolarů horkých peněz. Američané nevzali plně do úvahy, jaký šok může jejich náhlý příliv či odliv způsobit," upozorňuje Ču Kuang-jao, náměstek čínského ministra financí.

Globální nerovnováha ohrožuje vize G20

Obchodní bilance, zboží a služby, v roce 2009 v dolarech a jako % HDP ekonomik skupiny G20