Stalo se to, čemu chtěli hrdí a houževnatí Irové zabránit. Po několika týdnech odmítání se "pokorně" obrátili na Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond, aby jim poskytly rozsáhlou pomoc. V opačném případě by se jejich klíčové banky potopily.
Ministři financí eurozóny v neděli žádost Dublinu o pomoc schválili a podle zdrojů z EU bude objem balíku 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu korun). Irové dostanou peníze jednak od Mezinárodního měnového fondu, zejména však z EFSF, do nějž se země platící eurem zavázaly přispět 440 miliardami eur. Podle některých irských činitelů by mělo jít pouze o záložní úvěr, který bude využit jen v případě nutnosti, anebo bude použit k sanaci bank.
Smyslem pomoci je především zastavit "nákazu", kdy růst tržních úroků z irských vládních dluhopisů vede ke zvyšování úvěrových nákladů i pro Portugalsko a Španělsko. Druhým účelem je podle pozorovatelů zabránit přelití bankovní krize z Irska do britských a německých bank, jež jsou hlavními vlastníky irských dluhopisů.
Bankám totiž rychle vysychá likvidita a nebýt půjček od Evropské centrální banky (ECB), byly by už dávno na dně. Irsku tak nezbylo nic jiného než se uchýlit jako druhá země eurozóny (po Řecku) pod ochranný "deštník" nazvaný vzletně "Evropský fond finanční stability" (EFSF).
"Banky jsou dobře financovány v rámci Eurosystému, ale nemohou v tomto stavu setrvat věčně," přiznal v neděli irský ministr financí Brian Lenihan. Pomoc mezinárodních institucí by měla být poskytnuta částečně formou půjček, částečně ve formě garancí za úvěry.
Irsko má v současné době deficit kolem 19 miliard eur (zhruba 470 miliard korun), který si při současných nákladech na obsluhu dluhu nemůže už dovolit financovat. Potřebuje proto snížit deficit tak, aby se vešlo do limitu, jejž povolují pravidla eurozóny.
Ta předpokládají, že deficit může být pouze do tří procent hrubého domácího produktu. Na tuto úroveň se chce Irsko dostat do roku 2014. V letošním roce má deficit vystoupit až na 32 procent HDP, což bude rekord v moderní evropské historii. Irská vláda proto musí najít zhruba 15 miliard eur (přes 370 miliard korun), aby stabilizovala veřejné finance.
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše je výhodou, že Irsko je partnerem, jemuž trhy věří, a hraje s otevřenými kartami. "Česka by se problémy začaly dotýkat ve chvíli, kdy by přerostly ve větší finanční paniku, kdyby se do problémů dostaly kromě Irska především Portugalsko a Španělsko a ochota ostatních zemí eurozóny podílet se na jejich záchraně by klesla," dodal Bureš.
Irsko dlouhou dobu tvrdilo, že kritickou situaci v bankách zvládne samo. Jedním z důvodů bylo to, že se nechtělo ocitnout na stejné lodi s Řeckem, které se dostalo také do vážných potížích kvůli veřejným financím.
Online rozhovor
Dobrý den. Jak myslíte, že se dluhová krize eurozóny bude vyvíjet v příštích zhruba dvou letech? Bude se situace Evropy oproti USA zhoršovat nebo zlepšovat? A jak to zasáhne Česko?
Kritické bude, zda se Irsku podaří schválit rozpočet na rok 2011 (hlasování 7. Prosince) a následně finalizovat dohodu s MMF a EU.
I když se ale Irsko dohodne , krize se podle mého názoru nevyhne Portugalsku, které na začátku roku 2011 bude muset na trzích prodávat velké objemy dluhu a za 7% to bude tvrdý oříšek. Portugalsko se tak pravděpodobně neobejde bez pomoci zvenčí.
V daleko lepší pozici je Španělsko, kterému se v tomto roce podařilo slušně vylepšit hospodaření státní kasy. Pokud stát ještě trochu pomůže domácím bankám s dokapitalizací, věřím, že problémy Španělé sami ustojí.
Česka se problémy evropských periferií nebudou výrazně dotýkat, pokud nedojde na katastrofický scénář neřízeného bankrotu některé z členských zemí eurozóny.
Dobrý den. Za kolik let myslíte, že skončí tato nešťastná éra socialismu, která ovládla takřka celý tzv. vyspělý svět po v podstatě celé 20. stol. až do současnosti a přesuneme se zpět ke kapitalismu alespoň min. na úrovni stol. 19., spíše však ještě k vyspělejšímu kapitalismu?
Po velkých finančních krizích role státu v ekonomice tradičně na delší dobu narůstá a nebude tomu jinak ani tentokrát. Jak ale ukazují problémy evropských periferií, aktivita státu v ekonomice pomalu začíná narážet na své mantinely.
Dobrý den,
- jaký podíl na současné hospodářské krizi je podle Vás patřičné přisuzovat důsledkům globalizace trhů, resp. důsledku, že daňové a celní výnosy z obchodu dovezeným zboží denní spotřeby a potřeby z Indoasie, nedosahují daňových výnosů z tuzemských výrob tohoto zboží, daňových výnosů z oborů a odvětví, které zanikly v konkurenci dovozů zboží vyrobeného indoasijskými otroky a jejich dětmi.
- jaký podíl na současné hospodářské krizi je podle Vás patřičné přisuzovat chybné teorii, že za dovážené zboží denní spotřeby a potřeby budou €uroatlantické trhy platit know how, vynálezy, vědecko technickými informacemi a službami rekvalifikovaných zaměstnanců z oborů a odvětví domácí výroby, která zanikly v konkurenci dováženého indoasijského zboží
- jaký podíl úspěchu boje se současnou hospodářskou krizi je podle Vás patřičné očekávat šířením hnutí fair trade mezi spotřebiteli - "Nekupuj zboží vyrobené otroky a jejich dětmi"?
Děkuji Vám za odpověďi
Finanční krize bezesporu měla svůj původ v narůstajících globálních nerovnováhách – rychlé akumulaci úspor v Číně a na mnoha rozvíjejících se trzích na straně jedné a rychlém růstu spotřeby a cen nemovitostí v USA na straně druhé.
Současná krize ale příliš nesouvisí se skutečností, že čínská pracovní síla je levná kvůli nižší ochraně práv pracovníků. I když je mi iniciativa Fair –trade blízká, řeší trochu jiný druh problémů než ty, která stojí za dnešními problémy finančního světa.
Všimněme si, že všechny problémy jsou díky bankám, proč je stále sanovat, stále je dotovat, když v bankách jsou největší mzdy v průmyslu, největší zlaté padáky a ( to píšu já) naprosto nezasložené mzdy k poměru k ostatnímu průmyslu , služeb ( lékařství, věda,školství)
Naše banky bez drakonických poplatků by na to nebyly lépe .
1. Jak by na tom byly české banky, kdyby měly stejnou hladinu poplatků jako v USA ( jinde v Evropě)
2. není morální hazard banky, jejich vedení neustále sanovat(=dotovat) a ty špatné prostě nechat zkrachovat a pracovníky ( hlavně vedení) aby neměly na mzdu, tak jak je jinde v průmyslu obvyklé ?
3. Je morální, že banky pujčí peníze, zisk jde do jejich "kapes", ale ztráty hradí ostatní ?
Je to minimálně celoevropský problém....
Ne všude se jedná o problémy bank. USA, Island nebo Irsko měly problémy primárně v bankovním sektoru, ale řecký problém byl čistě v hospodaření státní kasy. Hlavní problém řeckých bank byl ten, že držely dluhopisy vlastního státu.
Plně ale souhlasím s tím, že na hašení problémů v bankovním sektoru by se měly podílet i věřitelé. V případě Irska ale část věřitelů určité ztráty ponese a morální hazard tak nebude přímo bít do očí.
V případě českého bankovního systému nepovažuji za rozhodující velikost poplatků, ale skutečnost, že v Česku trh na rozdíl od vyspělé Evropy a USA není ještě saturovaný tradičními produkty.
Dobrý den, nebylo by lepší nechat padnout Řecko a Irsko? Myslím si,že státní bankrot by byl lepší než stále půjčovat.V případě krachu po tučné finanční pomoci to odnese celá Evropa.
Ideálním řešením je z mého pohledu "sametový bankrot". Transparentní mechanismus, při kterém EU nebo MMF řídí restrukturalizaci problematické země. MMF nebo EU by pouze nepomáhal problematickým zemím za pomoci půjček ustát své problémy, ale podle jasněji definovaných pravidel by mohl osekat práva věřitelů.
Žádný takový mechnismus ale na stole není, a tak mi pořád jako alternativa k chaotickému bankrotu přijde rozumnější předluženým zemím pomáhat a bránit finanční nákaze.
Je také třeba rozlišovat mezi velikostí problémů. Zatímco Irsko představilo samo relativně kredibilní plán, který může zemi vyvést z potíží, Řecký plán je i přes posvěcení MMF stále málo ambiciózní a nevěřím, že se Řecko určité formě bankrotu dokáže vyhnout.
Dobrý den,
ukazuje se, že velké dluhy v jakékoliv formě (stát, občané, developeři) vyústí v menších zemích v krach.
1) Nevíte, které další státy mají vysoké celkově zadlužení ekonomiky (tedy součet veřejných a soukromých dluhů) ?
2) Dokáží se z toho vládci poučit ? Mají vůbec sílu prosadit proti vám - bankám - větší regulaci úvěrů, aby nevznikly další úvěrové bubliny ?
3) Proč centrální banky v celém světě určují úrokové sazby podle tzv. spotřebitelských cen, když většina úvěrových bublin vzniká v akciích a nemovitostech, které nejsou do spotřebitelkých košů zahrnovány ? Neměli by být centrální bankéři odvoláni pro neschopnost ?
1)Velké zahraniční zadlužení mají zejména země s hodně rozvinutým finančním sektorem relativně vůči velikosti ekonomiky. ...např. Lucembursko, Švýcarsko, Británie. Velký dluh soukromého sektoru (nejčastěji bank) ale ještě sám o sobě nemusí být problémem. Je otázka na co byl daný dluh použit....v případě Irska to byl bohužel téměř výhradně domácí realitní sektor. Velké švýcarské banky ale mají portfolio aktiv daleko lépe diverzifikované.
2) Jsem skeptický vůči tomu, že se finanční trhy či regulátoři dokáží z úvěrových bublin, kterých bylo v historii nespočet, poučit..po čase se vždy zapomene
3)Plně souhlasím s tím, že úszká orientace centrálních bank na inflaci je špatná.
Dobrý den
Je vůbec možné ufinancovat evropský typ sociálních států i za ideálních podmínek tj. bez korupce a se schopným,odpovědným vedením?
Veřejný dluh Evropy jako celku je nižší než USA i Japonska. Současné problémy jsou důsledkem velkých rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi eurozóny a mezi tím jak prudce na ně dopadla finanční krize.
Máte ale pravdu, že nefunkční sociální model do velké míry souvisí s fiskálními problémy některých členských zemí eurozóny....především Španělska a Řecka (vysoká ochrana pracovních míst, vysoká nezaměstnanost mezi mladými a nízká tvorba nových pracovních míst)
Dobrý den,
zaráží mě, že se v našem tisku píše o tom, že Irsko má problémy a požádalo o pomoc?! Problém je někde jinde a to, že na úkor Irska chce určitá skupina lidí sanovat "Interalfa group". Pokud vím tak se Irové brání co to jde, aby na jejich účet byla zachráňována soukromá finanční skupina, která mimochodem patří do finančního imperia rodiny Rotshildů. Jestli toto Irsko přijme tak je to konec současné vlády. Nikde se nepíše o tom, že kvůli této "krizi" je Irsko jeden velký přetopený kotel, který může kdykoliv bouchnout! Irsko, nepotřebuje finanční pomoc, řešení je jednoduché - nechat padnout soukromé banky!
Irsko sice odmítalo pomoc z venčí, záchrana domácích bank byla ale jejich vlastním a suveréním rozhodnutím. Nechat banky jednoduše padnout je sice legitimní cesta, ale Irové si ji nevybrali, protože by to odnesli běžní lidé s úspory v bankách.. Neřízený krach jedné nebo dvou bank se navíc zpravidla projeví v nákaze zdravých částí finančního systému a celkové škody jsou pak daleko větší.
Ekonomické chování států EU jasně stanovují
Konvergenční kriteria (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_63_cs.htm):
a
Pakt stability a růstu Evropské unie (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_83_cs.htm)
kde se jasně stanovuje:
Pakt stability a růstu bezprostředně souvisí s třetí etapou hospodářské a měnové unie, která byla zahájena 1. ledna 1999. Pakt má zajistit, aby členské státy dodržovaly rozpočtovou disciplínu i po zavedení jednotné měny.
V praxi se Pakt skládá z rezoluce Evropské rady přijaté 17. června 1997 v Amsterodamu a dvou nařízení Rady ze 7. července 1997, která stanoví základní technická opatření (jedno o kontrole rozpočtové disciplíny a koordinaci hospodářských politik a druhé o zavádění postupu snižování nadměrného schodku).
Ve střednědobé perspektivě se členské státy zavázaly, že dosáhnou vyrovnaného nebo téměř vyrovnaného rozpočtu a že Komisi a Radě do 1. března 1999 předloží program stability (který je každoročně aktualizován). Stejně tak státy, které se neúčastní třetí etapy HMU, se musí podrobit konvergenčnímu programu.
Pakt stability a růstu umožňuje Radě potrestat ty zúčastněné státy, které nejsou schopné přijmout odpovídající opatření pro snížení nadměrného schodku. Zpočátku bude mít trest podobu bezúročného depozitu u institucí Společenství, ale pokud nadměrný schodek nebude odstraněn během dvou let, změní se v pokutu.
(konec citace)
Pokud většina (i historických!) stítů EU tato pravidla nedodržovala a nedodržuje (Řecko navíc dlouhodobě falšovalo a falšuje (!!) své ekonomické ukazatele, proto je nutné mu pomoci a ne ho pokutovat :-) )
Schodek i zadlužení EU loni vzrostly nejvíc v historii (http://www.e15.cz/zahranicni/ekonomika/schodek-i-zadluzeni-eu-loni-vzrostlo-nejvic-v-historii):
Vůbec nejzadluženějším členským státem EU loni byla Itálie s celkovým dluhem, který dosahuje 115,8 procenta HDP.
(konec citace)
Je zajímavé, že se předlužené Itálii a Belgii v podstatě vůbec nezmiňují, po Irsku jsou jmenovány jako potenciálně krachující (= zasluhující "pomoc") státy taktéž dlouhodobě nesplňující uvedená kritéria - Portugalsko a Španělsko.
Krach EU (eura) je zřejmě neodvratný!
Tři scénáře vývoje EU po Irsku podle ekonoma Michla (http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2010/11/22/tri-scenare-vyvoje-eu-po-irsku-podle-ekonoma-michl/)
Jaký je Váš názor?
Aby eurozóna mohla dál fungovat musí:
1) Zabránit všemi dostupnými prostředky tomu, aby současné problémy periferií přerostly v otevřenou finanční krizi č. 2.
2) Dramaticky zvýšit vymahatelnost pravidel Paktu stability a růstu - automatické sankce, které by braly nedisciplinovaným členům hlasovací práva nebo právo na peníze z evropského rozpočtu
3) Nastavit pravidla pro "sametové" bankroty - řízenou restrukturalizaci dluhu pod taktovkou EK nebo MMF. Bojím se, že Řecko se přes veškerou snahu všech okolo bez "sametového bankrotu" neobejde.
4) Zpřísnit pravidla pro vstup do eurozóny. Země by měla být na patřičném stupni reálné konvergence, aby vstup neznamenal šok v podobě rychlého propadu reálných úrokových sazeb. Ty jsou živnou půdou pro realitní bubliny, které se nafoukly ve Španělsku a v Irsku.
Dobrý den pane Bureši,
jaký je ve skutečnosti dluh naší republiky, kdyby ho naši slavní politici odtajnili? Nebude ve skutečnosti 3x větší než přiznali a nejsme náhodou dle vás na řadě my? Určitě víte o čem mluvím a rád bych znal váš názor. Jiří Kuncl a děkuji za odpověď
Pěkný den, další na řadě nejsme. Dluh české vlády je okolo 37% HDP. Zahraniční dluh celé české ekonomiky je pak také relativně nízký okolo 40% HDP.
Není úsměvné, když státy EU, které samy nedodržují pravidla konvergence a paktu stability a růstu (jež si sami stanovily!!) odsuzují Slovensko (jeho premiérku Radičovou) za nepřispění "pomoci" krachujícímu Řecku, které se do EU dostalo a čerpalo unijní finance díky dlouhodobému falšování svých ekonomických ukazatelů?!!
Trest za falšování (a v podstatě kradení společných prostředků!) = pomoc?!!
Nešlo o pomoc Řecku (to stejně krachne!!), šlo o ODDÁLENÍ vlastních problémů (vlastních bank a ekonomiky).
Kritika SLovenska za odmítání pomoci Řecku se mi také nelíbí viz http://bures.blog.ihned.cz/c1-46515350-slovensko-cerna-ovce-eurozony
Chápu ale, že některým evropským politikům v této hektické době dokáží ujet nervy...
Jak je možné, že se vůbec nemluví o Japonsku, které má veřejný dluh kolem 200% HDP. Jakékoliv zvýšení sazeb tam přece můsí vést do dluhové pasti
Japonsko má velký veřejný dluh, ale vysoké úspory domácností, které z mamutí části kryjí potřebu japonské vlády si půjčovat.
Celkový zahraniční dluh japonské ekonomiky je tak relativně nízký (45% HDP), a tím pádem i šance spekulantů vsadit si proti japonským dluhopisům...
Nemáte pochybnosti o schopnosti zachráněných států splatit dluh do 3 let? Já pochybuju, že budou schopné prodávat dluhopisy za přijatelné výnosy.
Největší pochybnosti mám bv případě Řecka, které bude, i když vše půjde podle plánu, v roce 2013 platit jen na úrocích přes 8% HDP každý rok... to je podle mého názoru neúnosné.
Problémy ostatních zemí na periferii eurozóny se podle mě dají ukočírovat.
Děkuji Vám za odpověďi a dovolte ještě:
- jaký podíl na současné finanční krizi je podle Vás patřičné přisuzovat nárůstu výdajů veřejných rozpočtů na zaniklá pracovní místa v odvětvích a oborech, konkurencí indoasijských dovozů
- jaký podíl současné finanční krizi je podle Vás patřičné přisuzovat nárůstu výdajů na sanace bank nesplácejících úvěry na poskytnuté nesplácené úvěry přibývajícími nezaměstnanými z oborů a odvětví, které zanikly v konkurenci indoasijských dovozů zboží denní spotřeby a potřeby
Děkuji Vám za odpověďi.
Původ krize je v americkém finančním sektoru... Horší dostupnost peněz a hospodářské recese ale nakonec rozšířily problémy do všech koutů světa, kde si před krizí zvykl stát, domácnosti nebo banky na levné peníze...
Dobrý den.
Jak vidíte ekonomickou budoucnost dalších zemí v i mimo eurozonu - situaci v Itálii či v Litvě? A další otázka míří na Americký kontinent - zhroutí se některé jihoamerické ekonomiky (Argentina)? Díky za odpověď. Š.K.
Přiznám se, že na ostatní regionu nejsem expert. V případě Itálie je sice problémem vysoký dluh a nestabilní politická scéna. Státní kasa ale hospodaří s výrazně lepšími výsledky (dopad krize nebyl tak velký) a trh s italskými dluhopisy je také jedn z největších a nejlikvidnějších na světě a tím pádem daleko méně vhodný pro spekulativní útok...
Dobrý den, jak vidíte středně a dlouhodobý vývoj Portugalska?
Má vůbec nějakou šanci vybřednout z problémů vzhledem ke strukturálním problémům ekonomiky, členství v eurozóně a minimálnímu růstu v posledních 10 letech?
Jak pravděpodobná je podle vás možnost rozdělení eurozóny na severní a jižní část?
Portugalsko podle mého názoru bude potřebovat pomoc z venčí. Bude také muset představit radikálnější strukturální reformy, které by posílili růstový potenciál země. V tomto směru je příběh daleko více podobný Řecku (než Irsku nebo Španělsku), má ale bohudík o poznání menší rozměry.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
