Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle připustil, že bankroty členských států eurozóny jsou teoreticky možné. Ujistil však Němce, že za záchranu žádné země nebudou muset platit proti své vůli. Jeho slova odrážejí prohlubující se obavy z neschopnosti okrajových zemí eura platit dluhy a strach Němců z toho, že je budou muset platit oni.

EU v čele s Německem začala zachraňovat členy eurozóny před bankrotem v květnu, kdy poskytla Řecku spolu s Mezinárodním měnovým fondem 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). O víkendu oznámila plán finanční pomoci Irsku za 85 miliard eur. Nyní se stále více spekuluje o sanaci Portugalska a ohroženo je sousední a mnohem větší Španělsko. Dočasný záchranný fond EU dohodnutý v květnu v sumě 750 miliard eur by se však už se sanací Španělska zřejmě nevypořádal a bylo by nutné ho navýšit.

Brüderle zdůraznil, že dohody o pomoci vyžadují jednomyslnost a nemohou být prosazeny "proti vůli Německa". "Naši daňoví poplatníci nestráví všechno," varoval ministr v narážce na pocit Němců, že se stali "pokladníkem" problematických partnerů.

Brüderle rovněž upozornil, že žádný nástroj úvěrové pomoci se "nesmí stát mechanismem pro transfery", protože je jen prostředkem k získání času na nápravu ekonomických problémů. Ministr vystoupil na křtu knihy bývalého šéfa Svazu německého průmyslu (BDI) Hanse-Olafa Henkela "Zachraňte naše peníze". Henkel v ní například navrhuje rozdělit eurozónu kvůli "rozdílům v mentalitě různých zemí" na severní a jižní část.

Německá kancléřka Angela Merkelová s pomocí Řecku dlouho váhala, což pozorovatelé označovali za projev obav z mínění veřejnosti a strachu z reakce Ústavního soudu, který kdysi podmínil zavedení eura v Německu zákazem finanční sanace jiných zemí. Vláda se nakonec důrazně přihlásila k závazku bránit euro a prosadila urychlenou pomoc Irsku. Berlín však odmítl tlak Francie a některých dalších zastánců centralismu na vytvoření "fiskální unie", jejíž členové by v zájmu eura obětovali suverenitu v ekonomické politice.

Člen rady nezávislých vládních poradců, takzvaných "pěti moudrých", Peter Bofinger v úterý večer prohlásil, že rizika hrozící euru jsou "enormně velká" a Německo se musí po diskusi o nákladech a přínosech rozhodnout, zda chce nést náklady na jeho záchranu, nebo jej nechá padnout. "Pro mě je klíčové, abychom se sami sebe v Německu zeptali, zda chceme mít euro i nadále, nebo ne. Musíme se ptát, zda má pro nás cenu stát za ním," řekl Bofinger v televizi NTV.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist