Jen pár měsíců uplynulo od toho, kdy se psalo o tom, že společná evropská měna zažívá nejhorší období celé své dvanáctileté historie. Tehdy řádila tzv. řecká krize a prognózy hovořily o tom, že v podobném ohrožení jsou další státy jihu Evropy. Nyní se ale problém eurozóny přesunul do Irska, které jako druhý stát eurozóny požádal Brusel o pomoc.
Tu – ve výši 85 miliard eur – celkem bez otálení Brusel s posvěcením členských států schválil. Ale jako předtím u Řecka i nyní se rojí otázky a černé výhledy kolem toho, kdo bude další a zdali se náhodou o krok zase nepřiblížil konec eurozóny.
Zatím její přežití má zajistit okamžitá pomoc nejohroženějším členům, z dlouhodobého hlediska pak vypracování transparentnějších pravidel státních bankrotů. Na tom se shodly hlavní členské státy Německo a Francie, jejichž záměrem je, aby při restrukturalizaci závazků předluženého státu utrpěli ztrátu i soukromí investoři.
Podle nich tento krok z dlouhodobého pohledu povede k odpovědnějšímu chování dlužníků i věřitelů. Krátkodobě však tlak na zadlužené státy vzroste.
Nicméně ani nejmocnější stát jako Německo není stoprocentně přesvědčeno o budoucnosti eura. Spolková kancléřka Angela Merkelová, jejíž země ponese zhruba 30 procent zátěže spojené s chystanou pomocí Irsku, minulý týden ještě před schválením výše pomoci uvedla, že se eurozóna ocitla v situaci, která byla ještě před rokem nepředstavitelná. "Situace s eurem je opravdu velice vážná," prohlásila v Berlíně před zástupci zaměstnavatelských svazů.
Ačkoli Česko není členem eurozóny, tak ponese svůj díl na pomoci Dublinu. Praha totiž Irům poskytne peníze i fond, za jehož závazky ručí Evropská komise svým rozpočtem. "Kdyby se tyto peníze nevrátily, tak by na Česko vycházela zprostředkovaná úhrada ve výši 6,7 miliardy korun," řekl HN ministr financí Miroslav Kalousek. Tato suma odpovídá třem promile celkové částky.
Do seznamu "nemocných mužů" eurozóny se však postupně dostávají další státy. Údajně nejžhavějším kandidátem je Portugalsko, pozornost se upírá na Belgii a třetím do party je Španělsko. A kritický stav státních financí řeší i země dosud platící vlastní měnou, přičemž nejradikálnější krok podniklo Maďarsko.
Kdo z krize vyvázne "bez úhony"? Je nějakým způsobem v ohrožení Česko? Je pumpování peněz do ohrožených ekonomik tím správným řešením?
Na tyto a další otázky odpovídal Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB, který nyní působí ve společnosti Deloitte ČR.
Prosím, omluvte časovou prodlevu při zobrazování vašich dotazů
Online rozhovor
Dobry den.
Existuje nejaky nejaky zpusob jak do budoucna predchazet situacim, kterych jsme neni svedky? Co rizeny bankrot zemi eurozony? Myslite si, ze kdyby takova moznost existovala, byla by lepsi nez financni injekce ze strany EU a IMF. Cim si vysvetlujete, ze i pres vsechny problemy je kurz eura k dolaru blize historickym maximum nez minimum? Predem dekuji za odpoved.
Dobrý den všem a předem díky za otázky.
Na začátek musím říct, že dnešní situace je opravdu složitá a hádet, kam se vývoj vydá dál není opravdu snadné stejně tak jako vidět dobré řešení do budoucna. Proto berte mé odpovědi jen jako jeden z názorů na dnešní komplikovanou situaci.
Díky, LN
nyní k otázce. zdá se být jasné, že kdyby země "zodpovědně hospodařily" před krizí, nebyla by dnešní situace tak dramatická.
do budoucna asi dává smysl, aby v případě, kdy k podpoře zemí budou potřeba gigantické úvěry, existoval mechanismus, který zajistí buďto diskusi o odpuštění části dluhu (což u bohatých evropských zemí zní podivně), nevo alespoň restrukturalizaci dluhu. je tedy dobře takovýto mechanimus dohodnout. Bohužel, tato diskuse o budoucím mechanismu dnes vede k tomu, že finanční trhy tlačí do problémů další země.
Jinak silná pozice eura plyne jednak z toho, že eurozona jako celkem nevypadá ekonomicky hůře než země, ze kterých pocházejí další hlavní měny (resp v mnoha ohledech vypadá lépe). a zatím se potíže týkají "jen" periferních, celkem malých zemí. výhodou existence eura také je, že dopad fiskální krize na reálné ekonomiky je díky měnové unii v případě potíží jednotlivých zemí značně omezený. nevýhodou je, že část krize se z konkrétní země přenáší na celou eurozonu. pokud bude situací jaké té v Řecku a Irsku více, do hodnoty eura se to asi promítne.
Dobrý den,pane Niedermayere.Stále se mluví o finančních problémech:Irska,Portugalska,Špaňelska a možná některých dalších,ale jsou to ekonomiky,které i v historii ekonomicky nijak neoslňovaly.Zachraňovaly se vstupem do EU a dalšímy pobídkami již v minulosti,jen se to jinak pojmenovalo.Proto mě zajímá další vývoj a nejen těchto zemí když zdá se,vše budem dovážet z třetích zemí a v Evropě budem jen spekulovat a užívat si? Děkuji
Máte i nemáte pravdu (dle mého názoru). Jisté je, že třeba Řecko a Portugalsko z příjetí eura benefitovaly, a bohužel promarnily pozitivní stimul s tím spojený. to byla závažná chyba.
Naopak třeba Irsko a Španělsko sami o sobě měli, minimálně v určitých obdobích, velmi dobré domácí politiky.
A aby to bylo komplikovanější, nesmíme zapomenout že před Řeckem se do potíží dostaly evropské země mimo eurozonu - třeba Maďarsko a Rumunsko.
Abych ale odpověděl - pokud si někdo užívá nad poměry, tak ho situace dříve či později dožene, což vidíme třeba v Řecku. Existence eura jem může problém trochu odložit, díky neochoty ministrů financí na tokavouto zemi včas udeřit (sankce přes směnný kurz nefunguje, a toto by ji mělo nahrazovat do jisté míry).
Myslím, že překonání této krize se tolerance k "užívání" sníží.
Jinak zemím nezbývá nic jiného než radikálně reformovat stát a zvýšit konkurenční schopnost zejména poklesem mezd. Reálné to je, o tom není pochyb.
Dobrý den. Myslíte si, že je pravděpodobné,aby němcům někdy v blízké budoucnosti došla trpělivost se sponzorováním nezodpovědných států? Je dnes, ve velmi integrované Evropě, vůbec možné zrušit euro, jaké by to mělo důsledky? Děkuji
odpověd stojí zřejmě ANO a NE. demontáž eura, za rozumných nákladů není podle mne možná ani vystoupením slabých zemí, ani opačně, vznikem supermarky.
Není však vyloučeno, že pokud evropští politici "v tom kancléřku Merklovou nechají", bude situace velmi obtížná a napředvídatelná. myslím, že evropští politici by si měli uvědomit, jak moc je ve hře, a dle toho se chovat.
v tomto pohledu ,myslím, že konání některých našich zástupců ukazuje, "jak by se to nemělo dělat", i když politické body za ně možná získávají.
naštěstí, zatím situace v celé EU nevypadá tak zle, dokumentuje to třeba ochota řada zemí pomoci Irsku bilaterálně.
Dobrý den.
Otázka 1: Jak hodnotíte tuto krizi z pohledu další existence kapitalismu?
Zatímco v minulosti krize znamenala přímou konfiskaci majetku zpravidla širokých vrstev společnosti, dnes znamená konfiskaci jejich budoucích příjmů formou vyšších daní na splátky úroků za dluhy, které způsobila úzká skupina finančního a průmyslového kapitálu.
Otázka 2: Jaký je váš názor na dlouhodobou udržitelnost této podoby finančního systému a kapitalismu?
Otázka 3: Neblíží se současný finanční systém k bodu zhroucení? Myslíte si, že je možné jej neustále sanovat navyšováním objemu FIAT money?
Otázka 4: Jaké jsou příčiny mohutného nárůstu monetární báze od roku 2000 v ČR?
Tyto otázky asi přesahují rámec diskuse, takže jen krátce.
Kontinuální hospodaření s vysokými deficity za udržitelné a hlavně zodpovědné nepovažuji, a nemyslím, že je doménou zastánců kapitalismu. a myslím, že jeho původcem jsou nekvalitní a populistické vlády.
Dnešní finanční systém má řadu slabin, ale návrhy na jeho kompexní "opravu", která by nepodkopala růst ekonomiky, moc jasně nevidím.Ii tak nemyslím, že stojíme na hraně zhroucení a měnový vývoj v ČR mne extrémně neznepokujuje. Má myslím racionální důvody.
Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat kdo je vlastníkem ČNB případně zda je někde dostupná vlastnická struktura. Když jsem na to položil dotaz přímo ČNB nikdo se mi s odpovědí neozval. Jediné co se mi podařilo zjistit je to, že ČNB byla ustavena speciálním zákonem. Jde mi o to zda jsou někajé finanční elity v pozadí ČNB tak jako tomu je v případě FED a BOE. Mám na mysli to zda ČNB spoluvlastní nějací lidé z rodin jako Rothschildovi, Rockefelerovi, Warburgovi atd. jako je to v již zmíněném příkladu.
Díky za odpověď.
Máte pravdu, že jediné, co lze říci, je že ČNB vznikla ze zákona, byla pokračovatelem SBČS jako předlitopadové monobanky, která se poté transformovala do SBČS centrální banky a posléze, po rozdělení státu ČNB.
Analogie by asi byla, že ČNB je něco jako státní podnik, tedy kapitál patří (zřejmě neadresně) státu. co je však podstatné více je to, že zákon určuje konkrétně rozsah nezávislosti ČNB, a také určuje vztah banky a státu. ten se tedy neodvíjí od toho, že kapitál banky je de facto "státní".
případy, kdy centrální banky mají soukromé akcionáře vycházejí spíše s historického kontextu, a nemají vliv na to, jak centrální banky vykonává svěřené pravomoce.
existují modely, kdy finanční podoba centrální banky (bilance) je výrazně omezena, a ta provádí operace stanovené zákonem na účet státu (Kanada). mám zato, že to je dobré a transparentní řešení.
Dobrý den,
zaznamenal jste prosím někde aspoň náznakem, že nynější stanovisko Francie a Německa k zapojení soukromých investorů do pomoci dalším finanční krizí postiženým státům nápadně připomíná prohlášení premiérky Radičové v souvislosti se zapojením SR do pomocí Řecku? Nebyla jedinou, kterou dopředu dokázala vidět správný postup?
Děkuji za odpověď. V.Rychlík
myslím, že hlavním bodem je mít vytvořený plán na tento postup ale s tím, že jeho realizace připadá v úvahu až po roce 2013 (důvody viz výše).
jistě nelze předem určit, kolik by spoluúčast u jednotlivých zemí byla a optimální by bylo, kdyby k této sitaci nedošlo díky rychlému "zmoudření" fiskální politiky.
pro mechanismus je asi klíčové upravení právního postavení státních půjček tak, aby obsahovaly klauzule, které umožní o restrukturalizaci s privátními věřiteli jednat (kolektivní rozhodování věřitelů hlasováním. které existuje u řady soukromých půjček).
dále je otázkou, zda tento mechanismus nebude potřebovat změny některých evropských smluv.
hlavním problémem je, že tak zvanou nesolvencí (situací, kdy stát není sto získat další půjčky a nemá na své výdaje) hrozí díky vysokému zadlužení prakticky všem zemím a proto "pád" jedná země ohrožuje situaci dalších. ČR nevyjímaje.
proto asi dnes, kdy se dluhy států díky krizi zvýšily a tlak na získávání nových půjček vzostl, nezbývá, než myšlenku na toto řešení, které by se některé země díky své lehkovážnosti zasloužily, odložit. mohlo by to vyvolat až dominový efekt.
Dobry den,
V pripade ze by CNB chtela v dusledku extremniho spekulativniho posilovani ceske koruny, ktere by doslo az za uroven konkurenceschopnosti ceskeho prumyslu, pristoupit ke krajnim nastrojum jako je kvantifikovane uvolnovani, jakymi procedurami ci povolenimi by muselo toto rozhodnuti projit? Jake jsou vase nazory na pouziti techto prostredku?
Dekuji.
Osobně si nemyslím, že mnoho nástrojů existuje, a všechny je známe - devizové intervence (které mají omezenou funkčnost a mohou mít značné náklady) a snížení úrokových sazeb (což nestačí, pokud jsou očekávání na posílení kurzu silná).
tak zvané kvantitativní operace tak ja je dělá zřejmě FED nebo BoE (nikoliv ECB) podle mne moc nefungují v tomto smyslu a jsou ekvivalentem "neřízeného snižování krátkodobýcvh sazeb". jejich fungování má smysl tehdy, pokud nefunguje finanční systém, ale pak je jejich cíl jiný než oslabit kurz a jsou obcvykle sterilizované (což dělá dle mého názoru ECB).
posledním momentem je určitá kapitálová kontrola, ale to není nástroj, který lze zavést operativně (zapnout a vypnout) a pracovat s ním na úrovni jedné země.
Dobrý den,
EU má velkou rezervu ve vzdělání. Na jedné straně spousta nezaměstnaných a ma straně druhé dostatek volných míst ve specializovaných oborech. Kde je chyba? V politicích, lidé jsou pohodlní a nechtějí se učit a nebo je to úplně jinak.
U nás je jasným důvodem extenzivní a neřízený vývoj v oblasti státem financovaného vzdělání a akceptace výzamného poklesu kvality. tento vývoj trvá už řadu let a třeba diskuse o státních maturitách dle mého názoru ukazuje, k jak velké devastaci v oblasti přemýšlení o tomto a pohledu na kvalitu vzdělání u nás došlo.
a není vyloučeno, že v oblasti vysokých škol není problém menší než u škol středních.
dalším foktorem je někdy zejména levicí vyvolávaný pocit, že "stát se o lidi postará". to pak nevytváří na mladé lidi určitý tlak, aby při volbě vzdělání zvažovaly, jaká bude mít tato volba pro jejich další život, respektivě uplatnění ve společnosti.
Dobrý den,
jaký má ČNB odhad na rok 2011? Díky letošní špatné úrodě, půjdou ceny potravin nahoru. Jak se to projeví na inflaci?
Pro rok 2011 slibují politici vyšší ceny, daně, propouštění. Asi přibude spousta nesplacených úvěru. Zvládnou to české banky?
Jako člevět již léta fungující mimo ČNB vím jen to, co je publikováno.
Velmi nízký odhad růstu pro rok 2011 (tuším 1,2%) reflektuje některé vámi zmíněné faktory a vliv, který na makro čísla má bublina solárních elektráren.
osobně doufám, že nakonec se dostaneme k číslu lepšímu, ale jistotu pochopitelně nemám.
Pomalý růst bankám pochopitelně nepomáhá, ale sice pomalé, ale viditelné oživení ekonomiky není zas tak špatné. spíše než na stabilitu očekávám tlak na zisk.
Dobry den,
nakolik je podle Vas udrzitelny system, ktery funguje nyni - tj. clenove menove unie pres nove uvery financuji stale se objevujici nove hrisniky (aktualne recko & irsko, vyhledove casovane bomby jako portugalsko, spanelsko,..), pokud se ekonomika eurozony bude drzet na podobnych cislech jako dnes jeste dalsi 2-3 roky? Jak dlouho, myslite, bude za takovych podminek trvat ochota kupovat statni obligace na financovani sanace eurozony? Jak se zachova nemecko, francie ci britanie, kdyz se jim tyto sanacni pujcky zacnou neumerne zdrazovat?
Diky za odpoved
Částečně jsem odpověděl, a je pravda, že země nejen eurozony, ale celé EU (resp. průmyslových zemí s pár vyjímkami) jsou zcela závislé na nových půjčkách ve velkém rozsahu (viz včerejší text v HN, kde jsou odhady uvedeny).
je tak trochu v zájmu všech, aby se krize nevymkla kontrole, protože pak se nemusí zastavit před nikým, včetně třeba Francie (pomalý růst, vysoký dluh) nebo i naší země (naše potřeba nových půjček se měří na miliardy týdně).
myslím, že pád nějaké relevantní země by mohl vyvolat něco, co by bohužel bylo mnohem dražší než dnešní politicky a někdy i morálně sporné záchranné balíky (to platí o řecku, ne tolik o irsku).
a čím dříve se politici shodnout na tom, jak dál a nebudou ten postup zpochybňovat, tím dřív se může situace uklidnit a vzniknout čas jak na razantní zlepšení fiskálních politik tak i plán, jak lépe řešit krize v budoucnosti.
Dobrý den,
když si odmyslíme, že půjčky nejvíce ohrožených zemím (dlužníkům) půjčují taky zadlužené státy, tak se ptám, co říkáte skutečnosti, že tyto země dostanou půjčku za stále vyšší úrok. Jakoby tedy se jim nechtělo pomoci, nýbrž je definitivně zničit. Kdo je podle vás větší pig?
Zdraví Pavel Šimon z Jeseníku
vzhledem k tomu, že by bylo lépe, kdyby si země "pomohly samy" a také, že půjčky jsou rizikové nejen politicky ale i ekonomicky, zdá se mi, že sazby kolem 5-6% jsou odpovídající. vytvářejí také pro vlády těch zemí, které půjčky dostanou, je po zlepšení situace nahradit půjčkami "normálními".
proto toto řešení za problémové nepovažuji a v minulosti se osvědčilo.
Dobrý den,
1. Časová řada 2000-2010 vývoje kurzu EUR v.CZK ukazuje na cca. 30%pokles hodnoty Eura - myslíte si, že euro tenduje ke své přirozené hodnotě z důvodu jeho počátečního výrazného nadhodnocení a do budoucna bude oscilovat kolem této potencionální přirozené hodnoty, nebo je to důsledek toho, že euro bylo a nadále je projektem čistě politickým bez ekonomické racionality s 0 hodnotou a trhy přijatý platební ekvivalent pouze jako zdroj spekulativního zisku?
2. Nemyslíte si, že by návrat k původním měnám zemí Eurozony byl ekonomicky přijatelnější (racionálnější) a prospěšnější pro země Eurozony, protože náklady tohoto počiny by byly mnohem nižšší než náklady, které a)byly vynaloženy na uvedení eura do oběhu a na trh, b)jsou vynakládány na udržování již tak dosti nadhodnocené hodnoty?
3. Nemyslíte si, že euro bylo už od samého začátku odsouzeno k zániku?
1. obvykle spíše říkáme, že koruna výdši euru posílila, což souvisí s konvergenčním procesem naší země :-) a je to tak zcela vpořádku, pro náš vývoj by byla postupná apreciace koruny optimální, z hlediska infalce i nepřehřívání ekonomiky. problém jen předsatvovaly vskutku nemalé výkyvy kolem trendu.
2. Nemyslím, myslím, že měnová unie (nebo celkem rigidní systém kurzů, jako byl před její existencí) je faktickou podmínkou pro existenci jednotného trhu. kompetitivní devalvace by jej dříve či později zlikvidovaly. také výkyvy volně plovoucích kurzů by podle mne v Evropě růlst dále zkomplikovaly.
pokud neberete tento argument, pak dalším probléme je, jak by se hypoteticky měla eurozona rozpojit. já osobně přijatelnou cestu nevidím. analogie se situaci ČSFR v roce 1993 nefunguje, díky libaralizaci trhů a obrovským kapitálovým tokům.
na místo devalvace tedy země s problémy musí snížit ceny jinak, díky poklesu mezd. praxe ukazuje, že to není problém a je to více fér než třeba transfer od střadatelů k dlužníkům, který devalvaci obvykle následuje.
3. nemylsím si to. to, že euro je politický projekt je v pořádku, kdo jiný by měl být jeho tvůrcem a nositelem. to neznamená, že nedává ekonomicky hluboký smysl.
dnešek je však důsledek selhání evropských politiků (včetně našich) jak v oblasti domácí fiskální politiky, tak ve vynucování dohodnutých pravidel v EU
Dobrý den. Nebylo by lepší v aktuální situaci udělat zkrátka nějakou velkou tlustou bolestnou čáru, jakou byly např. kontroverzní měňové reformy v 50tých létech, či poválečné roky, než se trápit s dluhy, které s ohledem na jejich výše celé nikdo nikdy nesplatí?
Nebu vy osobně snad věříte, že někdy Řecko (nebo i ČR) své dluhy splatí?
Nemyslím, že většina průmyslových zemí může rychle dluhy splatit. mohou je však snižovat a být bez problémů sto je servisovat (platit úroky a obnovovat půjčky).
chce to jen 3 věci:
1. provést nutné reformy
2. být je sto komunikovat
3. neměnit politiky po každých volbách
snad dnešní krize donutí politiky toto respektovat.
jak jsem uvedl, tlustou čáru si nedovedu předstvit. třeba jen proto, že nesplacení dluhu má dopad na finanční sektor, což má dopad na ty, kteří v něm mají peníze. a důsledky velkého nesplacení státních dluhů si tak asi dovedete představit.
Dobrý den.
Jak se jako bývalý viceguvernér ČNB díváte na její roli v otázce politického rozhodnutí o přijetí Eura. Měla by se ČNB k takovému rozhodnutí vyjadřovat či dokonce zasílat doporučení vládě, jakým způsobem revidovat vztah ČR k primárnímu právu EU?
Souvisí tato politizace s pravomocí prezidenta jmenovat členy bankovní rady?
(Pamatuji si doby, kdy Václav Klaus sám ostře kritizoval politizaci ČNB. Například v archivu ČT Debata s Otou Černým o "Klausových ekonomických balíčcích".)
Pokud je pravda, že to byla ČNB, kdo otevřel diskusi o opt outu, tak mne to velmi překvapuje a nemyslím, že to spadá do kompetence ČNB.
Z ekonomického pohledu mám zato, že i nadále existují velmi silné důvody uvažovat o vstupu do eurozony, a vzhledem k tomu, že proces trvá nejméně 3 roky, dnešní krize v tomto není moc relevantní. pevně věřím, že až bychom činily závěrečné rozhodnutí zda vstoupit či ne, bude situace více jasná a rozhodnutí umožní.
jinak schopnost našich politiků oslabovat ekonomickou stránku naše členství v EU a posilovat svůj ideologických pohled mne věru neděší.
na další otázku vám neodpovím, ale můj názor je asi jasný :-)
dobry den
mohu vas poprosit o vas nazor na kurz americkeho dolaru k ceske korune v horizontu 3,6, mesicu mockrat dekuji
a preji pekny den
honza
moc rád bych, ale netuším.
otázku lze ale rozložit do kurzu
Kč k Euru - zde, odhládnu-li od výkyvů, bych to bez eskalace fiskální krize (což by asi mělo vliv na Kč negativní - viz stress test ČNB) spíše viděl na mírné posilování, neb naše fundamentals jsou slušné a snaha vlády refrmovat v kontextu EU nadprůměrná
Euro k USD - i přes špatnou reputaci USA bych nebyl zas tak moc negativní, je to přece jen celkem efektivní a flexibilní ekonomika. komplikace může způsobit snaha amarické administrativy "nakopnout" růst za každou cenu....
takže se omlouvám, moc jsem nepomohl...
Dobrý den, rád bych se zeptal, v jakém časovém horizontu by bylo nejlepší pro českou republiku přijmout společné euro???Můžete mi prosím nastínít půlroční vývoj koruny vůči euru???Děkuji za odpovědi, zdraví kustak
O kurzu jsem psal.
A k euru, s určitou nadsázkou bych řekl, že více relevantní než diskuse o opt outu mi připadá sice poněkud extrémní, ale argumenty zdůvodnitelný názor, že bychom se o přijetí eura měli začít snažit co nejdříve. a to i dnešní situaci.
první teoretický termín je leden 2014, který díky zvolenému tempu fiskálních reforem je asi neraálný, ale o rok později je to zcela reálné.
v tomto případě bychom případné kroky činili v roce 2011, ale definitvní rozhodnutí by padlo v polovině roku 2014. do té doby musí být jasno, jak je problém některých mechanismů eurozony vyřešen.
Čínská a indická ekonomika se přehřívá, Filipíny, Thajsko, Singapur jsou v záporu, Jižní Kora, Taiwan, Indonesie zpomaluje, dluhy dohání Španělsko, Itálii, Portugalsko, Irsko není schopno splácet své dluhy, Řecko bude potřebovat další přísun peněz, v Austrálii právě praská realitní bublina, americký trh s korporátními dluhopisy zkolaboval, všechny státy vymýšlejí a uvalují na své občany a podnikatele nové a nové daně, zatímco vymýšlejí nové a nové podpory v nezaměstnanosti a sociální nouzi... Není to všechno signálem, že rok 2011 bude rokem globální ekonomické krize dříve nepoznaných rozměrů?
Jistě že věci je možno vidět velmi, velmi černě :-) ale já jsem zatím celkem optimistou.
Dobry den,
Jak vidite vyvoj kurzu EUR/USD v r. 2011 a vyvoj kurzu CZK k obema temto menam?
Dekuji.
už jsem komentoval výše....
Dobré odpoledne,
Rád bych se zeptal, jak vydíte policko-ekonomickou situaci zemí evropské 27, a hlavně ty pro naší ekonomiku nejdůležitější. Zdá se mi, že Evropská unie žádné řešení nepřináší, ale jediné co přináší je jen oddálení těch největších problémů. Balík 440 mld. euro pomalu vysychá. Kde chce brát unie peníze potom? Zavedou se snad další daně, které budou dál ožebračovat daňové poplatníky, kteří budou platit za politické chyby nashromážděné v průběhu posledních 20-30 let v cizích zemích? A co vyrovnaný rozpočet? Přijde mi to celé jako velká iluze. Pokud chtějí země splácet úroky a dluhy zároveň, dá se to dělat bez toho, aby ožebračovali daň. poplatníky za své vlastní chyby? A poslední otázka. Nepřijde Vám, že od započetí krize a státních politik podléhajícím politikám evropským tudíž udržování demotivujícího sociálního systému nebudeme naše národní společnost jen chudnout? Občas tak přemýšlím, jaký by byl ekonomický vývoj, kdyby se ČR zaměřila především na trhy Číny a Ruska. Shodou okolností minimálně zadlužených zemí.
především si nemyslím, že je jakkoliv možné rychle a ve velké míře reorientovat naši ekonomiku na země typu Ruska či Číny, a obávám se, že by to naši stabilitu ani výkonnost nezlepšilo.
nevidím pro nás jinou budoucnost než v rámci Evropy, a pokud by došlo k dezintegraci EU a pádu volného trhu, škoda by pro nás byla enormní.
o první částu otázky jsem psal již výše. problém je primárně nezodpovědná fiskální politika zemí, doplněná nezodpovědností při prosazování dohodnutých pravidel pro koordinaci politik (které plně respektují svonodu rozhodování států).
takže si nedovedu představit pro nás výhodnější řešení, než aby tuto krizi Evropa "ustála". a ač to zní politicky extrémně nepopulárně, i naše země by se na tom měla podílet.
nejen z pragmatických důvodů, ale také proto, že zmíněná selhání se naší zemi vůbec nevyhnula...
možná tedy než hledat návod na to, jak se k dnešní situaci postavit v Haškově Švejkovi bych se inspiroval u některých zemí EU v pragmatismu a vysoké kompetenci jak při domácích reformách, tak i v postoji k EU.
Dobrý den, osobně si myslím , že krize nemůže skončit, jelikož výroba se úspěšně přesouvá do Asie, a to včetně těch jednodušších výrob. Jenže mám pocit , že i v Evropě bychom měli myslet , že ne všichni lidé jsou vědci , inženýři a doktoři a že s odchodem těchto výrob hromada lidí se ocitá bez práce na sociálním dně a jsou zapotřebí prostředky státu pro tyto lidi. Nebylo by jednodušší zavést ochranná opatření a hrát si v Evropě , případně spolu s USA na samostatném ,,písečku,,.
Nemyslím, velká část naší - tedy evropské ekononiky má velký prospěch z otevřenosti globálního obchodu. Jisté je, že Evropa v některých výrobách konkurenci ztrátcí, ale posun k těm, které zde dávají smysl, plynule probíhá. podstatný je i sektor služeb.
i když to tedy s evropou dnes moc skvěle nevypadá, nebyl bych tak velký pesimista, za předpokladu, že proběhnou potřebné reformy. to, co se před lety odehrálo v Německu s dnes má obrovsky pozitivní dopady na tamní ekonomiku, to dobře ilustruje.
Dobrý den,
proč se podle Vás EU brání monetarizaci dluhu (v podstatě zaplacení dluhů vlád natištěním peněz) a takto zvýšení inflaci, což by mělo za následek snížení eura a zvýšení konkurenceschopnosti problémových zemí jako je Řecko? Sice by to mělo za následek reálné snížení úspor, ale v případě deflace a státních bankrotů budou nakonec tratit všichni. Z devalvace eura by nakonec profitovali v podobě vyšší konkurenceschopnosti všechny evropské státy.
Děkuji
ML
Nejsem fanda do této teorie. takto zvýšená inflace by výrazně zpomalila růst na mnoho let.
kromě toho, ona inflační cesta funguje jen tehdy, když je inflace neočekávaná a jednorázová. jinak dojde k reakci úrokových sazeb, které efekt do velký míry ofsetují. proto ani nemyslím, že tento koncept se dá snadno realizovat jinak než na papíře.
navíc dám možnost vládám tiskout peníze na krytí dluhu si již mnohorát vymstilo, a hledat argumenty, proč by to ted fungovalo není snadné.
navíc, kdyby totu cestu volili, k žádné kompetitivní devalvaci nedojde, dojde jen ke spírále devalvace - inlflace.
proto bych asi spíše než hledání zdánlivě bezbolestných řešení si ty reformy "poctivě odpracoval", ve smyslu, jak jsem psal výše.
tím bych dnes skončil, díky ihned za možnost na on line být a vám všem za výborné otázky. a prosím o tolaranci chyb, které kromě "faktických omylů", kterých se pochopitelně občas dopouštím, plnuly ze snahy stihnout co nejvíce odpovědí.
S pozdravem LN
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
