Jen pár měsíců uplynulo od toho, kdy se psalo o tom, že společná evropská měna zažívá nejhorší období celé své dvanáctileté historie. Tehdy řádila tzv. řecká krize a prognózy hovořily o tom, že v podobném ohrožení jsou další státy jihu Evropy. Nyní se ale problém eurozóny přesunul do Irska, které jako druhý stát eurozóny požádal Brusel o pomoc.
Tu – ve výši 85 miliard eur – celkem bez otálení Brusel s posvěcením členských států schválil. Ale jako předtím u Řecka i nyní se rojí otázky a černé výhledy kolem toho, kdo bude další a zdali se náhodou o krok zase nepřiblížil konec eurozóny.
Zatím její přežití má zajistit okamžitá pomoc nejohroženějším členům, z dlouhodobého hlediska pak vypracování transparentnějších pravidel státních bankrotů. Na tom se shodly hlavní členské státy Německo a Francie, jejichž záměrem je, aby při restrukturalizaci závazků předluženého státu utrpěli ztrátu i soukromí investoři.
Podle nich tento krok z dlouhodobého pohledu povede k odpovědnějšímu chování dlužníků i věřitelů. Krátkodobě však tlak na zadlužené státy vzroste.
Nicméně ani nejmocnější stát jako Německo není stoprocentně přesvědčeno o budoucnosti eura. Spolková kancléřka Angela Merkelová, jejíž země ponese zhruba 30 procent zátěže spojené s chystanou pomocí Irsku, minulý týden ještě před schválením výše pomoci uvedla, že se eurozóna ocitla v situaci, která byla ještě před rokem nepředstavitelná. "Situace s eurem je opravdu velice vážná," prohlásila v Berlíně před zástupci zaměstnavatelských svazů.
Ačkoli Česko není členem eurozóny, tak ponese svůj díl na pomoci Dublinu. Praha totiž Irům poskytne peníze i fond, za jehož závazky ručí Evropská komise svým rozpočtem. "Kdyby se tyto peníze nevrátily, tak by na Česko vycházela zprostředkovaná úhrada ve výši 6,7 miliardy korun," řekl HN ministr financí Miroslav Kalousek. Tato suma odpovídá třem promile celkové částky.
Do seznamu "nemocných mužů" eurozóny se však postupně dostávají další státy. Údajně nejžhavějším kandidátem je Portugalsko, pozornost se upírá na Belgii a třetím do party je Španělsko. A kritický stav státních financí řeší i země dosud platící vlastní měnou, přičemž nejradikálnější krok podniklo Maďarsko.
Kdo z krize vyvázne "bez úhony"? Je nějakým způsobem v ohrožení Česko? Je pumpování peněz do ohrožených ekonomik tím správným řešením?
Na tyto a další otázky odpovídal Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB, který nyní působí ve společnosti Deloitte ČR.
Prosím, omluvte časovou prodlevu při zobrazování vašich dotazů
Online rozhovor
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist