Ruská ekonomika míří do propasti, podobá se sovětské, tvrdí bankéři

Ruská ekonomika stále více připomíná sovětskou a nynější stabilita je jen zdání. Uvedl to vlivný ruský bankéř Pjotr Aven, jehož slova v pondělí citoval hospodářský list Vedomosti pod titulkem "Cesta do propasti".

"Ekonomicky se opět vracíme k sovětským časům: když Michail Gorbačov přišel k moci, země měla obrovské rezervy, nízký dluh a vysoké ceny ropy. Ale za tři-čtyři roky peníze skončily a objevil se obrovský zahraniční dluh," upozornil šéf největší soukromé banky Alfa.

Vláda věří, že stát je efektivnější

I ruský státní rozpočet podle bankéře stále více připomíná rozpočet Sovětského svazu. Výdaje na sociální programy vzrostly tak, že by cena ropy musela činit už 100 dolarů za barel, aby se hospodaření státu obešlo bez schodku, ačkoliv ještě v roce 2007 stačilo 20 až 30 dolarů za barel.

Situace podle Avena nutí stát ke zvyšování daní z podnikání, zatímco růst státních výdajů roztáčí inflaci. Tyto faktory spolu s nízkou úrovní konkurence, korupcí a nedokonalým právním systémem zhoršují podnikatelské prostředí a perspektivy hospodářského růstu. V důsledku investoři převádějí svá aktiva na jiné trhy s větším potenciálem růstu.

V Rusku však stát stále věří, že je s to správně určovat efektivní odvětví pro investice a že státní banky jsou efektivnější než soukromé a polostátní velké firmy vytěsňují soukromého podnikání z trhu. Aven vybídl vládu ke změně: "Prioritou se musí stát růst investic, jinak Rusko přijde o své místo ve světě."

Rozpočet jak za SSSR

Aven původně hovořil pro Financial Times, nicméně jeho názory sdílejí i další bankéři, které Vedomosti oslovily. Struktura ruského rozpočtu podle šéfa banky MDM Olega Vjugina připomíná sovětský rozpočet z druhé poloviny 70. let, kdy výdaje byly výrazně posunuty ve prospěch sociálních a vojenských. Tyto dvě položky jsou největší i dnes.

 V roce 2011 stát utratí na sociální sféru tři biliony rublů (27,7 procenta výdajů rozpočtu) a na obranu 1,5 bilionu (14,1 procenta) a v roce 2013 tyto ukazatele vzrostou na 3,5 bilionu (28,2 procenta) a 2,1 bilionu (16,4 procenta).

Podle šéfky analytiků BNP Paribas Julije Cepljajevové se rozpočet v roce 2007 obešel bez schodku při ceně ropy 35 dolarů za barel, zatímco v roce 2008 při 60 dolarech. Loni vláda podpořila protikrizová opatření dvěma biliony rublů, takže rozpočet se stal deficitním (5,9 procenta při ceně ropy 61 dolarů za barel). Letos se zvýšil transfer peněz na penze z 800 miliard na dva biliony. "Pokračujeme v žití nad poměry," dodala.

Není tak zle, oponuje Putinův mluvčí

Struktura sovětské a ruské ekonomiky se však podle sociologa Jevgenije Gontmachera liší - podíl dovozu byl v SSSR nižší. Na trhu tak sice byly nedostatky, ale existovala výroba oděvů a spotřebního zboží. Ruská ekonomika je naopak závislá na dovozu. Avenovo znepokojení lze pochopit, protože stejně jako za sovětských dob se ruská ekonomika vyznačuje neefektivní výrobou a degraduje vinou korupce a slabé konkurence.

"Skutečně se stále více centralizujeme a závisíme na ropě a státní regulaci," míní i předseda podnikatelského sdružení Boris Titov.

Úřady znepokojení sdílí a i proto byly vyhlášeny plány rozsáhlé privatizace do roku 2015, uvedl prezidentův poradce Arkadij Dvorkovič. Podle mluvčího premiéra Vladimira Putina Dmitrije Peskova je sice Aven výborný ekonom, ale problémy nejsou kritické - a když během krize stát při záchraně bank a podniků zvětšoval svůj podíl v ekonomice, nikdo nenaříkal. I Avenovo úspěšné podnikání svědčí, že "vše není tak strašné", upozornil Peskov s tím, že orientace rozpočtu na sociální účely byla a zůstane hlavní prioritou Putinovy vlády.

Ani podle bankéře Vjugina se státní politika nejspíše nezmění. Problém nevyřeší ani ohlášená privatizace, protože prodávat se budou jen menšinové balíky akcií a cílem není snížit podíl státu v ekonomice, ale získat dodatečné příjmy pro rozpočet.