Kalousek: Česko by mohlo pomoci zadluženým zemím z rezerv ČNB

Česko by mohlo za určitých podmínek zvýšit svůj příspěvek do Mezinárodního měnového fondu (MMF). Novinářům to v úterý v Bruselu po jednání ministrů financí EU řekl český ministr financí Miroslav Kalousek. O možném navýšení příspěvků členských států fondu se spekuluje v souvislosti s krizí v eurozóně, která by v budoucnosti mohla potřebovat více finančních prostředků a MMF by mohl být jedním z případných zdrojů.

Kalousek řekl, že si navýšení příspěvků umí představit, ale jen v případě, že by to nebyla přímá platba. Jedinou možností je vyhrazení devizových rezerv České národní banky, ale centrální banka by s tím musela souhlasit. "Umím si to představit operací, kterou už jsme jednou učinili. To znamená, že došlo k deponování devizových rezerv České národní banky k Mezinárodnímu měnovému fondu, to byla ona miliarda eur," uvedl Kalousek.

Připomněl tak situaci z loňského roku, kdy ČNB půjčila MMF jednu miliardu eur (asi 25,1 miliardy Kč) na boj s hospodářskou krizí. Částka přitom byla podílem na balíčku jednoho bilionu dolarů, na němž se země G20, tedy největší ekonomiky světa, dohodly v dubnu 2009 v Londýně.

Podle Kalouska pro Česko nejsou podobné příspěvky problémem, protože v podstatě nemají přímý dopad na státní rozpočet. "Tady jsou potom náklady pro státní fiskál pouze v rozdílu úrokové míry mezi tím, když Česká národní banka má ty depozita uložena v tržním prostředí a u Mezinárodního měnového fondu, protože tam je jistý mírný rozdíl v úrocích," dodal český ministr financí.

V případě, že by příspěvek měl mít podobu přímé platby, Česko by jej ostře odmítlo.

"Kdybychom měli participovat přímou platbou, tak v tuhle chvíli si neumím představit, kde bych ty peníze vzal," uvedl Kalousek. Podle něj je nicméně zvýšení příspěvků členských států do MMF jednoznačně lepší řešení krize v eurozóně, než případné vydávání společných evropských dluhopisů, jejichž vznik zatím neúspěšně navrhuje šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti.

EU umožní odečíst z rozpočtu náklady důchodové reformy

Evropská komise chce povolit zemím Evropské unie, aby si mohly odečíst z vlastního rozpočtu náklady na penzijní reformu. Původně mělo být odečítání jen částečné, což se nelíbilo novým členským států EU, které již reformy provádějí, nebo je plánují. Se současným návrhem jsou Češi spokojeni, informoval novináře po jednání Kalousek.

"Komise předložila kompromisní návrh, který plně vyhovuje záměrům České republiky. Upozorňoval jsem spíše na metodický než na finanční problém. Pokud použijeme pro účely penzijní reformy mimořádné a neopakovatelné příjmy prodejem některých aktiv, tak nezvýšíme dluh ani o korunu, nicméně v metodice ESA 95 se nám to započítá jako dluh," uvedl Kalousek.

Kdyby chtěl stát hypoteticky na financování důchodové reformy v současnosti využít dividendy energetické společnosti ČEZ, nemůže je započítat mezi příjmy, ale musí je naopak započítat mezi výdaje. To by ovšem zvýšilo rozpočtový schodek ČR a země by se tak mohla teoreticky ocitnout blíž k porušení unijních rozpočtových pravidel.

"Prosili jsme, zda by v takovémto případě, když nebude navýšen dluh, byla ta věc zohledněna, aniž by bylo zahájeno řízení o nadměrném schodku, protože to není schodek skutečný, ale jenom účetní," popsal Kalousek.

Komise nakonec stížnostem Česka a několika dalších vyhověla. Navrhuje, aby vlády mohly náklady odečíst, pokud nebudou zvyšovat celkový dluh země. Ten by v EU neměl překročit hranici 60 procent HDP, přičemž Česko se pohybuje kolem 40 procent HDP. Podle Kalouska navíc česká vláda nehodlá využít žádných opatření, která by dluh zvyšovaly. "A protože mi v takovém případě uvažujeme pouze o těch operacích, které nezvýší dluh vůbec, tak nám to zcela vyhovuje," řekl.