Prohraná arbitráž s ČSOB: Kalousek podá trestní oznámení na členy Zemanovy vlády a další "viníky"

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nařídil na základě prohrané arbitráže s ČSOB podat trestní oznámení na všechny členy bývalé vlády Miloše Zemana s výjimkou ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, na tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského a na konkurzního správce zkrachovalé IPB Petra Staňka. Důvodem je nevýhodná smlouva s ČSOB o převodu IPB, která vedla k prohře státu a zaplacení necelých dvou miliard korun. Ministr to řekl na čtvrteční tiskové konferenci, den po zveřejnění zprávy o verdiktu.

Bývalý premiér Zeman v reakci upozornil, že převod IPB na ČSOB se uskutečnil už před deseti lety. "Vzhledem k tomu, že se jedná o událost, která se odehrála přibližně před deseti lety, měli všichni následující ministři financí, a nejenom oni, pokud nesouhlasili s tehdejším postupem, dostatečné možnosti, aby urovnali vztahy s ČSOB," řekl na dotaz ČTK Zeman. "Jestliže tedy ministerstvo financí prohrálo spor s ČSOB, mělo by zpytovat svoje vlastní svědomí, a ne se klukovsky odvolávat na událost, která se stala před deseti lety," dodal někdejší předseda vlády.

Podobně reagoval i úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Jestliže Miroslav Kalousek podává trestní oznámení na Zemanovu vládu za sanaci IPB, měl by ho podat především na vlády ODS, KDU-ČSL a ODA, které IPB přivedly ke krachu a umožnily její divokou privatizaci. Zemanova vláda na sebe sanací IPB vzala hříchy Klausovy nepovedené transformace, stejně jako vlády ČSSD až do roku 2006 splácely transformační náklady chybných rozhodnutí z 90. let," uvedl v tiskové zprávě zaslané ČTK Sobotka.

Kalousek: Nárok banky bude uhrazen

Stát prohrál u pařížské arbitráže spor o 33,3 miliardy korun, které ministerstvo financí požadovalo od ČSOB za údajně neoprávněné obohacení se při převzetí zkrachovalé IPB v roce 2000. Zároveň Kalousek uvedl, že nárok banky na proplacení pohledávky za 1,6 miliardy korun a dalších nákladů spojených s úroky a náklady na soudní spor, bude uhrazen a již vydal příkaz, aby se tak stalo. "Česká republika je právním státem a svůj závazek vyplývající z verdiktu dodrží," uvedl Kalousek.

Jako druhý důsledek verdiktu uvedl ministr financí, že by první pracovní den Nového roku měla být zveřejněna smlouva s japonskou bankou Nomura. S tou se stát dlouho přel o desítky miliard korun, aby se s ní nakonec v roce 2008 dohodl na ukončení sporů a zaplatil zhruba 3,6 miliardy korun. Podrobnosti této dohody však tehdy odmítl zveřejnit s odůvodněním, že by mohly ovlivnit další arbitrážní řízení. "Tyto důvody však nyní padly a proto budou tušímže 3. ledna na webu ministerstva zveřejněny detaily tehdejšího transparentního rozhodnutí Topolánkovy vlády."

Konec mnohaleté bitvy

Posledním arbitrážním verdiktem tak skončila pro největší tuzemskou banku několikaletá právní bitva. Na základě získaných státních záruk totiž ČSOB v roce 2002 převedla na tehdejší Českou konsolidační agenturu (ČKA) mimo jiné i dluh společnosti J.Ring vůči bývalé IPB, který ČSOB zdědila.

Šlo o mechanismus, který dával ČSOB nárok vrátit nevymahatelné pohledávky a inkasovat za ně na základě státních garancí peníze. V případě J.Ring tak ČSOB získala 1,6 miliardy korun. Jenže ČKA pohledávku bance vrátila s odůvodněním, že dluh špatně spravovala. ČSOB musela následně ČKA peníze vrátit. Nárok na uplatněné garance začala poté uplatňovat u pařížského arbitrážního soudu.

"Soud konstatuje, že to sice tak je (pohledávka byla špatně spravována), ale smlouva podepsaná v roce 2000 ČSOB takový komfort umožňuje. Smlouva vůbec nezavazovala ČSOB spravovat ta aktiva řádně, nijak ji nemotivovala k minimalizaci ztrát. Naopak při jakékoliv maximalizaci ztrát mohla být ČSOB zcela klidná, neboť to vše vždy zaplatil daňový poplatník,"  uvedl Kalousek.

Ministerstvo financí se v reakci na požadavek ČSOB rozhodlo postupovat protinávrhem - za to, že se banka údajně neprávem obohatila na převzetí IPB, po ní požadovalo 33,3 miliardy korun. Částka měla podle ministerstva představovat rozdíl mezi hodnotou IPB v době, kdy ji ČSOB přebírala, a tím, kolik český stát zaplatil za její očištění.

Výši hodnoty zkrachovalé banky již předtím vyčíslil navíc londýnský tribunál, u kterého Česká republika prohrála arbitráž s Nomurou. Více než 33 miliard korun měla podle ministerstva financí náležet právě českému státu. Pařížský rozhodčí soud dal i zde České republice za pravdu, žádané odškodnění ale přiznal ČSOB. Důvodem jsou smluvní podmínky, které před 10 lety podepsala Zemanova vláda.

Stát podle Kalouska podepsal smlouvu tak, že státní záruka je dodnes naprosto neomezená. I když už suma, kterou Český stát v kauze IPB zaplatila, přesáhla částku notifikovanou v Bruselu, musí dál platit a nemá právo žádat zpět kladnou hodnotu IPB, protože se jí ve smlouvě vzdala.

Podle pařížského tribunálu jsou čistá hodnota aktiv a poskytnutá záruka dvě růszné věci, konstatoval Kalousek. "Tedy jakékoli kladné hodnoty se stát tehdy podepsanými smluvními podmínkami zcela vzdal," dodal Kalousek.