Podpora obchodu
Estonští politici doufají, že přijetí eura podpoří zahraniční obchod. Předpokládají, že vzroste důvěra investorů vůči této malé pobaltské zemi, která se podílí na ekonomice celé eurozóny pouhými 0,2 procenta a je jejím nejchudším členem.
Obavy ze zdražování
Estonci se obávají, že se ztrátou estonských korun se neodvratně dostaví zdražování. Podezírají obchodníky, že nyní budou veškeré ceny zaokrouhlovat nahoru. Země se přitom zotavuje z krize, v roce 2009 klesla tamní ekonomika o 14 procent.
Dluhová krize
Estonsko je prvním postsovětským a teprve třetím východoevropským státem, který přijal euro - po Slovinsku a Slovensku. Ve chvíli, kdy zažívá otřesy celá eurozóna, se Estoncům nelíbí vyhlídky na možnou pomoc zadluženým státům eurozóny.
Eurozóna
330 milionů
s přistoupením 17. státu, subtilního Estonska o 1,3 milionu obyvatel, se stává euro společným platidlem už pro 330 milionů Evropanů.
Evropští politici nabídli optimistické novoroční přípitky, ekonomové vážně míněné obavy o osud eurozóny. Mezi optimisty se zařadil estonský premiér Andrus Ansip, který si po silvestrovské půlnoci jako jeden z prvních obyvatel baltské země vybral z bankomatu nová eura. Malé Estonsko se stalo 1. ledna už 17. zemí, ve které se platí eurem. To je po hodně dlouhé době první pozitivní zpráva nějak související se společnou evropskou měnou.
Kurz eura zahájil nový rok v asijském devizovém obchodování poklesem. Evropská měna v něm ztratila většinu pátečních zisků. Dobrou záminkou k novému výprodeji se podle obchodníků stala zpráva britského listu The Daily Telegraph, podle níž by evropský trh dluhopisů mohl v příštích měsících zažít novou vlnu krize. Analytici ale upozorňují, že kvůli velmi slabému obchodování nemají pohyby kurzů příliš velkou vypovídací schopnost.
Estonci nastupují na"nepotopitelnou loď Euro". Budou nadlouho poslední - čtěte ZDE
Stát bez bankovek? Možné by to bylo. V technologicky vyspělém Estonsku - čtěte ZDE
Převažují obavy. Ekonomové upozorňují, že nerovnováhy mezi jednotlivými státy eurozóny jsou příliš velké. Už na jaře očekávají další krizi. Dvě velké ekonomiky, Španělska a Itálie, totiž budou muset získat nové dluhopisy ve výši 400 miliard eur. To může způsobit další otřesy na trzích s dluhopisy.
Spekulace o rozpadu celé eurozóny proto sílí. Narůstá nerovnováha: jih Evropy ztrácí konkurenceschopnost, Německo a další severní země ji naopak posilují. Čeká se, kdy Němci ztratí trpělivost se záchranou dlužníků. "Musíme posílit euro, je to daleko více než jen měna, je to záruka evropského míru a prosperity," snažila se rozptýlit tyto pochyby německá kancléřka Angela Merkelová.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy varoval, že případný konec eura by znamenal "konec evropského projektu".
Zaokrouhlíme to
Do Estonska zněly jen ozvěny evropských obav. Mnoho lidí v pobaltské zemi vnímá přijetí eura jako logický krok, který uzavírá dlouhou cestu od nezávislosti, která začala v roce 1991. Estonsko je první zemí postsovětského prostoru, kde se eurem platí. "Euro je zárukou naší bezpečnosti," prohlásil premiér Ansip. Členství v elitním evropském klubu je podle něj zárukou, že na zemi budou vlídněji pohlížet investoři. "Vstup do eurozóny byl pro nás výhodný," ubezpečil premiér, citovaný agenturou Reuters.
Skutečně? Mnozí z Estonců o tom nebyli přesvědčeni. Obávali se, že obchodníci zaokrouhlí ceny směrem vzhůru. Nezamlouvají se jim ani vyhlídky, že by Estonsko, nejchudší člen eurozóny, mělo v budoucnosti pomáhat relativně bohatším, ale zadluženým zemím, jako je třeba Irsko, které nedávno přijalo pomoc unie a MMF v hodnotě 85 miliard eur.
Dvacetiletá Kaira Raitmeová, která prodává pražené mandle v centru metropole Tallinnu, se na novou měnu netěšila. "Myslím, že to není dobré pro naši ekonomiku, povede to jen k růstu cen," řekla zpravodaji agentury AP.
Nejednotná eurozóna
Většina ekonomů se shodne, že euro v nějaké podobě přežije i letošní rok. Stejně tak se ale shodnou, že krize kolem financování problematických členů eurozóny bude letos pokračovat. Může se rozšířit počet zemí, které budou mít problémy refinancovat své dluhy.
"Euro, i když přežije příští rok, zůstane zdrojem nestability," napsal v listu Financial Times komentátor Wolfgang Münchau. Riziko rozpadu eurozóny označil za malé, ale nikoli zanedbatelné. Investoři podle něj už nebudou země eurozóny a jejich rizika vnímat identicky s tím, jak se výnosy jejich dluhopisů budou lišit. Eurozóna podle něj přežije, je jen otázkou, v jaké kondici.
Pochmurnější scénář ale nabízí výhled britského ústavu Centre for Economics and Business Research. Podle jeho studie sice postupují evropští politici při řešení úvěrové krize správně, ale příliš pomalu, aby uklidnili rychle reagující trhy. Proto je třeba počítat s vážnou krizí už na jaře, kdy budou usilovat o nové dluhopisy Itálie a Španělsko.
"Euro potom rozdělí neschopnost většiny zemí podrobit se bolestivé léčbě," míní šéf CEBR Douglas McWilliams.
PREMIÉR VYZKOUŠEL EURO
V Estonsku začala platit jednotná evropská měna euro. Na snímku premiér Andrus Ansip, který si jako první vybral z bankomatu novou měnu.
foto: REUTERS
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
