Skoro jako Temelín: výkon solárních zdrojů se za rok zčtyřnásobil

Těsně před koncem roku 2010 byly v tuzemsku připojeny a licencovány solární elektrárny o instalovaném výkonu 1650 megawattů. Uvedl to předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt s tím, že číslo platí k 29. prosinci a po finálním součtu do konce roku se zřejmě změní již jen o několik kilowattů. Od ledna připojené a licencované sluneční zdroje budou elektřinu prodávat za nižší výkupní ceny.

Solární zdroje se tak v celkové produkci ve špičce pomalu přibližují výkonu jaderné elektrárny Temelín, jejíž oba bloky mají výkon přibližně 2000 megawattů. Špičkového výkonu ovšem dosáhnou solární elektrárny pouze za ideálních podmínek v letních měsících.

ERÚ sice ke konci roku 2010 vydal licence na solární elektrárny o výkonu 1780 MW, všechny však nebyly připojeny a investoři tyto projekty musejí letos realizovat za méně výhodných podmínek. Od března navíc přestanou být finančně podporovány solární elektrárny o výkonu nad 30 kW, postavené na volných plochách. "Čekám určitý tlak investorů, kteří to nestihli v loňském roce a budou chtít investice dokončit do konce února," řekl Fiřt.

V lednu loňského roku činil instalovaný výkon tuzemských solárních elektráren 463 MW. Od té doby se vyšplhal téměř na čtyřnásobek.

ERÚ již v průběhu loňského roku předpovídal, že v prosinci bude připojeno zhruba 1600 MW solárních elektráren. V důsledku tohoto rozvoje slunečních zdrojů hrozilo letos podle regulátora zdražení elektřiny o více než deset procent.

Vláda proto přijala sérii opatření, která zdražení energie omezují v průměru na 4,6 procenta pro domácnosti a 5,2 procenta pro podniky. Zavedlo se například zdanění solárních elektráren sazbou 26 procent či zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy pro sluneční zdroje. Pro solární elektrárny s výkonem nad 100 kilowattů, připojené od ledna 2011, se výkupní cena snížila více než o polovinu, tedy z loňských 12 150 korun za megawatthodinu na 5500 korun za MWh.

"Jsem rád, že vláda včas zareagovala," podotkl Fiřt. Loňský rok však kvůli vývoji kolem solárních elektráren považuje za dosud nejtěžší ve své funkci předsedy ERÚ, již vykonává od roku 2004. V dalších letech bude podle Fiřta nutné provést v oblasti solární energetiky pečlivé analýzy a zabývat se také možnými právními spory, které solární investoři proti státu připravují. "Je tady ještě celá řada otázek," dodal.

Investorům, kteří své solární elektrárny připojili v loňském roce, vadí především 26procentní daň. Avšak zapojení elektrárny od letošního března je pro řadu investorů ještě palčivějším problémem. Obracejí se na vládu, aby se solární problematikou znovu zabývala a zabránila tak krachům některých fotovoltaických firem.

V letošním roce bude podle Fiřta také důležité řešit další obnovitelný zdroj – biomasu. Touto problematikou se zabývá odborná skupina s požehnáním vlády. Jedním z jejích hlavních úkolů je zjistit, kolik lze v Česku vyprodukovat biomasy, a zkorigovat to s plánovanými zdroji na využívání této suroviny.

"Připravuje se totiž hodně projektů a to stojí dost peněz. Chceme, aby investoři dostali včas signál, jaký je tady pro biomasu prostor," uvedl Fiřt. Náhlé problémy s biomasou podle něho nehrozí, potíže by ovšem mohly nastat v následujících letech.

"Je třeba mít výstupy pracovní skupiny co nejdříve, abychom věděli, jaká opatření přijmout, aby se neopakovaly stejné problémy jako u fotovoltaiky," dodal předseda ERÚ.