Světová banka vůbec poprvé vydala dluhopisy v čínské měně

Světová banka vůbec poprvé vydala dluhopisy v čínské měně jüan, také zvané renminbi. Emise dluhopisů v hodnotě 500 milionů jüanů, v přepočtu asi 76 milionů dolarů, má podpořit užívání čínské měny na mezinárodních trzích. Píše o tom server BBC.

Dříve již jüanové dluhopisy vydala například Asijská rozvojová banka, ale také firmy jako McDonald´s či Caterpillar.

Čínský akciový podíl ve Světové bance, která financuje pomoc rozvojovým zemím, se má brzy zvýšit. Čína by se tak mohla stát třetím největším akcionářem banky po USA a Japonsku.

Podle šéfky oddělení kapitálových trhů Světové banky Doris Herrera-Pol jde o "přelomovou transakci, která ukazuje zájem Světové banky na podpoře rozvoje jüanových trhů“.

Trh s jüanovými dluhopisy začal fungovat v Hongkongu před třemi lety.

V září minulého roku zde začala nabízet dluhopisy i sama čínská vláda.

Hongkong, i když je součástí Číny, má více rozvinuté a otevřené finanční trhy než kontinent a je spojovacím článkem mezi Čínou a rozvinutým kapitalistickým světem, uvádí BBC.

Čína letos podle tisku zrychlí růst kurzu jüanu na pět procent

Čína letos urychlí tempo zhodnocování jüanu vůči dolaru na pět procent z loňských 3,6 procenta. Silnější měnu bude druhá největší světová ekonomika potřebovat k boji proti inflaci a cenovým bublinám na trzích investičních aktiv jako akcií nebo nemovitostí. Uvedl to dnes čínský list China Securities Journal.

Růst jüanů bude podle listu zvláště silný v prvním pololetí. "Zhodnocování jüanu zlevní dovozy, což omezí dopad rostoucích světových cen komodit a zmírní inflační tlaky," uvedl list, který je předním čínským hlasem na poli domácí ekonomiky.

Investoři podle vývoje na termínovém trhu očekávají letos zhodnocení jüanu o zhruba tři procenta. Obchodníci na čínském devizovém trhu však předpovídají jen pro první čtvrtletí nárůst kurzu o zhruba dvě procenta a dávají to do souvislosti s nadcházející návštěvou prezidenta Chu Ťin-tchaa ve Spojených státech.

Právě Washington nejvíc tlačí na to, aby Peking nechal čínskou měnu volněji růst, a stěžuje si, že umělé podhodnocený kurz jüanu nekale zvýhodňuje čínský vývoz a vede k rekordním deficitům USA v obchodě s Čínou. Tento schodek se za prvních deset měsíců loňska zvýšil meziročně o 20 procent.

Číňané však poukazují na to, že deficit loni vzrostl i přesto, že Čína v loňském roce ustoupila od pevného kurzu jüanu k dolaru a nechala měnu omezeně zhodnotit. Vysoký schodek označují za důsledek systému, v němž nadnárodní společnosti do Číny dovážejí meziprodukty, z nichž v zemi nechají vyrobit finální produkty, které pak exportují do USA a dalších zemí.

Náměstek čínského ministra obchodu Ťiang Jao-pching dnes uvedl, že zpevnění jüanu bude mít právě kvůli této obchodní praxi na snížení čínského obchodního přebytku s USA jen malý vliv. "Upravovali jsme kurz jüanu od roku 2005, vidíme ale, že čínský obchodní přebytek se Spojenými státy se v podstatě nezměnil. To ukazuje, že kurz jüanu nemá na obchodní přebytek žádný větší dopad," řekl náměstek.