Čínská centrální banka dnes zvýšila povinné minimální rezervy o dalších 50 bazických bodů na rekordních 19,5 procenta. Pokračuje tak v avizovaném zpřísňování měnové politiky, jehož cílem je brzdit růst inflace. Opatření je účinné od 20. ledna a od začátku loňského roku je to už posedmé, co banka ke zvýšení rezerv sáhla. Za poslední více než dva měsíce přitom rezervy zvýšila už čtyřikrát.
Povinné minimální rezervy představují poměr přijatých vkladů, které komerční banky musí uložit na účet u centrální banky a nesmí je poskytovat jako půjčky. Centrální banka se tak snaží omezit úvěrovou aktivitu, která je považována za jednu z příčin růstu inflace. Ta se v listopadu vyšplhala na 5,1 procenta a byla nejvýše za 28 měsíců.
Povinné minimální rezervy nejsou v Číně jednotné a pro jednotlivé banky mohou být stanoveny individuálně. Zmíněných 19,5 procenta se ale týká nejvýznamnějších bank, které mají i největší podíl na trhu.
V Číně se v poslední době citelně zvýšily ceny potravin, z čehož má vláda největší obavy. Když totiž potraviny zdražovaly v roce 2008, zasáhla nejchudší oblasti Číny vlna sociálních nepokojů. Ta se tehdy nevyhnula ani Tibetu.
Čína v roce 2009 napumpovala do ekonomiky bezprecedentní čtyři biliony jüanů (asi 11,2 bilionu Kč), aby tlumila otřesy v reakci na globální krizi. Ta se v Číně projevila hlavně v příbřežních oblastech, kde je řada exportních firem. Ty se dostaly do potíží, když se v důsledku krize snížila poptávka v západních zemích. Tam směřují největší objemy čínského zboží.
